Bulharsko a Turecko bojují o ruský plyn

Avatar
Původní autoři
9. 8. 2016     zdroj
Včera, tedy 8. srpna večer uveřejnil server Politikus.ru stať o problematice plynovodů Jižní a Turecký proud. Prakticky „pohřbené“ projekty obou plynovodů jsou náhle oživeny a oba státy, Bulharsko a Turecko, téměř současně oznámily své přání pokračovat v jejich výstavbě. Uvádíme z ní nejzajímavější údaje.


„Bulharsko a Turecko se domluvily na vytvoření pracovních skupin, které obnoví ruské energetické projekty, včetně výstavby plynovodu Jižní proud,“ cituje agentura Bloomberg bulharského premiéra Bojka Borisova. Zvěsti o tom, že Bulharsko je připraveno oživit Jižní proud, se objevují periodicky. Ovšem poprvé je potvrdil bulharský premiér.

Je zajímavé, že hned po tomto oznámení projevilo zájem i Turecko. V pondělí si prezident R. T. Erdogan pospíšil oznámit, aniž čekal na svou návštěvu v Rusku, že Ankara „je připravena okamžitě učinit nezbytné kroky k realizaci projektu Turecký proud, posoudit ho a přijmout rozhodnutí“. „V cestě nestojí žádné překážky,“ cituje ho agentura TASS. Prezident RF už v červnu oznámil, že realizaci obou plynovodů ze strany Ruska nic nebrání. Hlavní je pro něj vyjádření jasné pozice Evropské unie.

„Pro Bulharsko je to poslední šance stát se transportérem plynu na základě oživení vztahů Ruska a Turecka. Už několik měsíců vedlo tajné rozhovory o obnovení Jižního proudu s RF, s Evropany a EU, konkrétně s Německem,“ uvedl v rozhovoru pro noviny Vzgljad náměstek ředitele Fondu národní energetické bezpečnosti Alexej Grivač. Zřejmě dostali od EU „zelenou“ a Turecko se polekalo, že bude mimo hru.

Pátého srpna letošního roku spolu telefonicky hovořili prezidenti Putin a Borisov. Tisková služba bulharského premiéra oznámila, že 4. 8. 2016 dostal premiér odpověď od předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junkerse na své dotazy týkající se realizace různých energetických projektů, mezi jiným i Jižního proudu. Junkers prý přiznal Bulharsku právo se samostatného rozhodnutí, co se týče rozvoje energetiky. Kladl důraz hlavně na koncepci „plynového uzlu Balkán“, na kterém EK usilovně pracuje a do které by se mohla včlenit i nová síť dodávek plynu z Ruska způsobem, který bude odpovídat pravidlům EU. V rozhovoru Borisov Putinovi oznámil, že „v současné době se v přístavech Burgas a Varna skladují potrubí, určená pro výstavbu Jižního proudu“.

Dva v jednom

Alexej Grivač hodnotí situaci jako příznivou pro Rusko, protože má „ z čeho vybírat“.

Soudí, že pro Rusko i oba partnery by bylo optimální obě linie spojit – jednu větev vést do Bulharska a druhou do Turecka. V první fázi by obě vedly po dně Černého moře a potom se rozdvojily do různých směrů.

Zpočátku se počítalo se čtyřmi větvemi o celkové kapacitě 64 mld. kubických metrů za rok. Po začátku prací nad Severním proudem se kapacita jižního zúžila do dvou větví, což dává 32 mld. kubických metrů za rok. Tento objem plynu dostatečně pokryje současnou i perspektivní poptávku po ruském plynu v jihovýchodní Evropě i v Turecku.

Větev pro Turecko bude určena pro pokrytí potřeb Turecka, kam nyní přes Ukrajinu a Bulharsko protéká 12-14 mld. kub. metrů ruského plynu za rok. Zbývající plyn se může dodávat do sousedních zemí. Pomocí bulharské větve bude Bulharsko dostávat své 3 mld. kubíků a také tranzitní poplatky za dodávky topiva dále do Evropy. Bulharsku umožní rozvíjet plynovou infrastrukturu v této oblasti, což zřejmě odpovídá koncepci Bruselu – vytvořit jednotný plynový trh.

Grivač připomíná, že Evropa má plynovod plně respektující pravidla EU – Poseidon -o kapacitě 16 mld. kubíků za rok, jehož akcionáři jsou řecká společnost DEPA a italská Edison. Vede přes Řecko na jih Itálie. Chybí mu jen zdroj plynu (!) Proto se plánuje další jeho větev, která povede od Černého moře, tj. města Anapy, do Itálie. Zatím se neví, zda přes Bulharsko či Turecko. Obě země na tom mají enormní zájem. Grivač dále uvádí, že Evropa nemá v současné situaci příliš velký zájem o to zvyšovat energetický potenciál vzpurného Turecka, přes které beztak povede ázerbájdžánský plynovod TAP.

Dvojí standardy

Brusel tentokrát nebude mít právní důvod Jižní proud uzavřít. Učinil to v prosinci 2014 z toho důvodu, že Gazprom by byl současně dodavatelem i transportérem plynu, což neodpovídá normám „Třetího energetického balíčku“ EK. Za stejných podmínek ovšem dodávají plyn Ázerbájdžánci přes Turecko…

A ještě jeden příklad dvojích standardů: EK povolila ázerbájdžánské SOCAR zaplnit TAP plně vlastním plynem, i když podle evropských energetických norem musí být zajištěn konkurenční přístup jakémukoli evropskému dodavateli. Gazpromu, který dodává plyn pomocí OPAL, tedy prodloužení Severního proudu, povolili průtok pouze na 50 % kapacity potrubí. Druhou polovinu potrubí ponechali volnou pro jiného dodavatele, což stanoví pravidla Třetího energobalíčku. Ázerbájdžánu tedy dali výjimku z tohoto pravidla.

Oba zmiňované plynovody budou nyní evropskou záležitostí, proto snad nebude mít Evropská komise záminky ke zkreslování pravdy a udělování „výjimek“.

(Původní text Olgy Samofalovové přeložila a upravila PhDr. Alena Mikulášková)