Oficiální přijetí dalajlámy na ministerstvu kultury a nevyznamenání Jiřího Bradyho. Může jít o dobře připravenou hru podpořenou ze zahraničí,říká v rozhovoru Erik Best.

27.10. 2016   Parlamentní listy
 

Oficiální přijetí dalajlámy na ministerstvu kultury a nevyznamenání Jiřího Bradyho. Může jít o dobře připravenou hru podpořenou ze zahraničí. Takovou úvahu připouští analytik a pozorovatel českého politického zákulisí Erik Best.Nastínil svá vysvětlení kauzy, která už víc než týden hýbe zemí, a pronesl důležitou poznámku k páteční „oslavě 28. října v podhradí“ na Staroměstském náměstí.

Erik Best hned zkraje uvedl, že nemá žádnou radost z čínských investic a
čínského vlivu u nás, nicméně chce na celou kauzu hledět maximálně
objektivně. „Přístup k Číně kritizuji jak u Sobotky, tak u Zemana.
Zároveň si ale myslím, že snaha z druhé strany změnit politiku české
vlády je špatně. Jestli chceme menší závislost na Číně, měli bychom
nabídnout občanům něco přitažlivějšího. A tento aspekt selhává. Pokud
nám někdo dá na výběr mezi Číňany a Syřany, hodně lidí bude chtít
Číňany,“ vyjasňuje nejprve svoji osobní pozici.

„Česká vláda měla jasně stanovenou politiku, jejíž součástí bylo
nescházet se s dalajlámou. Minimálně na oficiální úrovni. Kdyby se s ním
Herman sešel soukromě jako Bělobrádek a Dienstbier, nebyl by takový
problém. V novinách sice Herman říkal, že setkání s dalajlámou probral
se svojí stranou, ale už bez toho, aby řekl, že se to uskuteční přímo na
ministerstvu. Teď hrdě opakuje, že se s ním setkal ve svém úřadě a je to
správné. Tím porušuje českou zahraniční politiku, která byla dohodnuta,“
připomněl Best.

Kdyby na to prý Best hleděl optikou vlastního postoje, bylo by setkání
Hermana s tibetským dalajlámou správné, protože se tím snižuje česká
závislost na Číně. „Jenže on tím porušil vlastní pravidla. Porušil
pravidla a politiku vlády, jejímž je členem. Měl by přiznat, že je
součástí zvláštní hry, jakou v tom hraje roli a proč o tom nemluvil ani
se svou vlastní stranou,“ soudí analytik.

O jaké hře to mluví a co podle něho Herman setkáním sledoval či případně
proč a v čím zájmu tak učinil, vysvětluje Erik Best následovně. „Když to
celé začalo, Herman nejspíš jen chtěl vyznamenání pro svého strýce, což
byl zhruba červen. Ve středeční MF Dnes říká, že sám nevěděl do poslední
chvíle, jak setkání s dalajlámou bude vypadat. Jenže to nedává smysl. My
neznáme přesný časový rozvrh a kdy Zeman údajně vyškrtl to jméno. Neumím
si představit, že by to Zeman udělal na základě soukromého setkání.
Možná se mýlím. Ale klíčové je, že se Herman s dalajlámou sešel
oficiálně na ministerstvu. Mám pocit, že Herman začal tak, že chce
medaili pro svého strýce, a pak pochopil, že to lze použít na odstranění
Zemana. Do jaké míry v tom dostal podporu od svých kamarádů ze
zahraničí, nevím. Chová se podezřele sebejistě,“ zamýšlí se Best.

„Jako analytik mám pocit, že Herman se chová tak, jako by měl silnou
podporu nejen od své strany, ale od kamarádů ze zahraničí. Já to nemůžu
pochopitelně dokázat,“ říká s tím, že ale z jeho vystupování má takový
pocit.

Erik Best nadnáší scénář, že nejprve šlo ministru kultury skutečně jen o
vyznamenání strýce, ale později zjistil, že by se vývoj mohl ubírat
směrem, který nakonec nastal, a snažil se chytit příležitosti vytěžit z
celé věci politický kapitál. Kdyby Brady na seznamu vyznamenaných
nejprve figuroval a Herman tušil, že jeho oficiální setkání s dalajlámou
k vyškrtnutí povede, záměrně by prý vše dotáhl do konce a jal se jako
čestný člověk bojovat proti zlému a pomstychtivému Zemanovi a mediálně
bude za hrdinu. To se nakonec i stalo.

