Německé obchodní řetězce obnovují platby v markách

Avatar
Původní autoři
Václav Umlauf

2. 9. 2016   E-republika

V nové situaci má každá země eurozóny plán B na odchod z eura. A Německo není výjimkou.
Pokud je euro stejně pevné jako jednota všech zemí EU a jejich zahraniční politika, tak není divu, že stará dobrá západoněmecká marka slaví comeback do německých obchodňáků. Podle státní banky je v oběhu stále ještě kolem 13 miliard marek, hlavně na Balkáně. V nové situaci má každá země plán B na odchod z eura. A Německo není výjimkou.

První vlaštovku vypustil velký zasilatelský obchod Hertie, kde můžete platit starými německými markami. Ale musíme je poslat fyzicky, protože platby nejsou přijímány skrze banky. Ale DM je slušná cenina, i když nyní tak trochu podhodnocená proti euru. Tady je současný kurz, který má Hertie.
100 DM – 55 EUR (eigentlicher Kurs: 51,13 EUR); Wechselkurs: 1,8181 (statt 1,95583)

Německý Kaufland přišel od nového roku 2016 s iniciativou “Plaťte skoro jako kdysi” (Zahlen fast wie damals) a má úplně jiný kurz, protože zachovává hodnotu marky při výměně z roku 2001/2002, kdy se měnila v poměru 1,95583 za jedno euro. Jak se zdá, na finančním EU-Titaniku se pomalu vrací staré dobré časy, kdy měna měla i určitou stabilní hodnotu a kredit. To ovšem zásadně nevyhovuje centrálním bankéřům. Viz náš článek Jackson Hole: Centrální bankéři otevřeně o zrušení hotovosti. Pak budeme mít všichni plastikovou kartičku, která bude majetkem banky, včetně oné pomyslné sumy peněz na ní uložené. Viz heslo “bail-in” a “bankovní socialismus”.

A Němci mají první vlaštovky, že systém EU-hotovosti pomalu kolabuje. Občané v Německu mnohem více používají bankovních trezorů, kde si skladují cennosti a hotovost. A mají důvod, protože Bundesbanka oznámila, že v případě krize není schopna zásobovat vlastní obyvatele hotovostními penězi, protože tolik bankovek pohromadě prostě nemá. To je ovšem vážná věc, protože Němci mají se selháním měny tragické zkušenosti. Proto běží ve zdejších ekonomických a právních kruzích debata, jestli přitom nebyla porušena ústava, která tuto povinnost centrální bance přímo ukládá. A poslední hřebík do rakve přišel minulý týden. Při rozpadu eura je samozřejmá poptávka po zlatě, tedy pro ty, kteří si ho mohou koupit. Podívejte se, jak stoupá cena zlata od začátku roku 2016.

Jenže mnozí důvěřivci si nekoupili zlato, ale papírky na zlato, což jak známo není úplně totéž. Zákazníci Deutsche Bank, kteří si nakoupili papírky na tzv. Xetra-Gold a mají své zlato uložené v bance, se vyplašili a chtějí jej vidět v reálu. To se jim asi tak snadno nepovede, protože banka je od 1. září 2016 v množstvích nad 1 kg nevydává okamžitě, jak to bylo ve smlouvě. Není divu, když Spolková banka dostane své zlato z USA až někdy po roce 2020, pokud vůbec, viz náš článek (Planetární hrnce zlata se daly do pohybu).

Související články: