Forbína… Kašpaři tam nemají místo. Ti prostě nikoho nezajímali a nezajímají…Leda tak v  jejich ČT tam mají dominanci….

Ladislav Petráš
9.11. 2016   Rukojmí
Opona spadla a na forbíně zůstali jen kašpaři. Úmyslně píšu kašpaři, neboť šašek, to je úplně jiná kategorie. Za kašpara byl zpravidla označován ten, kdo dovedl zaujmout obecenstvo jen svojí vulgaritou a hlasitým řevem. Šašek však byl vždy uznávaný, moudrý rádce panovníků. Při vyslovení slůvka „šašek“ se mi vždy vybaví Voskovec a Werich, případně Werich a Horníček…

Tito nezapomenutelní herci – moudří šašci, kteří svým inteligentním humorem dovedli i v krizových dobách pro naši zem pranýřovat pomocí svého jemného, nezapomenutelného humoru všechny ty nešvary a podrazy i těch v té době nejmocnějších. Zpravidla se to dělo právě při jejich nezapomenutelných forbínách. V době, kdy opona spadla, herci odešli do zákulisí, aby se připravili na další dějství a kulisáci přestavovali jeviště, tak V + W, případně později W + H improvizovali na forbíně. Kašpaři tam neměli místo. Ti prostě nikoho nezajímali.

Proč takový úvod mého dnešního zamyšlení? Myslím, že i dnes spadla opona, ale místo inteligentních šašků zůstali stát na forbíně jen ti kašpaři. Ostatně, krásně to vyjádřil S. Huml ve svém rozhovoru ze dne 7. 11 pro PL. Dovolím si citovat jeho slova:

„Žijeme v době absurdit. Vládní ministr jde na protivládní, chcete-li protirežimní demonstraci. Chce ocenit strýčka, který přežil holocaust a pár týdnů předtím místo účasti na tryzně v Terezíně za oběti holocaustu, jede na sjezd „milých krajanů“, jejichž dědové se na něm podíleli. No není to blázinec?

Dalajláma horuje za lidská práva a jeho kámoši v době vlády v Tibetu zotročovali vlastní lid. Ministr, který se prezentuje jako pravičák jak poleno, se mu klaní a dalajláma o sobě prohlašuje, že je marxista. Zemana odsuzují za příklon k Rusku, rozuměj přece bolševickému Rusku, vlastně k SSSR, aniž si všimli, že tam léta panuje kapitalismus. Demonstrace se svolávají, aby si kluci mohli popovídat, za nenávistné transparenty vlastně nemohou a skoro s nimi ani nesouhlasí. Z děr vylézají politické mrtvolky, které se navalí do vysílání soukromé televize, zapomínajíc, že spacákové revoluce už tady byly.“

Lépe bych to nevyjádřil. Ale v tomto duchu můžeme pokračovat dál. D. Herman, bývalý kněz, dne člen KDU-ČSL, tedy strany, která má ke kléru blízko, vodí svého údajného strýčka z Kanady tak, jako medvědář o pouti vodí na řetízku medvěda, který za různé kejkle loudí pro sebe od diváků pamlsky a pro svého medvědáře vydělává peníze. Nevím, zda to D. Herman dělal vědomě, úmyslně či bezelstně a s křesťanskou vírou, že vše co činí, dobře činí. V každém případě se takové jednání dá také chápat jako zneužití starého člověka k jiným, než bohulibým cílům. Ale to už více hraničí s lidským hyenismem, než s láskou k bližnímu svému.

Bezelstný úsměv na tváři ministra (těžce a s nechutí píši toto slovo, protože ministra vlády si představuji trochu jinak – zejména co se jeho vlastností a vykonané práce týče) Hermana nás má přesvědčit o tom, že vše co říká, pravda jest. I to, když hovořil o třech údajných svědcích svého rozhovoru s prezidentem republiky na téma neudělení medaile svému strýčkovy. Důvodem neudělení mělo být trestem za setkání páně ministra s dalajlámou. Nemusím věřit svědkům – nesvědkům pana Hermana, který naše ministry Mládka a Ťoka a velvyslance SR uvedl jako svědky, kteří toto jeho tvrzení potvrdí. Nemusím dokonce věřit ani „podjatému“ prezidentovi republiky. Ale proboha, proč bych neměl věřit

kanadské ambasádě v Praze, která zveřejnila pravidla pro přijímání cizích státních vyznamenání pro své občany. Zároveň uvedla, že žádné jednání o udělení státního vyznamenání pro J. Bradyho ze strany ČR nebylo vedeno. Ale o těchto záležitostech toho bylo napsáno již víc, než dost.

Zajímavé však na tom je to, že kašparům nestačí žádná fakta. Kašpaři prostě chtějí diváky donutit k tomu, aby věřili jejich „pravdě“. Pro tento účel mají své přesvědčovací metody, které ovládají perfektně: ukřičet je a umořit vulgárnostmi. To je ten recept. Proto hned to divadýlko s výzvou k týdnům nepokojů, trucpodnik na Staromáku se všemi těmi vulgárnostmi na transparentech a s exkrementy, rádoby zábavná show na TV Prima s některými politickými a „uměleckými“ vykopávkami. Když kašpaři zjistí, že diváky neudolali svým křikem a neoslnili svými vulgaritami, chystají další „taškařici“ na téma: „Studenti, ukradli vám revoluci – 17. listopadu do ulic!“ Vždyť účel světí prostředky a tisíckrát nic, umořilo vola. „My toho blbýho diváka – občana donutíme k tomu, aby nám zobal z ruky!“, horují v hospodě či nějaké té pražské kavárně.

A zatím, co se maše mainstreamová média snaží vytrvale informovat občany o tom hrozném, vulgárním a zlém Zemanovi, který tak znectil svůj úřad, protože nevyznamenal ministrova strejčka, v pozadí si tiše mnou ruce německé, francouzské a další firmy, které na náš úkor vyvážejí své zboží do Číny, Ruska a dalších států. Ale to pro nás přece není nic nového. Vždyť v devadesátých letech náš osvícený prezident V. Havel, za potlesku západních zbrojařských firem, zdevastoval většinu našeho zbrojního průmyslu. Tyto aplaudující zahraniční zbrojařské firmy však byli první, kdo obsadil trhy, které jsme za jejich potlesku uvolnili.

Jo, a jen tak mimochodem, všimli jste si toho, jak omezenou slovní zásobu tito kašpaři mají? Neustále opakují jen dvě slova: Lidská práva. Ale další slůvka se už nenaučili. Nebo je už zapomněli? Třeba taková slůvka, jako: Lidské povinnosti, lidská zodpovědnost atd.