Radim Valenčík
24. 11. 2016 blog autora
Uvádíme úryvky z facebookové diskuse (i s gramatickými chybami) o současném stavu české sociální demokracie a jejích čelných představitelů, do které vstoupil svými úvahami, odpověďmi a prognózou autor blogu doc. Ing. Radim Valenčík, CSc. Po našem soudu je to čtení zajímavé nejen pro členy, voliče a sympatizanty ČSSD a KSČM…
Ve facebookové diskusi na téma, zda včerejší Zimolovo vystoupení v Událostech a Komentářích na ČT 24 (21. 11.) bylo šťastné, nebo nešťastné nebylo, zaznělo mj.:
Roman Tyller: Jak by postupoval pan Valencik, kdyby v tuto chvili byl on na miste B. S. nebo v nejake jine klicove pozici v cssd? Viz: https://www.facebook.com/.valencik/posts/10205988710717368
Dobrá otázka. Bezprostředně jsem odpověděl toto:
To je snadná odpověď. Pokusil bych se svým kolegům vysvětlit, co je to skutečný program strany, která to myslí vážně:
http://radimvalencik.pise.cz/4014-r2016-282-diskuse-lk-krize-programu.html
Mimo jiné. Je potřeba přesně pojmenovat, odkud se bere současné zlo a jak funguje. To je o těch mechanismech současné globální moci. A jedním z bodů, ke kterým se strana nejen musí zavázat před volbami, ale i názorně to před volbami ukázat, je následující: Naučit občany bránit se před mediální manipulací a s využitím své pozice jako strany je před mediální manipulací bránit. – A ne, aby se představitelé strany před médii krčili, podlézali jim, hráli roli figurek, kterými se prostřednictvím ovládání mediálního mainstreamu tahá na šachovnici dějin.
Viz totéž facebookové diskusní vlákno.
Protože otázka je položena na tělo a protože bezprostředně souvisí s tím, o co se v rámci seriálu čtyř navazujících konferencí snažíme, pokusím se uvedenou představu konkretizovat:
1. Prvním krokem je budování strany jako síťové strany, široká osvěta o významu napojení na internetové sítě, zejména starší generace (aby věděli, že to stojí za to a nikdy není pozdě). (Mj. tady na tom ČSSD není tak špatně, má strukturu okresních webových stránek, její členové jsou poměrně aktivní, ale s tím, jak jsme kdysi vybavovali členskou základu KSČM v roce 1991-1992 nejdříve rozvozem disket, později modemovou sítí, a to ještě před tím, než se u nás rozšířil internet, se to dnes srovnat nedá, pamětníci ví, o čem je řeč.)
2. Otevřeně se postavit manipulaci ze strany mainstreamových medií. A to každodenně. Snadno dosažitelné minimum je:
– Dávat ověřené informace ze světových i našich informačních zdrojů, které jsou našemu občanovi zatajovány. Přehledně, kvalifikovaně. (To ČSSD nedělá, KSČM má poměrně dobré StřípkyZeSvěta.cz, viz: www.stripkyzesveta.cz/cz/svet-kolem-nas/1827/nasli-jsme-pro-vas)
– Kriticky upozorňovat na pořady či články v mainstreamových médiích, kde se k manipulaci doložitelně uplatňuje dvojí meter při hodnocení situací. (Toto už žádná politická strana důsledně nedělá.)
– Využívat pozici strany při snaze o zjednání nápravy. (Strany dělají málo ofenzívně a hlavně do tohoto nezapojují členskou základnu a sympatizanty.)
(Jedním z důvodu nedůslednosti stran v této oblasti je to, že jejich vedení se snaží udržet členskou základnu v podřízeném stavu a manipulovat s ní; a kdo manipuluje, nemůže se účinně postavit proti manipulaci, postupně jí podléhá, stává se její obětí a nakonec i figurkou, se kterou se manipuluje.)
