Musí se ruský medvěd podrobit sebevědomým veverkám z NATO?

Avatar
Původní autoři

Alexandr Chrolenko
26. 11. 2016       zdroj
24. listopadu generální sekretář aliance Jens Stoltenberg ve svém projevu na univerzitě v Oxfordu prohlásil, cituji: „Aktivity NATO mají obranný a  proporcionální charakter, nechceme novou studenou válku, nehledáme konfrontaci s Ruskem.“, konec citátu. Vojenský blok neustále potřebuje „čerstvou krev“. Starší generace Evropanů se staví k  NATO stále více skepticky, nepřeje si obnovení studené války. Veškerá naděje se tedy obrací na nezkušenou mládež, která je ještě schopná věřit ve světlou sílu NATO, které sjednocuje celé státy. Proto Brusel zcela pochopitelně verbuje nové stoupence právě mezi studenty.


Posílení NATO ve východní Evropě generální sekretář zdůvodňuje politikou „silného zastrašování“ Ruska pro odvrácení války. Současně poznamenal, že aliance nechává otevřenou možnost pro politický dialog s Moskvou.

Zároveň poradil Rusku, ať se smíří s rozšiřováním NATO.

Stanovisko Ruska se nemění: politika aliance mění státy východní Evropy v  nástupiště k agresi. Dokonce přátelské státy v NATO přebírají protiruskou rétoriku, účastní se společných manévrů v blízkosti ruské hranice, a proto ve vztahu s nimi dochází k vojenskému měření sil.

Co to znamená pro Evropu?
Na západním strategickém směru

V  červenci na summitu států NATO ve Varšavě bylo dohodnuto největší posílení NATO ve východní Evropě od doby studené války. V roce 2017 plánuje aliance rozmístit v Pobaltí a Polsku čtyři mnohonárodní prapory. Na území východních států NATO se mohou objevit nové systémy protiraketové obrany, základny, úderné komplexy.

Rusko nemíří ke konfrontaci s aliancí, ale vznikající situace objektivně vyžaduje adekvátní účinná odvetná opatření na západním strategickém směru.

Ministerstvo obrany Ruska v říjnu potvrdilo rozmístění operačně-taktických raketových komplexů 9K720 Iskander (kód NATO: SS-26 Stone), které mohou nést konvenční i jaderné bojové hlavice.

24. listopadu představitel Rady Federace Franc Klincevič přímo prohlásil, cituji: „Namíříme svoje zbraně, včetně atomových, na jakékoli objekty, které jsou pro nás hrozbou.“, konec citátu.

Operačně-taktický raketový komplex 9K720 Iskander (kód NATO: SS-26 Stone)
Ekonomické tlaky, vojenské hrozby, politická přinucení Západu ve vztahu k Rusku se odrážejí pouze v tvrdém odmítání podobných vztahů a nasazením nových raketových komplexů různého provedení podél celé hranice Ruska.

Poté co se většina Evropanů sotva „uvolnila“, se Brusel nedokáže s objektivní existencí ruských národních zájmů, které bude Moskva důsledně obhajovat.

Protikrizové řízení
V Oxfordu generální sekretář připomenul studentům, že před několika lety byly mezi NATO a Ruskem těsné vztahy,které byly přerušeny kvůli Krymu. Je to nepokrytá lež. Na pozadí rozšíření aliance do Pobaltí Rusko ještě v roce 2002 slíbilo zrevidovat principy svého vojenského budování a celého spektra mezinárodních vztahů. Tenkrát ani později v Bruselu ani ve Washingtonu nedali náležitý význam těmto námitkám Ruska právě vůči jejich postojům. Stačí se podívat na dynamiku rozšiřování NATO, aby člověk pochopil – Kyjevský Majdan se pod taktovkou státního departmentu USA stal poslední kapkou a každý další krok namířený proti Rusku se bude setkávat se stále tvrdší reakcí.

Jens Stoltenberg nedokáže pochopit, proč Moskva vidí provokaci v rozšiřování NATO o nové spojence ve střední a východní Evropě: „Rusko se musí uvolnit a přijmout to, že její sousedi se rozhodli pro vlastní cestu“, říká Stoltenberg. A co když vede cesta těchto sousedů přes mrtvoly Rusů, jak se v historii již nejednou stalo?

Je možné, že revoluční dialektika generálního sekretáře NATO, odtržená od reality, je zdůvodněna tím, že se politické myšlení Jense Stoltenberga v osmdesátých letech pod vlivem vojenské ideologie marxismu-leninismu a v letech 1985 až 1989 řídil norský komsomol (mládežnické křídlo Norské dělnické strany). Myslím si, že podobní revolucionáři v čele NATO jsou nebezpeční pro mír i světovou společnost.

Dříve, při setkání s gruzínskými studenty v Tbilisi, Stoltenberg vyprávěl o slavné historii a blahodárném určení NATO. Když v roce 1989 padla Berlínská zeď, skončila studená válka a rozpadl se Sovětský svaz, našla si aliance novou práci: „Naše mise se přeměnila z kolektivní obrany na protikrizové řízení, to znamená, že NATO k regulaci konfliktů mimo území členských států.“. Poznamenávám, že Brusel o to nežádal.

Již mnoho let aliance nesystémově a destruktivně předvádí svoji sílu na cizích územích (Afghánistán, Jugoslávie, Irák, Libye, Sýrie) a očekává tichý souhlas Moskvy. Výsledky „protikrizového řízení“ v Evropě i na Blízkém Východě jsou zřejmé včetně negativní prognózy na další roky. Rusko se s takovým světovým řádem a ani se nestane dalším místem pro „protikrizové řízení“. Tím spíš, když v opozici k Rusku se evropští členové NATO jeví jako tlupa burunduků (zemních veverek), která chce dávat ultimáta pánovi tajgy, hnědému medvědovi.

V Tbilisi Stoltenberg řekl: „Rusko se pokouší obnovit sféru vlivu okolo své státní hranice, což zdůrazňuje důležitost silného NATO, silného partnerství s dalšími státy Evropy.“. Daří se, že aliance je zřejmě připravena vojenskými prostředky (jiné ani nemá) uměle a agresivně ohraničit ekonomický rozvoj a sféry vlivu Ruska. Podle něj buď ne každý silný stát má právo na oblasti národní bezpečnosti a adekvátní sousedy, o rovnoprávnosti účast ve světové ekonomice ani nemluvě.

XXI. století potřebuje nové, mnohem spravedlivější a konstruktivní principy světového řádu.

Americký konzervativní internetový portál American Thinker upozorňuje: „Amerika NATO nepotřebuje … Národy světa dosahují vzájemného porozumění, formují aliance a uzavírají dohody o bezpečnosti, pokud to odpovídá zájmům zúčastněných stran … A jaká je funkce NATO dnes? Rusko není totalitní síla, která chce vládnout světu. Víme to … Slouží vůbec NATO našim národním zájmům?“.

Možná i Stoltenbergovi už nazrál čas smířit se s realitou: NATO neodpovídá zájmům Evropanů. Železnou oponu a rétoriku minulého století je potřeba zapomenout.

Překlad: František Chmelař
Alexandr Chrolenko je zpravodaj mezinárodní informační agentury „Rossia segodnja“