Ptákovina zvaná politické zadání

Avatar
Původní autoři


Jiří Jírovec
27. 8. 2016
Švoreckého Tankový prapor má v anglické versi název Republika kurev. Je odvozen od výroku divadelního kulisáka: “Kurvy jsme, pane Daniel, kurvy, atom na nás…”
Kdykoli se začne mluvit o důchodové reformě, lze se domnívat, že jsme spíš národ pitomců. To je platforma, na které se universitní profesor zcela pragmaticky spojí s politikem, který zrovna třímá moc.
Profesor Potůček dostal od premiéra, který se v číslech moc nevyzná, “politické zadání”, aby připravil (jak jinak než nezávazný) návod na flikování současného systému.


23. března 2015 jsem předsedovi důchodové komise poslal dopis. Připojil jsem k němu zadarmo přehled kanadského důchodového systému.

Nestál jsem mu za odpověď. Nejspíš jsem se jeho profesorských výšin dotkl implikovanou výzvou, aby se postavil nesmyslným politickým zadáním a přemýšlel.

Zveřejňuji zmíněný dopis i s přílohou, protože si myslím, že je i po roce aktuální a mohl by vést, alespoň na Nové republice, k diskusi. Hledání peněz pro důchodce není snadné, když kdejaký pitomec bude požadovat peníze pro Evropskou armádu, na nové zbraně, na NATO i pro policii, aby mohla ještě lépe špiclovat lidi.

Vážený pane profesore,

přečetl jsem si se zájmem Váš rozhovor o důchodové reformě na Aktuálně.cz

Přál bych Vám, aby se Vám podařilo důchodovou reformu navrhnout ve prospěch lidí.

Jenže…

Jak dobře víte, mezi profesorem na universitě a politikem je rozdíl v tom, že politikem se může stát i blbec, kdežto profesorem přece jenom ne. Vy jako profesor máte povinnost vědět a myslet. Na tom je postavena vaše role ve společnosti a od toho je odvozena i dosti bláhové očekávání, že se postavíte hlouposti politiků.

Z Vašeho rozhovoru bohužel vyplývá, že velmi poslušně přijímáte politické zadání politika, který za pár let upadne do zapomenutí. Stejné se ale bohužel stane s výsledky Vaší komise, protože se snažíte záplatovat systém, který Vám politici předhodili jako jediný možný.

Udělám teď malou odbočku, abych se Vám představil. Jsem pensista, který svůj pracovní život rozložil mezi Československo a Kanadu zhruba půl na půl. Jsem původním povoláním chemik ale byl jsem řadu let i přispěvatelem Britských listů, které jsem poslední dobou vyměnil za Parlamentní listy a několik menších serverů.

Můj tatínek byl parasitolog světového formátu. Byl to člověk, který dokázal bojovat s hloupostí a dokázal se proti politikům prosadit vlastní prací. Nepotřeboval stranickou legitimaci. Kdybych neměl jeho školu, asi bych se neobtěžoval s psaním tohoto dopisu.

Vrátím se ale k tématu důchodů. Mám dosti dobrý přehled o tom, jak k tomuto problému přistupuje Kanada. Napsal jsem na toto téma článek, který byl ve zkrácené podobě publikován v Parlamentních listech. Jeho originál najdete v příloze.

V podstatě v něm jde o to, že kanadské řešení je založeno na představě, že základem musí být určitý příjmový standard, který je nutno definovat dřív než se začnou navrhovat mechanismy, které takový standard naplní.

Bez takového standardu je zcela zbytečné fantazírovat o tom, že si každý tak nějak na důchod uspoří. To si může myslet od života odtržený Sobotka (v zastoupení jiných politiků), ale nesmí myslet profesor Potůček. Pokud ten politika nepřesvědčí, zbývá mu jediné, totiž takového politika pro jeho hloupost veřejně kritizovat. I za cenu toho, že třeba nebude předsedou komise.

Vy, jako profesor, jenž se specializuje v této oblasti, máte povinnost mít vlastní vizi. Máte povinnost vidět změny, k nimž v současném světě dochází a reagovat na ně. Máte povinnost vidět víc než nějaký Jirovec, který se léta pohyboval na maloměstě a který přesto vidí, že se Severní Amerika změnila podobně, jako to vidíme v Evropě.

Nejsem tak naivní, abych si myslel, že jeden profesor může změnit svět. Nicméně to musí alespoň zkusit.

S pozdravem,

Jiří Jírovec