Rizikovost období “chromá kachna”

Stanislav A. Hošek
26. 11. 2016
Doba od zvolení nového prezidenta USA, po jeho nástup do funkce, se stává rizikovým faktorem pro USA a s ohledem na jejich světovou roli, i pro celý svět. Nebylo tak samozřejmě vždycky, protože události se nehnaly časem tempem současnosti. Ještě horším rizikem pro vnitrostátní vývoj v USA, ale i pro jejich chování v globálním světě, představuje pak celé období, kdy odstupující prezident už fakticky nemá potřebný vliv, což obvykle začíná předvolební kampaní.


Obzvláště citelným se to vše stalo letos, kdy ve volbách, proti přání establishmentu, vyhrál kandidát „veřejnosti“. Vlivové síly neveřejné moci USA zahájily akce, které jsou vážným ohrožením země v období, kdy stávající prezident už není respektován a nový nemá oprávnění konat. Už v den vyhlášení výsledků hlasování vyšli do ulic „demokraté“ jediné správné volby. Jejich počínání se ještě možná dalo omlouvat živelným proudem zhrzených emocí. Ovšem jejich intenzita a znatelná organizovanost nakonec prokázaly, že šlo o dlouhodobě připravovanou aktivitu.

Navíc mediální sluhové hlubinné moci země začali prakticky okamžitě zpracovávat veřejnost. Neprodleně bylo zdůrazňováno, že Trump sice vyhrál, ale Clintonová získala celkově více hlasů. Dneska už se rozrostla převaha hlasů pro Clintonovou dokonce na celé dva miliony.

Hned nato následovaly dvě další „informace“. Jedna tvrdila, že do parlamentu byl předložen zákon na změnu volebního zákona, který měl opět implikovat jakousi neoprávněnost vítězství Trumpa. Druhá dokonce vyzývala volitele, aby porušili zvykové právo a nevolili Trumpa, ale Clintonovou. Od výsledku voleb neuplynulo ani čtrnáct dnů a veřejnost se dověděla, že v zákonodárném sboru se vytvořila dostatečně početná skupina jak z republikánů, tak demokratů, která nedovolí Trumpovi měnit nic v dosavadních směrech zahraniční politiky, především v nenávistném chování vůči Rusku.

Média spekulují, ba co víc, předkládají i další návody jak nedovolit, aby Trump byl prezidentem USA. Dokonce se neutajuje, že skončí jako Kennedy, pokud se postaví nejvlivnější mocenské struktuře v zemi. Konec konců tato alternativa zazněla z Pentagonu už dávno před volbami, když se hovořilo o možném vojenském puči, pokud vyhraje Trump. Osobně vůbec nepochybuji, že je již pečlivě, hned v několika variantách, propracováván impeachment. Demokracie má přece tolik vyrovnávacích pák a mocenských brzd, že ano zhrzení „demokraté“?!

Nejméně tyto, ale i další jevy v chování společnosti USA kolem letošní volby nového prezidenta, jsou v mých očích dostatečným důvodem ke změně volebního zákony a zvykového práva souvisejícího s volbou prezidenta.

Jak jsem se zmínil, význam USA je celosvětový. Proto období omezení jejich akceschopnosti jevem „chromé kachny“, dává tak šanci jejím protihráčům. Je to opět dobře vidět při letošních volbách. Rusko se svými spojenci se jednoznačně rozhodlo vyřešit problém Sýrie ještě před nástupem Trumpa do funkce. Putin od umírněné rétoriky přešel k jednoznačnému útoku a před světovou veřejností to ani neutajuje. Ministerstvo obrany Ruska adekvátně tomu zmnožilo své prostředky v regionu, aby bylo skutečně dosaženo situace, kdy Trump bude už jenom svědkem a možná trpěným účastníkem, již rozhodnutého konfliktu. I proto zcela zákonitě je světová veřejnost svědkem zlostného ryčení bezmocného senátu USA.

Aktivizuje se i měkká síla Číny. U toho, že její měna se stala součástí koše rezervních měn, dozajista nezůstane. Její investorské aktivity v Africe a Jižní Americe se podstatně urychlují. Navíc se zintenzivňuje snaha o „obnovu“ dvou tras hedvábné stezky, což zase může posílit mírové snahy v zemích Střední Asie a Blízkého Východu, na nichž silově pracuje Rusko, svým bojem proti terorismu.

Kdoví, co všechnose ještě podaří odpůrcům Trumpa v samotných USA realizovat. Ovšem měli by si všichni dobře až velice dobře uvědomit, že Trump Ameriku nevyzývá k jednotě ze svého plezíru. Je víc politikem, než si všichni myslí a ví proto daleko líp než většina z establishmentu i jeho slouhů, co je pro USA dneska nezbytné. Víc, jak kdy jindy potřebuje Amerika sjednocenou vůli, aby její prezident se svou vládou se nevyčerpávali nesmyslnými spory, jako třeba Clinton. Nový prezident, který bude moci konat podle svého nejlepšího svědomí, bude i výhodou pro ostatní země. Budou už konečně vědět, jak se Amerika hodlá ve světě chovat, alespoň v nejbližším období.

Pokud hovořím o rizikovosti období „chromé kachny“, tak si myslím, že změna volebního zákona v USA je opravdu nezbytná. V prvé řadě by měla podstatně zkrátit čas mezi zvolením prezidenta a jeho nástupem do funkce. V druhé řadě by pak měla kodifikovat opuštění zvyku, podle něhož politická třída vyžaduje, aby odstupující prezident se víc jak půl roku před odchodem z funkce choval jako chromá kachna.