Globalizace a konzum – síla i slabost Západu

Avatar
Původní autoři

28. 8. 2016   Tribun

Několik inspirativních tezí z Šebestíkovy eseje Hodně podivná a podezřelá válka o tom, proč Západ se svojí ekonomickou, technickou, materiální a amorální převahou není schopen (ochoten) smést Islámský stát do týdne z povrchu zemského:

Kapitalistická expanze

Státy pocházející z válečné kořisti po ústupu Sovětského svazu ze světové scény (národy žijící v domnění, že jim byly svoboda a demokracie darovány pro jejich krásné oči), byly do jisté míry (ne zcela!) integrovány do západního společenství (EU, NATO). Na jedné straně tato válečná kořist vynesla nadnárodním korporacím desítky miliónů spotřebitelů jejich výrobků (částečně speciálně pro ně vyrobených s nižším důrazem na kvalitu), množství velice levné pracovní síly a také spoustu levných pronájmů. Nicméně, obyvatelstvo ze zemí válečné kořisti pochopitelně toužilo a touží sdílet s bohatým Západem úplně vše, pokud možno tedy i životní styl a možnosti. A to stojí peníze. Kapitál sice přenáší své montovny dále na východ, ale tam pořád překáží Rusko.

Globální kapitál totiž potřebuje světovou chudobu. Vývozem západního pracovního i životního stylu za původní hranice západního společenství, si prostor láce a chudoby zmenšuje.

Konzum

Pokud by ale snad měli pravdu ti, kteří tvrdí, že se radikální muslimové právě teď pustili do konečného účtování s „nevěřícími psy“ a že jejich cílem je kulturní návrat do archaických časů, ve kterých je člověk prostřednictvím víry sice zbožný, ale zároveň také nesvobodný a poslušný, pak zapomínají ještě na jednu zbraň Západu, která z něj činí – alespoň prozatím – sílu vskutku nepřemožitelnou. Tou nejmocnější zbraní Západu je KONZUM.

Je nesporné, že velká spousta migrantů, kteří už třetím rokem ve vlnách proudí do Evropy, je vedena touhou sdílet onen konzum s obyvateli tohoto kontinentu. Počítačová technika, automobily, zábava, volný čas, kariéra, možnosti, podnikání, úspěch a spousta dalších lákadel našeho vlastního životního stylu, včetně alkoholu, cigaret, drog a prostituce, to vše stojí proti vizi archaické společnosti ovládané vírou a tradicemi.

Konzum úspěšně drtí každou kulturní opozici i uvnitř evropských zemí. Ixtu považuje za přežitou a archaickou. Kýč nahradil umění, úzká a jen na praxi zaměřená odbornost vytlačuje rozsáhlejší vzdělání, pokrytectví zastínilo realitu, jalové řeči dusí přemýšlení. S archaickými hodnotami, jaké vyznává radikální islám, si konzum hravě poradí. (…) I kdyby selhala ekonomická převaha Západu a jeho zbraně, KONZUM nemůže nezvítězit nad člověkem, jehož přirozeností je mít se co nejlépe, a to dokonce, i když to „co nejlépe“ znamená ve skutečnosti dost špatně.