„Mám pocit, že široká veřejnost úplně přesně nechápe, o co jde. Dobří
analytici a členové vlády určitě vědí velice dobře, že čínská vláda
nechce, aby se ministr oficiálně sešel s dalajlámou. Oni by to přešli,
kdyby to bylo neoficiální. Nebyli by samozřejmě nadšeni, ale když je to
oficiální, je to přímá provokace a porušení vyhlášení zahraniční
politiky. Herman tak českou zahraniční politiku vrátil na úroveň, kde
byla před lety, a musel vědět, že to tak bude. Cíleně to porušil. A
neudělal to jen tak, když říká, že máme svobodnou zemi a proč by se s
ním nesetkal. Já jsem si nevšiml, že takhle mluví, když nám třeba EU
něco diktuje. Velice dobře věděl, co dělá a že tím vyvolá silnou reakci
Číny. Já s tím sice souhlasím, ale od něho je to provokace. Když se stal
členem vlády, neslyšel jsem od něj, že hodlá změnit politiku státu vůči
Číně a ohrozit tím různé investice. Jeden ministr bez konzultace vlády
změnil dohodnutou zahraniční politiku celého státu,“ zdůrazňuje
politický analytik.

Nechce ovšem používat ostrý termín, že byl Jiří Brady svým synovcem
zneužit v politické hře, a nechce ani samotného Bradyho do celé věci
zatahovat. „Je tam moc nejasností. Pro mě je důležitý postup pana
ministra. Věděl, co jeho oficiální setkání s dalajlámou vyvolá,
neomluvil se, nelituje toho. Tohle nahrává Západu, a jestli někdo z
Bruselu, Washingtonu nebo Berlína byl proti náklonnosti České republiky k Číně, Herman jedním krokem všechno změnil a tím vyvolal nejasnosti ohledně česko-čínské politiky. Evidentně někdo na Západě tohle chce. A to souvisí s mým pocitem z toho všeho, že má Herman v celé hře podporu ze zahraničí. Vidím to tak, byť nevím, odkud konkrétně to přišlo,“ přiznává.

Taková teorie by ovšem mohla svádět i k vysvětlení, že ministr české
vlády jde se zahraniční podporou proti politice vlastní země nebo že
dokonce proti vlastní vládě v zahraničí s někým spolupracuje, a něco
takového bez důkazů je pouze spekulace. „Možná bych to malinko změkčil,
a ne o moc. Výsledkem je, že pomáhá změnit politiku, která nebyla
vždycky vítaná u západních partnerů,“ dodal Erik Best.

Během čtvrtečního rána si na svých účtech na sociálních sítích rýpl do
akce, kterou na Staroměstské náměstí svolal šéf Starostů a nezávislých
Petr Gazdík a kterou bude technicky zajišťovat firma Michala Horáčka.
Ten nedávno potvrdil záměr kandidovat na prezidenta. Best napsal, že
„snad dorazí zítra na Staromák i George Soros. Anebo aspoň jeho
penízky“. Proč „oslavu 28. října v podhradí“ spojil s americkým
miliardářem, na něhož se provalilo, že po světě financuje revoluce či
různá protestní hnutí.Opravdu se rýsuje něco jako odlehčená verze majdanu. Když jsem z legrace napsal, že snad přijede Soros nebo aspoň jeho peníze, je to narážka na to, že často to dopadne tak, že podporujeme někoho proti někomu jinému a ani ta alternativa není nakonec moc příznivá,“ konstatuje analytik.

Upozorňuje ještě na další aspekt onoho happeningu, který má na
Staroměstském náměstí proběhnout. Michal Horáček, který hodlá kandidovat
na prezidenta, se prezentuje jako umírněný kandidát, který nijak
nekritizuje Miloše Zemana, a tedy nepatří k tzv. pražské kavárně či
antizemanovské opozici. To prý nyní podle Besta zcela padne.

„Jestli Horáček má pocit, že tu akci bude jen moderovat a nadále zůstane rozumnou a umírněnou alternativou k Zemanovi, tak po této akci už nikdy takhle vnímán nebude. Bude jednoznačně vnímán jako kandidát antibabišovského a antizemanovského hnutí, které řídí víceméně Kalousek, je to jeho baby, jak my říkáme anglicky,“ sděluje závěrem Erik Best.