3. Na základě znalosti toho, jak se zrodila současná globální moc, jak fungují její mechanismy, jak se dostala do krize a jaké jsou důsledky této krize každodenně monitorovat situaci a dávat stručné akční prognózy toho, co se odehraje. Lidí, kteří to dovedou, je u nás dost a jsou ochotni v tom pomoci. (Námitka, že to mohou dělat i mimo stranu, což dělají, neobstojí – na monitoring a akční prognózy totiž musí navázat i vlastní chování strany v podobě parlamentních i neparlamentních aktivit, a to je úplně něco jiného, než když např. T. Spencerová popíše, o co jde v syrském konfliktu a jak se tento konflikt bude vyvíjet. Analýza zdrojů, jejich vyhodnocení, akční prognóza navíc musí mít týmový charakter, procházet určitou vnitřní oponenturou, aby se vyhnula jednostrannosti či přehlédnutím významných jevů.)
4. Návazně na to musí strana předložit koncepci svého chování v mezinárodních otázkách a chovat se podle ní. Tak aby její chování korespondovalo s tím, jaké informace každodenně získává aktivní část jejích členů a sympatizantů.
5. Strana by měla též předložit realistický a realizovatelný projekt, kterým může začít náprava současného stavu. Takový projekt, který lze každodenně posunovat kupředu, a to přinejmenším objasňováním jeho významu při komunikaci s veřejností, pořádáním odborných akcí, v mediální oblasti apod. Podle mého názoru mohou být například reformy odstartovány postupnou, plynulou, na dobrovolném základě založenou penzijní reformou, která by začala zavedením plné zásluhovosti pro ty, kteří jsou ochotni se produktivně (výdělečně) uplatňovat i ve věku, kdy už mají nárok na důchod. To by bylo na samostatnou diskusi a někdo může přijít i s jiným projektem, proto se jen odvolám na sérii článků, ve kterém svůj návrh zdůvodňuji:
http://radimvalencik.pise.cz/3918-r2016-254-diskuse-lk-jak-odstartovat-reformy-1.htmla dalších 11 pokračování. (Tuto možnost politické strany prakticky nevyužívají, nejblíž tomu je Babišův projekt registračních pokladen, který je ovšem jen velmi dílčím krokem.)
6. No a hlavně zpracovat skutečně komplexní program řešení současných problém, který má jak obrannou část, tak i část akční a perspektivní vize pozitivních změn.
Poptávka po tomto přístupu roste, a to v celosvětovém měřítku. Volby od voleb ukazují, že stávající typ manipulace selhal, že lidé chtějí zásadní změnu toho systému moci, který přivedl naši civilizaci do slepé uličky. Přitom jsou obezřetní vůči jednoduchým řešením. Strany vyprazdňují a opouštění pozici realistického programu. Pokusy o obsazení tohoto prostoru radikalismem nevycházejí a u nás ani nevyjdou. Prudce roste objednávka po programové straně, ale politické vakuum v této oblasti dnes není nikdo schopen zaplnit.
Strana, která se aktivně nepostaví proti mediální manipulaci, se nutně stává nevolitelnou. Už proto, že hlavním důvodem její neschopnosti bývá to, že její vedení se samo snaží s vlastní základnou členů a sympatizantů manipulovat. A ti to cítí velmi dobře.
Zimola, Tejc apod. mě včerejšími vystoupeními zklamali. Místo změny ubohé hokynaření s posty. Za “připuštění” obětování vize změny. Cítím to tak a rád bych se mýlil. Třeba se ještě polepší. Zatím z jejich strany spíše vidím nepochopení toho, co znamená obnova ČSSD jako programové strany.
Jak dojde k obratu? Je několik možností:
– Vznik nové strany.
– Posílení některé z menších stran.
– Reforma některé z tradičních stran.
– Kultivace radikalismu a příklon k programovosti.
– Restrukturalizace stran (štěpení a integrace).
Tak si můžete tipnout, kterou cestou půjde reálný vývoj.
Základem je pojmenovat to, z čeho vyrůstá současné “zlo establishmentu”, jak došlo k jeho vybujení, jak funguje, proč selhává, degeneruje, rozpadá se a jako takové produkuje vyhrocování konfliktů.
