Doktorka Hustáková: Potichu se připravuje rozpad EU a konec vlády USA. Pražák není chytřejší než venkovan, jen zákeřnější. Studenti nic nezažili, starší lidé mají zkušenosti

Avatar
Původní autoři
ROZHOVOR
5. 7. 2016   ParlamentníListy
Politická mapa v Evropě se změní tak za rok, až USA ztratí poslední svoji vojenskou hegemonii, a to na moři. Dostaví se totiž Nikaragujský kanál, říká pražská právnička Miroslava Hustáková, která se už léta zabývá historií a politikou. „Nadnárodní korporace, které ve skutečnosti vládnou světu, se musely smířit s tím, že USA jsou pro ně už brzdou, a proto nemají zájem na další existenci EU, kterou USA mají plně v rukou. Marine Le Penová má velkou naději, že bude zvolena, a tím snad pochopí i Bohuslav Sobotka, že Unie skončí,“  ještě předpovídá možný vývoj ve světě.

Brexit je těžká rána evropské integraci, otázkou je, zda nebude pro ni smrtelná. Velmi skepticky se k budoucnosti soudržnosti EU vyjádřil politolog Alexander Tomský ve svém posledním komentáři pro idnes.cz: „Doufejme, že bude pomalu chátrat a rozpadne se mírumilovně jako kdysi Sovětský svaz a nahradí ji nějaké minimalistické, pragmatické a vzájemně si konkurující společenství evropského trhu. Británii možná čeká lepší budoucnost než sklerotickou Evropu.“ Do jaké míry hrozí nyní Evropské unii rozpad?

