11. 10. 2016 zdroj
Obnovení ruských vojenských základen ve Vietnamu a na Kubě, jehož možnost Moskva nedávno oznámila, je velmi smělý a efektivní krok, píše čínský politolog Ma Jao v Global Times. Podle experta si Rusko zdařile vybralo dobu a, zatímco jsou USA zaneprázdněny volbami nového prezidenta, bude se moci nerušeně usadit na jejich “zadním dvorku” a hodit rukavici americké hegemonii na moři.
Kdysi bylo řečeno, že celá historie lidstva je historie protistání velryby a slona. Podíváte-li se na tuto metaforu z hlediska současné geopolitické situace, je zřejmé, že nejmocnější země na moři (USA) a největší země co do velikosti (Rusko) jsou ztělesněním těchto dvou zvířat, soudí čínský politolog Ma Yao na stránkách Global Times.
A v poslední době se tato konfrontace opět zhoršila. 7. října náměstek ministra obrany Ruska Nikolaj Pankov oznámil, že Moskva hodlá obnovit vojenské základny na Kubě a ve Vietnamu a také dlouhodobě rozmístit své vojáky v Sýrii.
Jak list připomíná, v roce 2002 bylo Rusko nuceno z ekonomických důvodů snížit svou vojenskou přítomnost v zahraničí a zavřít vojenskou základnu v Cam Ranh Bay ve Vietnamu a vyzvědnou v kubánském městě Lourdes. Podle ruských úřadů to bylo gesto dobré vůle, které za celé ty roky nebyl schopen Západ ocenit. Nyní budou podle Pankova tato rozhodnutí přezkoumána.
Jak Global Times soudí, Moskva má tím v úmyslu rozšířit svůj vojenský vliv. Tak se přece chová Washington, který se nachází na západní polokouli, ale má k dispozici opěrné body v Japonsku, Jižní Koreji a na mnoha dalších místech východní polokoule, čímž má možnost zasahovat do kterýchkoli událostí, které probíhají v cizím regionu. Pokud Rusko také získá zahraniční vojenské základny, bude moci posílit a rozšířit svůj vliv a vojenský potenciál.
Kromě toho zasadí Moskva tímto rozhodnutím geopolitický odvetný úder Washingtonu. Stojí za to věnovat pozornost zemím, které si Rusko vybralo pro své vojenské základny, Kubě a Vietnamu. Kuba se nachází v těsné blízkosti Spojených států, vždyť Karibské moře je téměř “zadní dvorek” tohoto státu.
Připomeňme si Ukrajinu, Gruzii a i Blízký východ – právě USA se jako první přiblížily těsně k ruským hranicím a provokovaly Kreml k odvetným opatřením. Ale tentokrát se samotné Rusko může “obrácením stolu směrem k nepříteli” ocitnout na prahu USA.
V případě Vietnamu je třeba připomenout, že dnes vystupují USA v rovině geopolitiky jako “hegemon” a kontrolují obrovské množství mořských tras. Jihočínské moře je důležitým strategickým uzlem, kterým prochází cesta z Tichého oceánu do Indického oceánu. A pokud se Rusko usadí ve Vietnamu, ani nebude muset nic dělat – už jen svou přítomností bude představovat hrozbu pro americkou námořní nadvládu, tvrdí expert.
Moskva si navíc zvolila velmi příhodný okamžik pro ohlášení svých úmyslů. V Americe jsou nyní v plném proudu volby, do vypršení období prezidenta Obamy zůstávají poslední dny. Takže teď nikdo nestihne nijak zareagovat – mohou jen tiše sledovat, jak Rusko dělá to, co potřebuje. Podle Ma Yao se Moskva chová odhodlaně a to přináší dobré ovoce, můžeme říci, že se jí daří “vítězit malými silami”. Pokud se však podíváme na dlouhodobý horizont a vycházíme ze síly, kterou Rusko disponuje, je účelnost roztažení “první linie” tak mocná a to, jak to odpovídá národním zájmům země, je velmi důležitá strategická otázkou, jež vyžaduje pečlivé prostudování.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
