Boj proti Miloši Zemanovi je kontraproduktivní

Avatar
Původní autoři

Ivan David
23. 10. 2016
Někteří neukojení politici a prestituti se pustili do boje proti přimo volenému prazidentovi. Už dávno. Teď k tomu použili  návštěvu dalajlámy, který je pro Čínu symbolem zahraniční opozice. Aranžmá akcí s dalajlámou bylo  plánováno tak, aby vedlo ke konfliktu. Setkal jsem se s názory, že prezident sedl na lep svým protivníkům. Nemyslím. Podle mého soudu Miloš Zeman, tak jak ho znám, úmyslně jednal tak, jak jednal, a na lep sedli ti, kteří na něj útočí.

Zemanovi oponenti to mají těžké, okopávají prezidentovi kotníky, protože výše nedosáhnou, jak praví Zemanův oblíbená aforismus Jerzy Lece o trpaslících. Příznačné je, že se chytají každé příležitosti a tím upozroňují na svoji bezradnost, které by si jinak mnoho občanů nepovšimlo. Typická je aféra s zpožděnou cestou na pohřeb bývalého slovenského prezidenta. Koho to zajímá? Přesněji, koho by to zajímalo, kdyby prestituti nespustili zuřivý povyk.

Dalajláma má velkorysé pochopení pro každého, jak řekl 7. prosince v rozhovoru s italskými novinami La Stampa: “Každý člověk má své vlastní náboženství a svou pravdu, ale ve společnosti musí být mnoho náboženství a mnoho pravdy.”  Zdůraznil, že islám je mírumilovné náboženství. zde
 
Případ s dalajlámou by vypadal vážněji, tedy pokud by se dalaljláma těšil v ČR těšil mimořádné oblibě, ale tak to není. Prestituti marně doufají, že dalajlámu ozářila svatozář, kterou implantovali Václavu Havlovi, jeho duchovnímu spřízněnci. Jenže s odstupem let vypadá jejich moralizování, jako plané pokrytecné řeči. Dalajláma je pro běžného občana jakýsi exot, nikoli světová morální autorita.
Ve srovnání s ministrem Hermannem je na tom “jeho svatost” dalajláma s popularitou v ČR ještě dobře. “Jeho svatost” Hermann se setkal s představitelem části tibetského exilu soukromě a to na půdě ministerstva kultury, které zatím zprivatizováno nebylo, a tedy soukromé není. Kdyby byla schůzka opravdu soukromá, nevěnovala by jí média takovou pozornost. Byl to veřejně prezentovaný politický aktivismus politického profesionála.

Je hezké jak prestituti omílají případ Hermannova strýce, jemuž prý bylo upřeno vyznamenání. Nikde nepíší, že to tak je, jen naznačují. Není to zřejmě proto, že mohou jen naznačovat, ale proto, že nemohou tvrdit, protože nemohou dokázat. I “veřejnoprávní” ČTK se může v naznačování přetrhnout. Jak ČTK píše: “Sobotka dnes uvedl, že o Bradyho kauze, tak jak o ní hovoří ministr Herman, před kontrasignací ani v okamžiku kontrasignace neměl žádné informace. V sobotu premiér uvedl, že Zeman by se měl zachovat jako státník a Bradyho vyznamenat, jinak bude z 28. října “festival hradní malosti a české rozhádanosti” zde. “Sobotka” tedy podepsal seznam bez Bradyho, neví, jestli Brady jako jeden ze stovek navržených na seznamu těch, kteří měli být vyznamenáni, někdy figuroval (což popírá hradní mluvčí Jiří Ovčáček), nicméně premiér ČTK familiárně označený jako “Sobotka” by ho vyznamenal. Aby byl klid. A soudí, že by to bylo velkorysé, hodné Hradu.

To je ovšem “Sobotkova” mentalita a proto i taktika. Kritizoval církevní restituce, aby potěšil oponenty restitucí, schválil církevní restituce, aby potěšil majetku lačné církve. Pravil, že budoucnost mají podporovatelé imigrace, aby potěšil jejich příznivce, pak se snažil potěšit rozjitřenou veřejnost odmítáním přerozdělování migrantů podle kvót, pak potěšil paní Merkel a Brusel konstatováním a praktickými kroky k dobrovolnému přijímání uprchlíků. Máme premiéra s mentalitou velmi veselého děvčete, které chce potěšit každého. Velmi veselá děvčata se nikdy netěšila zvláště velké vážnosti. Kam větřík zafouká, tam se třtina ohne. “Sobotka” si snad opravdu myslí, že udělá na veřejnost dojem označením oslavy 28. října na Pražském hradu jako “festivalu hradní malosti a české rozhádanosti”.  Na Hrad zve prezident různé osoby podle vlasního uvážení. Není domovníkem nebo sekretářkou, aby se choval podle něčích pokynů. Bylo zvykem držitele jistých pozic zvát 28. října na Hrad. Lidé, kteří se nás snaží urážet a napadat si nezaslouží naší vážnosti a obvykle je nikam nezveme.

Jistěže to mají prezidentovi oponenti naplánované. Představují si, že s masivní podporou prestutitů obnoví Pražský majdan a vyženou Janukoviče, totiž Zemana ze země. Za podpory Merkelové, Tuska, Schapira a dalších kovaných demokratů zavedou zaručeně evropský demokratický režim ukrajinského střihu a zaplněné Václavské náměstí jim 17. listopadu 2016 bude aplaudovat.

Nebo jak?