Ňura N.Berg
13. 9. 2016 Antifašist a NWOO
V neděli 4. září v Kyjevě hořela budova televizní stanice „Inter“. Informace ministerstva pro mimořádné situace se nesly tak, jak to máme rádi – v tradičním formátu „Nějak se to samo stalo“. To znamená, že nejdříve je v tiskové zprávě uvedeno, že první zahoření proběhlo v důsledku zanesení do budovy cizího zdroje ohně, ten byl likvidován, ale už za 20 minut sem byl oheň zanesen znova. Nicméně oficiální informace končí takto: „Příčina požáru se zjišťuje.“ Elegantní, co?
Znamená to tedy, že někdo ze skákajících tam bláznů v balaklavách*/ zanesl zdroj ohně do budovy, ale příčina požáru je ještě neznámá.
Přemýšleli jste někdy, kdo vymýšlí anekdoty? Naše odpověď je – život a jeho postavy. Zde například pracovníci tiskové služby ministerstva mohli být autory anekdoty o manželovi, který sleduje klíčovou dírkou manželku s milencem až do chvíle, kdy dírku zakryjí kalhotky odhozené na kliku dveří. „Zase ta nejistota!“ – v zoufalství vykřikne muž.
Ale na oficiální sdělení je dobré se podívat trochu blíže. Až do prvního vzplanutí ohně v blízkosti budovy probíhal mítink našich oblíbených patriotů, přičítajících „Interu“ separatismus, prodejnost, podporu terorismu a účast v páté koloně. Stručně – zradu a hanbu. Mítink byl chráněn policisty, což už je také tradiční – oběti v řadách vlastenců vybavených pneumatikami, molotovy a dalšími prostředky moderního boje přece nejsou možné, neboť co je nejdůležitější? Je to svoboda slova, kterou je třeba zajistit za každou cenu. Svobodu slova posbíraných bláznů samozřejmě, která je vždy doplněna svo bodu akce. Jim je to dovoleno.
A tady, v přítomnosti policistů, kteří se znovu objevili u budovy televizní stanice, bylo možné opětovné zanesení zdroje požáru do budovy. Ani bych nebyl překvapen, pokud by to vypadalo tak, že policie fyzicky pomáhala umístit tuto revoluční pochodeň, aby se patrioti příliš nepřepínali.
Nejen to, zločinci do budovy přitáhli ještě protitankovou minu.
Ještě pikantnější detaily médiím sdělila hlavní redaktorka „Podrobností týdne“ Larisa Zadorožná. Právě studio tohoto programu vyhořelo úplně. Zničen byl i archiv vysílání. A Larisa řekla, že policisté, kteří tak pečlivě a šetrně chránili mítink patriotů, odešli 15 minut před prvním vznícením požáru. A hned potom do budovy vtrhlo 20 ozbrojených zločinců, kteří bili do všeho, co jim přišlo pod ruku, včetně místních lidiček.
Samozřejmě oficiálně Avakov za to nemůže, to všechno se stalo tak nějak samo. Prostě náhle, jako by v uších zaslechli klíčové slovo (jak to ukazují ve filmech) se policisté seřadili a strojovým krokem zombie odkráčeli od strategicky důležitého objektu, aby bylo umožněno pracovat i dalším lidem. Taktičtí, jemní chlapci.
Facebookový ministr Avakov 4 dny před žhářstvím veřejně podněcoval svou opričninu z karbatů**/ ke zločinu, když na svém účtu uvedl, že vůči protistátní politice „Interu“ je třeba rázně zakročit, a co to vyžaduje od SBU. A vizte, jaká náhoda!
Když všechno skončilo, policisté se vrátili a něco vyšetřovali. Myslím, že jim je třeba se blíže podívat na kondicionéry – tito tvorové mají ve zvyku náhle explodovat a vyvolat vznícení.
Protože televizní kanál „Inter“ je bezpochyby žoldákem Kremlu, agentem Putina, promotorem ruského světa, zpravodajské kanály ukrajinských webů o události informovat nespěchaly, a pokud snad informovaly, pak se nad tím příliš nermoutily. Tón jejich podání události jako by nám naznačoval, že se vlastně žádná katastrofa nestala. Jedna pracovnice si při požáru zlomila nohu, pár lidí se přiotrávilo plynem, nějaké popáleniny. No a co?!
Ale vždyť něco podobného jsme všichni už dávno čekali. Protože v zemi, kde zvítězila „gidnosť“ a demokracie, a také svoboda slova, je i takový kanál, který je celkem loajální k vládě a vegetariánský v její epizodické kritice, vnímán jako frontový oddíl aktivistů a ochránci celoevropských hodnot jej vidí jako nepřístojně proruský. Hlavy jeho manažerů, producentů a redaktorů jsou denně bombardovány cisternami hnoje – za nedostatečně jadernou podporu ATO***/ a ne zcela nadšené smýšlení o nacistických tendencích, které se v zemi usadily.
Běžní občané nezůstávají pozadu za hlasitými bloggery TM (TechMedií), zanícenými aktivisty ТМ, poctivými politology ТМ a doslova vyžadují od státních orgánů zavřít konečně to pařeniště ukrajinofobie, zombírující občany svým obsahem.
