Protřelý šéf novin: V ČT je seznam zakázaných lidí. Mám důkazy a je to nemravné. Úděsná úroveň. Lidí jako Petránek je málo a jsou už otrávení

Avatar
Původní autoři

rozhovor
6. 9. 2016  ParlamentníListy


Novinářská stupidita, opakující se blbosti, jazykové a vědomostní prázdno, pozitivní diskriminace. Nelichotivé hodnocení České televize z úst člověka, který prošel řadou funkcí v četných vydavatelstvích. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se Petr Masopust zabývá mj. také indexem, tedy tzv. blacklistem v ČT. 


 
Obecně v žurnalistice podle něj chybí vzory. Země Franze Kafky nebo Ferdinanda Peroutky má minimum osobností a ty ještě nedostávají příležitosti, zato „rychlokvašky“ vyplňují média. Donedávna levicové intelektuální Právo podle něj zhlouplo. Přečtete si i o tom, co se stane, když management redakcí odezírá svým majitelům-oligarchům z úst.

Kdybychom se zamysleli nad stavem tištěných médií u nás v republice… tabulky ukazují propady nákladů, mediální teoretici hořekují nad tím, že si média rozebrali oligarchové. Je situace skutečně tak zlá?

Není. Vaše otázka má více odpovědí. Týká se jak objemu inzerce v médiích, tak jejich vlastnictví. To musíme rozdělit. Objem tištěných médií samozřejmě padá, protože lidé přecházejí na internet. Jak Hospodářské noviny, tak Lidové noviny a Mladá fronta Dnes mají svou elektronickou podobu, kterou si mohou předplatitelé stahovat. Někteří ji vážou jenom s tištěným médiem, jiní samostatně, což považuji za rozumnější způsob. Kdyby se spočítal počet odběratelů tištěného nákladu a počet odběratelů elektronického nákladu, tak většina médií má vyšší náklady o třetinu nebo alespoň o dvacet procent. Takže zlé to vzhledem k ceně tisku není. Možná že postupně všechna tištěná média u nás přejdou, a to stejně jako The Guardian, na elektronickou podobu. Tištěné noviny ale zůstanou, protože lidé budou stále chtít si informaci přečíst v klidu. Buď si vše vytisknou na vlastní papír, nebo na tiskárně nové generace s recyklovatelným papírem, které jim dodají za pár korun vydavatelé. Takže situace špatná není, tištěná média podle mě nezaniknou, ale pouze se modifikují a mění formu svého vydání.

Co se týče oligarchizace médií respektive jejich vydávání finančními skupinami – svoboda tisku je, jak podotýká přítel Hanák, svobodou žoku peněz. To znamená – chci-li něco vydávat, musím mít na to peníze a mám dvě možnosti. Buď vydávám proto, abych na tom vydělal, anebo proto, abych nějakým způsobem vydělal jinde. Dotuje se formou reklam či sponzoringu a dalších možností. To samozřejmě díky nákladům na provoz a výrobu začíná převládat. Samozřejmě informační médium je vždy odrazem vůle majitele. Ale není to tak, jak si představují lidé, kteří jsou nakloněni spikleneckým teoriím. Záleží vždy na tom, jakým způsobem ředitel a šéfredaktor fungují. Jsou-li dostatečně povolní a odezírají ze rtů majitelů, nebo jestli jsou schopni vlastního myšlení. Totéž se týká redaktorů i ostatních pracovníků.
Příkladem může být změna tváře Práva, které po změně či spíše vstoupení Seznamu do majetkové podstaty změnilo svůj charakter a jeho úroveň šla poněkud dolů.  Bulvarizuje. To nevadí, je to jejich věc, ale hloupne. Předtím to byly přeci jenom levicové, ale inteligenčně vyšší noviny. Teď se ta laťka trochu přesunula zpět a štafetu opět převzaly Lidové noviny, které výrazně zlepšily svůj image a názorovou platformu, nechávají tam zaznít názory z pravé i levé strany, což nepovažuji za špatné. Samozřejmě je jim vyčítáno, že se soustřeďují na některé kauzy, které prospívají majiteli, což je pan Babiš, ale myslet si, že pan Babiš je úkoluje každý den, je nejen nereálné, ale hloupé. Představa, že existuje tak výkonný člověk, který je schopen řídit nejen ministerstvo, všechny své podniky, všechny své „podvody“ a své mediální „impérium“, tak to je přeci jenom hodně hloupé.

