Václav Danda
21. 9. 2016  ProtiProud

Václav Danda komentuje poslední případ neskrývané spolupráce islamistů se Spojenými státy v Sýrii i důvody zmařeného příměří, které rozmetaly americké a izraelské rakety.

Uplynulý víkend přinesl další nepochybný důkaz, že vojenské síly Spojených států bojují po boku hrdlořezů z Islámského státu. jinými slovy: USA, které spolu s Tureckem Islámský stát vytvořily, jsou i nadále spojenci, jakkoli se tuto skutečnost snaží průběžně maskovat a zamlžovat.

Letectva Spojených států a Británie o víkendu v Sýrii brutálním způsobem ukončila příměří dojednané před pouhým týdnem ministry zahraničí Ruska a USA Sergejem Lavrovem a Johnem Kerrym. Americká letadla napadla v sobotu pozice syrské armády nedaleko města Dajr az-Zaur. Při náletu zahynulo mnoho syrských vojáků, kteří se právě připravovali na mohutný úder proti Islámskému státu. Podle syrských zdrojů Američané zabili 62 nepřipravených elitních vojáků a více než sto jich těžce zranili.

Omyl? A co slepé satelity?

Snahy dodatečně omlouvat společnou akci U. S. Air Force a ISIL tím, že došlo k “politováníhodnému omylu”, jsou až tragikomické. V době, kdy je celé bojiště pod drobnohledem satelitů a špionážních dronů a kdy obě strany ruská i americká znají přesně do nejmenších detailů pohyb jakýchkoliv jednotek kolem frontové linie, vyznívá toto vysvětlení jako cynický vtip. Korunu všemu nasadil Washington tvrzením, že se během akce nemohl dovolat, neboť Rusové měli číslo “koordinátora” společných akcí obsazené.

Pentagon samozřejmě dobře věděl, na koho v Sýrii útočí. Místo úderu bylo podrobně monitorováno. Letectvo USA a spojenecké stroje F-18, které se náletu rovněž zúčastnily (snad proto, aby celá bukanýrská akce nespadla pouze na hlavu Američanům?), se řídilo pokyny americké rozvědky disponující těmi nejpodrobnějšími a nejčerstvějšími daty ze satelitů, dronů i pozemních zdrojů.

Buď si tedy Spojené státy hrají s celým světem na slepou bábu a odcházející Obamova administrativa ve skutečnosti hledá pouze záminky jak “mírový proces”, který sama spoluiniciuje, rychle zablokovat – nebo se již Pentagon zcela vymkl kontrole vlády.

Podobného “omylu” jsme byli svědky před rokem, kdy byla vybombardována nemocnice v afghánském Kunduzu. I zde trvá podezření, že akce byla dílem “jestřábů” ovládajících přes hlavu odcházející Obamovy administrativy Pentagon. Obě varianty každopádně nedávají do budoucna mnoho nadějí na zklidnění situace na Blízkém východě.

Izraelský nálet u Kunejtry

Abychom lépe pochopili všechny souvislosti vedoucí k tomuto útoku, je třeba se vrátit do předminulého týdne, kdy bylo (10. září) s velkou slávou vyhlášeno ministry zahraničí Ruska a Spojených států “přelomové příměří” v Sýrii. Washington slíbil spolupráci s ruskou armádou v případě, že příměří vydrží alespoň týden. Podle agentury AP se obě velmoci přiblížily dohodě a dokončily plán na snížení násilí v Sýrii a rovněž na uskutečnění politických reforem, které by měly ukončit více než pět let trvající válku.

Kerry oznámil, že dohoda by mohla být “zlomem” v konfliktu – pokud se ovšem bude plnit. A o to právě jde. Ve chvíli, kdy byla týdenní lhůta u konce, přišel útok, jenž vše rozbil na padrť. Lavrov to mimochodem správně předvídal, když na společné tiskové konferenci obou ministrů připustil, že jsou lidé, kteří by si přáli, aby dohoda nevyšla.

A hned za tři dny bylo nejisté příměří pokoušeno. V úterý 13. září totiž pronikly do vzdušného prostoru Sýrie izraelská letadla. Vrchní velení syrské armády oznámilo, že to byly převážně stroje F-18, které o půlnoci napadly syrské pozice na jihu provincie Kunejtra.

Syrská armáda na průnik nepřátelských letounů hbitě odpověděla a podle syrské agentury SANA sestřelila protileteckými raketami jeden z nich jihozápadně od Kunejtry, a jako bonus sestřelila i jeden bezpilotní stroj západně od Sasa. Izraelci přiznali nálet na syrské pozice a zároveň potvrdili, že vládní vojska proti jejich strojům vypálila rakety země-vzduch.

Americké zbraně pro Tel Aviv

Ve stejný den, tedy 13. září, oznámil Barack Obama, že byla uzavřena největší dohoda v historii o dodávkách zbraní. Spojené státy a Izrael se dohodly na nové desetileté smlouvě o americké vojenské podpoře určené Izraelcům. Washington za tuto dobu poskytne židovskému státu pomoc v rozsahu 38 miliard dolarů (916 miliard Kč). Přislíbená vojenská podpora je nejvyšší, jakou kdy USA nějaké cizí zemi poskytly.

Dalším narušením týdenního příměří byl útok islamistů nedaleko Damašku – den před “velkým leteckým omylem”. Není pochyb o tom, že islamisté využili příměří k doplnění zbraní a posil (za podpory USA). Podle syrské státní agentury SANA pak ostřelovali obytnou čtvrť Kabún. Příslušníci protiasadovských sil se dále pokoušeli prorazit obranné linie Damašku z předměstí Džúbar. Do boje se na obou stranách zapojily i těžké zbraně včetně tanků a raketometů.

USA: Raději o tom již nemluvme

To, co následovalo hned v sobotu, nevyhnutelně sebralo poslední iluze o tom, že snad Spojené státy náhle obrátily a nyní chtějí účinně bojovat proti islamistům, které stvořily. Ve skutečnosti jsme mohli pozorovat spíše začátek nové “islamisticko-americké” ofenzivy.

K dovršení všeho a k dalšímu znepřehlednění situace přišly na začátku tohoto týdne zprávy o společném postupu Turecka a islamistické Syrské osvobozenecké armády (to jsou ti “hodní”, takzvaní umírnění teroristé) od Tureckých hranic k jihu.

Svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN se Spojeným státům “kupodivu” nezamlouvá. Asi se USA nechce na světovém fóru vysvětlovat, jací jsou to popletové, že zapomněly na příměří, které samy dohodly a navíc útočily jinde a na někoho jiného, než chtěly.

To je vážná dignóza. Může mít stát “Alzheimera”?

To uvidíme brzy. Třeba se ozbrojené síly USA příště zase spletou a zaútočí na své spojence z Islámského státu.