Den historické pamětí: nejkrvavější atentáty v Rusku

4. 9. 2016    zdroj
Třetího září si Ruská federace připomíná oběti teroristických útoků. Vznik památného dne byl motivován jedním z nejděsivějších teroristických činů: 1. 9. 2004 islamisté obsadili školu v severoosetinském Beslanu a vzali si jako rukojmí více než 1 100 dětí, jejich příbuzných a učitelů. Tři dny je drželi v tělocvičně bez jídla a pití, dokud 3. 9. na školu nezaútočili „spolupracovníci speciálních služeb“. Při útoku zahynulo 335 rukojmích, z toho 186 dětí. Odpovědnost za teroristický akt na sebe vzal mezinárodní terorista Šamil Basajev, zlikvidovaný v r. 2006. 

Nebyl to zdaleka první teroristický čin na území Ruské federace: 23. 10. 2002 obsadila skupina teroristů Divadelní centrum na Dubrovce v Moskvě během muzikálového představení a vzala si jako rukojmí 900 lidí. Navíc zaminovala celou budovu; 26. 10. zaútočil na budovu oddíl zvláštního nasazení a zlikvidoval většinu teroristů. Bohužel zemřelo také 130 rukojmích. Odpovědnost na sebe vzal Šamil Basajev.

Dvacátého čtvrtého srpna 2004 vyletěly z moskevského letiště Domodědovo 2 letouny: Tu-154 směřoval do Soči a Tu-134 do Volgogradu. Na palubách obou došlo k výbuchu v rozmezí jedné minuty. Oba stroje uvedli do činnosti sebevražední atentátníci. Zemřelo celkem 89 lidí.

6. 2. 2004 byl činností sebevražedného atentátníka odstřelen vagón moskevského metra na trase Zamoskvorecká. Zemřelo 41 lidí a 250 bylo zraněno.

29. 3. 2010 se dvě sebevražedné atentátnice „odpálily“ na stanicích metra Lubjanka a Park kultury. Zemřelo 41 lidí a více než 90 bylo zraněno. Odpovědnost za čin na sebe vzal terorista Doku Umarov, zlikvidovaný r. 2013.

 


K dalším dvěma atentátům došlo blízko stanic metra: 8. 8. 2000 vybuchla výbušnina v průchodu na Puškinově náměstí: zemřelo 13 lidí, 118 bylo raněno. 31. 8. 2004 zemřela sebevražedná atentátnice u stanice Rižská: zemřelo 10 lidí a 50 bylo raněno.

V září 1999 Ruskem otřásla série výbuchů.

Čtvrtého září byl odstřelen nákladní automobil vedle pětipatrového domu v dagestánském Bujnaksku, v němž žily rodiny ruských vojínů. V automobilu bylo uloženo 2,700 kg výbušniny, která zabila 58 lidí a 146 zranila. 6 lidí později zemřelo v nemocnici.

8. 9. téhož roku došlo k výbuchu v Moskvě – na Gurjanovově ulici. Výbušnina byla umístěna v přízemí devítipatrového domu. Zemřelo 92 lidí a 264 bylo zraněno.

13. 9. zahřměl výbuch v Moskvě – ve sklepních prostorách osmipatrového domu. Zemřelo 124 lidí a 9 bylo raněných.

16. 9. byl v městě Volgodonsku v Rostovské oblasti odstřelen vedle devítipatrového domu nákladní automobil GAZ 53. Bylo v něm uloženo 1-1,500 kg výbušné látky. Některá patra domu zachvátil požár, zemřelo při něm 19 lidí a celkově bylo raněných 310 lidí.

13. 8. 2007 došlo k prvnímu pokusu vykolejit Něvský expres, tehdy sjely z kolejí lokomotiva a 12 vagónů: kolem 60 lidí bylo raněno.

27. 11. 2009 došlo k druhému atentátu – na 125. km Okťjabrské železnice. Z kolejí sjely tři vagóny, přitom zemřelo 28 lidí a více než 90 bylo raněno.

V předvečer Nového roku došlo ve Volgogradě k dvěma teroristickým činům.

29. 12. 2013 se sebevražedný atentátník pokoušel projít do budovy nádraží, byl zastaven policistou Dmitrijem Makovkinem. Atentátník „se odpálil“ u vchodu: zemřelo 18 lidí (včetně policisty, který mu zabránil v proniknutí do čekárny a byl posmrtně vyznamenán Řádem za chrabrost) a 45 bylo raněno.

30. 12. došlo k dalšímu atentátu – v trolejbuse linky 15 A odpálil bombu další sebevražedný atentátník. Zemřelo 16 lidí a 25 bylo raněno.

24. 1. 2011 odpálil výbušninu atentátník na moskevském letišti Domodědovo – přímo v davu přiletěvších. Zemřelo tehdy 38 lidí, 116 bylo raněno.

Přeložila a upravila PhDr. Alena Mikulášková