Evropská unie, jak jsme ji znali dosud, je v definitivním rozpadu, každý, kdo zná dějiny lidstva, tak k jinému závěru dojít nemůže. Ve chvíli, kdy je určité společenství brzděno ve svém rozvoji shora, tak se okovy rozbijí a vzniká nová formace. Tento fakt se mnohým nemusí líbit, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat. Pokud má paní Jourová starost, jakou směrnici vydat pro výrobu svíček, místo toho, aby řešila skutečné problémy, které EU má, tak to jinak dopadnout nemůže. Toto platí pro celé vedení EU, je neschopné.
Nebude třeba Brexit konečně impulzem pro EU, aby se reformovala na volnější společenství států, které bude spolupracovat jen v těch nejpodstatnějších oblastech, jako jsou například bezpečnost, energetika, ekonomika atp., anebo dojde ještě k těsnější integraci, jež vyvolá další exity? 
Ona se reformovat nedokáže. Je to stejné, jako byste v roce 1988 chtěl po soudruzích Jakešovi, Biľakovi a Fojtíkovi, aby se z nich stáli liberálové a pochopili, že jich už mají lidé plné zuby. O reformách EU se hovoří dlouho, desítky let, a jak vidíte, je to horší a horší. Vedení EU neslouží cílům EU, proč vznikla, jsou to loutky národních korporací USA. Klidně poškodí evropskou ekonomiku, dají pro nás nevýhodné sankce Rusku, když si to USA přejí. Ty ale s Ruskem klidně obchodují dál a ještě podepisují další memoranda o spolupráci. Pro ty, kdo jsou za velké peníze ve vedení EU, stojí zato každý den, aby tam byli. Nikdo je nevyhodí, protože je přece ta demokracie.
Někteří britští komentátoři, ale i další novináři z celé Evropy tvrdí, že Brexit podporovali zvláště obyčejní lidé, kterým vadí neřízená migrace, a to i z východní Evropy. Přicházejí prý tak o práci nebo jim zaměstnavatelé snižují kvůli této konkurenci mzdy, a vůbec Británie chudne. Podobné stanovisko v referendu prý zastávali i starší lidé, kteří se zase obávali o svou bezpečnost. Jaký máte názor na tato tvrzení?
Je to taková hra na voliče Karla Schwarzenberga po anglicku. Hraje se na ego lidí. Kdo je ten chytrý, nevolil ve druhém kole Zemana a v Británii byl proti exitu. Je to snaha v lidech vzbudit dojem, že jsi cool, když jsi pro EU. Starší lidé mají své životní zkušenosti, studenti pro svoji zemi neudělali nic, jsou nezkušení, a tedy mnohem manipulovatelnější. Aby se dostali bez víza do zahraničí, chtějí být v EU, ale jak jejich země bude vypadat za deset let, je nezajímá. Je to pro ně časově daleko, mnozí z nich žijí ze dne na den, nemají rodiny. Lidé si mají právo vybrat ve své zemi, jak chtějí žít a s kým. Pokud jim tam vadí migranti, ať jsou odkudkoliv, tak mají právo se podle toho zachovat. Viděla jsem reportáž z Wembley a vypadalo to jako hlavní město nějaké arabské země. Britům se nedivím, že dál už takto žít nechtějí.
Naprosto jinak prý volili v Británii lidé z venkova a z velkých měst. Zatímco Londýňané byli vesměs pro IN, venkov pro OUT. Také Karel Schwarzenberg tvrdí v souvislosti s opakovanými prezidentskými volbami v Rakousku, že populistické strany a vůbec takové jednodušší politické recepty jsou právě záležitostí lidí z obcí a menších měst. Může to být pravda?
Jediná pravda je, že lidé z malých měst nejsou tak zhýčkaní, musejí se více činit, aby dosáhli téhož, co mají u nosu obyvatelé velkých měst. Žiji pět let v Praze, předtím jsem bydlela na Moravě, tak to mohu posoudit. Pražák rozhodně není chytřejší než člověk z malého města, je často vypočítavější, zneužívá anonymity, aby se choval tak, jak by se mu na malém městě netolerovalo. Kdejaká kadeřnice si tu myslí, že je z tý Prahy, tak je něco víc než ti na tý vesnici. Takové hloupé lidi daleko snáze ovládáte přes jejich EGO, rádi slyší, že kdo volí toho nebo onoho, je ten chytřejší, a tak aniž by zapojili vlastní mozek, podlehnou této hře na EGO a volí, jak se jim doporučuje. Na malých městech a vesnicích mají lidé okolo sebe přirozené autority, kterých se mohou zeptat na informaci, názor, a tedy se daleko odpovědněji rozhodnout. Anonymní velká města toto neumožňují, a proto propaganda pro hloupé funguje mnohem účinněji.
Tajemník pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR Tomáš Prouza říká, že EU se zcela zásadně změnila, protože velká část lidí v členských státech jí přestala věřit a vedení Unie by mělo být také pokornější než doposud. Lze s tímto názorem souhlasit?   
To nemohu posoudit, já jí nevěřila nikdy. Hlasovala jsem v referendu proti vstupu do EU. Nevidím na ní nic horšího, než byla před naším vstupem. Jen tento fakt chápe více lidí. To, že nám budou chtít zničit průmyslovou infrastrukturu, nebudu si moci koupit české boty, cukr z českého cukrovaru, sklenice od českého skláře, mi bylo jasné. Žádný jiný důvod nebyl, než si nás vzít pod sebe jako území, kde si budou moci prodávat své výrobky. My se staneme levnou montovnou. Řečičky o zajištění demokracie v Evropě byly úsměvné vždycky. Vůbec jim nevadí, že část území členského státu EU Kypr je okupována členem NATO Tureckem. Tak chrání demokracii, že Turecku za to nedali ani sankce a ještě s ním dnes handlují o migrantech. Hlavně že jim vadí rozhodnutí Krymčanů, že už nechtějí být s Ukrajinou. Považuji je jako celek za falešné kašpary.
Už teď jsme svědky volání po referendu o vystoupení z EU. Ať už jde o Česko, Slovensko, možná budou o vystoupení usilovat i ve Švédsku, Nizozemsku i Rakousku. Francouzský publicista Yves Mamou poukazuje na zcela reálnou možnost, že po Velké Británii by mohla Evropskou unii opustit v blízké budoucnosti také Francie. Zdůrazňuje, že na rozdíl od Británie by Francouzi hlasoval pro „Frexit“ především kvůli migrační krizi. S přihlédnutím k popularitě protievropských či protiimigračních stran jako Front National, UKIP, Praví Finové či Švédští demokraté, bude se tedy měnit politická mapa v Evropě?
Politická mapa v Evropě se změní určitě, viditelnou podobu však bude mít nejdříve za rok, až USA ztratí poslední svoji vojenskou hegemonii, a to na moři. Dostaví se Nikaragujský kanál. Všechno jde ruku v ruce, nadnárodní korporace, které ve skutečnosti vládnou světu, se musely smířit s tím, že USA jsou pro ně již brzdou, proto nemají zájem na další existenci EU, kterou USA mají plně v rukou. Marine Le Penová má velkou naději, že bude zvolena, a tím snad pochopí i Bohuslav Sobotka, že EU skončí. Všechno se připravuje tak potichounku, v každé zemi jinak, že se to mainstreamovým médiím daří utajit. Například v Itálii už rozhodly teritoriální zákonodárné sbory o uznání Krymu a daly nesouhlas s protiruskými sankcemi. …. (celý text ZDE)