Zmínil jste Andreje Babiše. Je zdatným majitelem médií? Samozřejmě to není jen o něm, ale i o vrcholovém managementu kolem něho. Nezasahuje on – nebo spíše ti jeho blízcí podřízení – právě do určitého politického zneužívání jeho médií? A nejen tištěných, ale jak víme, vlastní i rádia…

Samozřejmě ti, které kdokoliv jmenuje do vrcholových funkcí, ovlivňují média ku prospěchu majitele. Tedy domnívají se většinou, že vykonávají jeho vůli. Opakuji, že to závisí na povolnosti, tedy schopnosti takzvaně odezírat od vůdcových rtů, co si ráčí přáti. Ale Babiš to prostě neřídí, média řídí lidé, kteří si představují, že on si to tak třeba přeje. Ale on si to takto přát třeba nemusí. Je to nesmysl, protože by se musel zbláznit. Totéž Bakala. Ať byl jakýkoliv, těžko mohl řídit Hospodářské noviny i internetovou televizi. Samozřejmě jsou některá témata tabu, což je například OKD, jeho majetky, jeho skandalizace a  totéž určitě je uvnitř mediální skupiny Mafra. A totéž bylo před tím, když měli Deníky Pasovští. Tehdy byly obhajovány jejich zájmy. Jestli dobře nebo špatně, je zbytečné posuzovat.  Nyní je vlastní Penta, která si najala Ing. Michala Klímu, zkušeného mediálního odborníka v mnoha médiích. Jistě Deníky pozvedne podle přání majitelů. Ale kupodivu byl nejúspěšnějším jeho projektem Dotyk. V okamžiku jeho prodeje Pentě šel šíleně dolů a vlastně kvalitativně zcela skončil. A přitom to byl nejlepší internetový týdeník, který získával mezinárodní uznání. Proč to říkám? Stále má stejné vedení, stejnou šéfredaktorku, a přitom šel výrazně dolů s kvalitou. Je to samozřejmě můj subjektivní názor, ale mnoho kolegů si myslí totéž a podle mého soukromého průzkumu se od něj odvrátili jeho fandové z počátečního vydání.

Pojďme k televizím. Hodně diskutovaným problémem je zpravodajství televize Prima, která je osočována z účelového zpravodajství. Dá se porovnat TV Prima a Česká televize? Vidíte nějaké markantní rozdíly? Prima představuje privátní televizi, Česká televize je médium veřejné služby…

Bohužel v České televizi funguje tzv. blacklist. To, co vyčítají Primě o  výběru redaktorů, o výběru témat, tak stejný blacklist funguje v České televizi, speciálně ve zpravodajství. Je to velmi nemravné a hmatatelné důkazy samozřejmě mám. Ten blacklist byl dokonce vyvěšen, Kubal byl dokonce pod tím podepsán. Víme, že mladý Mrzena je synem bývalého šéfa zpravodajství. Nic proti tomu, ale v současné době zpravodajství České televize je podle mého názoru špatné. Jednak neustále opakují pro dokreslení slov moderátora stále stejné záběry, což je naprosto idiotské. Asi by bylo rozumnější tam dát tvář moderátora nebo toho, kdo mluví, než opakovat připitomělé záběry, jak chodí Merkelová dokola, nebo náš prezident Zeman nebo kdokoliv kýve moudře hlavou. Například při  záplavách, záběrech z válečných zón, z evropského i našeho parlamentu se jede stále dokola. To je prostě novinářská stupidita.
Další problémem je jazyková vybavenost, která je u některých jedinců opravdu úděsná a jejich znalosti jakbysmet. Nemyslím tím znalost cizích jazyků, ale plochost a prázdnotu vyjadřovací. Dalším problémem je pozitivní diskriminace, kterou provádí Česká televize. Ta je tak markantní, až to bije do očí. Ze všech zpravodajských kanálů se linou krásné dívčí tváře opakující stále stejné blbosti z dálnice nebo odkudkoliv. Procento mužů, a musím si tedy rýpnout, je ve zpravodajství České televize tak minimální, až je to překvapivé. A úroveň některých dam, například paní Witowské-Zárubové, je doslova příšerná. Platí opět neschopnost vyjádřit vlastní myšlenku a souvisle s ní pracovat. Je to opět samozřejmě můj názor, se kterým nemusíte souhlasit. Uvedu jeden příklad: když paní Lutovské profesor Koutecký ukazoval relikvie a ptal se, zdali ví, co je relikvie, tak sdělila národu, že to neví, a prý: „Ukažte, co to je.“ On pak vysvětloval, že jsou to kosti nebo zbytky mučedníků a ona se s velkým nadšením na to koukala. Už jen to je příklad, že takový člověk by vůbec už neměl vystupovat a měl by se nejdřív vzdělávat.

Co se týče Primy – a mohou jí vyčítat, co chtějí – tak její zpravodajství je svižné, krátké a slušné. Nepouštějí tam tolik zvířátek a  dalších blbostí jako na Nově. Tedy lze říci, že zpravodajství Primy je pro diváky příznivější, než je Česká televize. Na nic si nehraje a  přináší svižné a věcné zpravodajství.

Jaká je nebo bude nová generace mladých novinářů? Vychováváme je vůbec? A jak jsou připraveni na svůj „úděl“ a „poslání“ – stále platí, že novinář je hlídací pes demokracie?   ….

(celý text ZDE)