Před pár dny například jistý zainteresovaný nelhostejný občan Skorobotyj požadoval okamžitě deportovat z Ukrajiny občana RF Šuvalova, který zastává funkci náměstka ředitele pro rozvoj společnosti „Národní informační systémy“. Právě ona totiž produkuje tiskové zprávy pro „Inter“. Pan Skorobatyj signalizuje, co je třeba udělat na místě prezidenta – prý škůdce Šuvalov vymývá mozky Ukrajincům a opatření doposud nebyla přijata! Je vidět, že donašeče řídí čistá nenávist, a pouhá deportace se mu zdá být hanebně pomalá. Vypadá to, že ho cosi trápí, něco rdousí píseň deroucí se z je ho hrdla. Ale zbytky kůry mozkové ještě trochu fungují, takže zatím je tu jen deportace…
Další nikoli netečný občan Juri Ševčenko jde dál a rozhodněji, a požaduje „anulovat licenci a celý kanál Inter zavřít.“ Podpis: „Drtivá většina ukrajinského lidu“. Intriky posledního obratu nedávají klidně spát, ale základní myšlenka je jasná – nepouštět“. Jsme svobodná země a ne za to jsme skákali na Majdanu!
Nic nepomáhá producentům, redaktorům a novinářům „Interu“ – ani flirtování s radikály, ani podpora myšlenky o starodávné historii mořských kopáčů, ani pieta před účastníky takzvané ATO a ani nadšené zprávy o bohu podobných kyborzích. Kartágo musí být zkrátka zničeno.
Cyničtější občané, zatěžující se analytikou, vidí situaci trochu jinak. Podíl a rating „Interu“ leží v hlavě konkurentům a žralokům informačně-reklamního trhu. Ekonomika trvale klesá, souběžně s tím neustále klesá i krmná základna, peníze chybí i na hráče z první desítky. „Inter“ odebírá podstatnou část reklamních rozpočtů firem, které jsou ještě schopné utrácet za propagaci svých výrobků a služeb. Poctivá soutěž v zemi, kde platí, že „přátelům – vše, nepřátelům – zákony, kde jeden z kanálů patří osobně prezidentovi, řada dalších oligarchovi Pinčukovi, jiné oligarchovi Kolomojskému a tak dále, tam poctivá soutěž není možná. Jak jinak lze v této situaci zabít, nebo alespoň výrazně narušit podnikání konkurenta?
Samozřejmě to sami víte. Nepřijatelné a kriminálem hodnocené je v zemi, kde zvítězila „gidnosť“, vyjádření všech myšlenek, které se byť jen o milimetr odkloní od schváleného scénáře tmářů a kodexů patriotů /dobrovolníků/ aktivistů. Jak se říká – krok vlevo, krok doprava, útěk, skok na místě – to všechno je provokace. Není čas podívat se zpět, na čele již kouří stigma separatisty a šíří se zápach hořící kůže…
Asi tak: můžete sice vyjádřit jakékoli revizionistické myšlenky. Ale pokud tu je objednávka a konsensus ohledně vašeho vyřezání z informačního pole a reklamního trhu, pak jakýkoli pohyb, jakákoli fráze, jakýkoli přenos mohou být označeny jako separatistické, ukrajinofobské a prokremelské.
Obvinění z vlastizrady, práce pro jiné země a neloajalita k vlastní – to je know-how revoluční přeuspořádané Ukrajiny.
A co s radikály s jejich mítinky, můžete se ptát. Zde jsou jako vždy, dva druhy savců. První – nádeníci, jejichž podíl, malý či velký, závisí na umístění v potravinovém řetězci. Ti, kdo je řídí samozřejmě naprosto jasně chápou, o co jde. Ale čím níže na žebříčku vývoje, tím vyšší je pravděpodobnost, že křečky používají slepé.
A druhý druh jsou užiteční idioti. Ti přicházejí pálit pneumatiky a donášet do budovy televizní stanice „zdroj vznícení“, horlivě zaměstnáni upřímnou a spalující nenávistí k nepříteli, implantovanou do jejich hlav zombírujícím zářením z obrazovek TV.
Takže kruh se uzavírá. Nejprve jsou vypěstováni žaludečně a psychicky neuspokojení kadavrové a pak jsou použiti k útoku proti krmícím je zdrojům záření přímo do mozku.
Tak je vyřešeno hned několik úkolů. Jinak smýšlejícím je ukázáno, co bude s každým, kdo je nedostatečně loajální. Jemné kanály signál slyší. Se zapálením nebo zničením „Interu“ s cílem přerozdělit jeho podíl na trhu byly zkrátka uskutečněny důležité kroky.
Zaměstnanci kanálu se okamžitě obrátili na prezidenta s výzvou zasáhnout a obnovit zákonnost a ochranu od protiprávního jednání. Prezident samozřejmě okamžitě nafoukne už tak odulé tváře a prostřednictvím Cegolky oznámí lidu, co nedovolí, nedopustí, zajistí a garantuje.
V každém civilizovaném státě, kde jsou silové a donucovací struktury, nikoho ani nenapadne vyzvat prezidenta, aby zasahoval do kriminální situace. Proč? To jako by měl nahradit vyšetřovatele, státní zástupce, advokáty nebo soudce? Anebo jen dát pokyn vyřešit věc objektivně, najít viníky, zakročit, potrestat? A po prodlení postupovat jak? Subjektivně?
Nicméně, nevím o žádném případu, kdy zásah prezidenta Porošenka nějakým způsobem přispěl k potrestání pachatele, nebo alespoň k jeho nalezení.
Neboť to všechno koneckonců dělají (zapalují, vyhazují do povětří, znásilňují, okrádají) vlastenci, jak se patří, a ne nějaký separatistický šmejd.
*/ blaklava – kukla
**/ karbat – kárný batalion (dobrovolnické prapory ukrajinských nacistů)
***/ ATO – antiteroristická operace – ozbrojený teror Kyjevské vlády rozpoutaný na východě země proti rusky mluvícím obyvatelům
