Podrážení neboli politika

Avatar
Původní autoři

Jiří Jírovec
11. 10. 2016
Český volební systém je vskutku pozoruhodný. Teoreticky jde o svobodnou soutěž politických stran, ale v praxi ale jde o soutěž politiků o koryta. Mnozí z nich se dokonce ani nechtějí špinit členstvím v (pro ně) nejvýhodnější straně a zůstávají na kandidátce jako nestraníci. Mohli by založit Klub angažovaných vyžírků.


V Plzeňském kraji byl europoslanec Pospíšil na “nevolitelném” 50tém místě kandidátky TOP 09. Preferenční hlasy ho vytáhly mezi zastupitele. TOP 09 mu umožnila kandidovat, ale jako nestraník může na program té strany zvysoka kašlat.

Otázka je, jak daleko to může nestraník dotáhnout. Může-li se stát ministrem (například Robert Pelikán, který ovšem později do ANO vstoupil), proč bychom nemohli mít nestranické předsedy politických stran. Ti by na trhu politické práce soutěžili o pozice prostřednictvím agentur.

Další českou pozoruhodností je přítomnost nedemokratické strany, tedy KSČM. V demokratické společnosti ovšem nemůže žádná nedemokratická politická strana existovat, protože takovou Ministerstvo vnitra nezaregistruje.

Jiří Dědeček napsal “Píseň strašlivou o tom velkém dialogu, který nastal v Čechách L. P. 1989”, která neztratila nic ze své tehdejší aktuálnosti. píseň (https://www.youtube.com/watch?v=wlWzAimYmHg)

[…] Vem si, hochu, lopatičku, na písku si stav,
a když přijdou kamarádi, jen s někým se bav.
[…]
Bortí se mi zámky z písku, já však mám svou čest,
nebavím se skoro s nikým, zpívám o sto šest.
[…]
“S Ludvíkem ne, se Sášou ne,
s Vasilem ještě jo, s Michalem radši ne!
A s tebou jo, a s tebou ne,
a s někým jo, a s každým hned tak ne!”

Na českém pískovišti se zásadně nemluví s komunistickými kurvami. Skoro zásadově pak nemluví vládní strany s těmi opozičními. Když to okolnosti vyžádají, Bohouš nebude mluvit s Andrejem, ale s Petrem nebo Mirkem jo, a s Filipem ještě radši ne, kdežto Andrej s Mirkem radši ale s Filipem možná jo.

Když se usmolíčkovávají krajské koalice, padají jakékoli zábrany a původní, ideově motivovaná nenávist mizí díky kouzelnému termínu oznamujícím “nalezení průniku (našich) programů”. Není nad průnik, když zajistí přístup k moci.

Právě proběhlé krajské volby ukázaly, že nezáleží na celkovém počtu hlasů, ale na tom, co žaludek té které straně dovolí. Prim hraje ČSSD, která momentálně potřebuje vytěsnit ANO 2011 z krajských koalic. Čím víc krajů tato strana vyhandluje, tím snadněji se zapomene, že to Bohuš zase nevyhrál.

Celkově to vypadá jako podraz, ale cožpak je politika něco jiného?