Ludvík Smýkal
29. 12. 2016
Staré české přísloví říká, že „ryba smrdí od hlavy“. Těžko lze vinit za současný stav nějaké řadové pěšáky, jejichž výčet přesahuje možnosti tohoto článku, ale zcela určitě obsahující, v článku Ivana Davida uvedené, nezaměstnané a příjemce různých sociálních dávek. Odpovědnost za to, že stávající režim převrátil všechny morální a etické hodnoty nohami vzhůru a jsou ohroženy samotné základy našich národů a státu, mají ti, kteří měli a mají právo rozhodovat a řídit tento stát, jeho úřady a instituce.
Jejich výčet je veliký, počínaje prezidenty republiky a konče posledním obecním zastupitelem. Každý z nich, někdo více, jiný méně, se podílel a podílí na morálním a hospodářském rozkladu našeho státu, orgánů státní správy a samosprávy.
Další přísloví říká „Vše souvisí, se vším“. Vývoji u nás i ve světě většina občanů přestává „rozumět“ a toho zneužívá určitá skupina lidí, kterou spojuje jediný společný cíl a program – zisk.
Tento proces je ještě umocněn vývojem, pro většinu z nás těžko pochopitelných, technologií, událostmi v zahraničí, apod.
Vzniká tak obrovský střet zájmů, priorit a ideových trendů. A z tohoto střetu nelze vytáhnout jen dva, tři problémy (byť jsou výsostně skutečné a pravdivé) a věřit, že jejich řešení přinese pozitivní změnu naší společnosti a státu. Žádný z problémů, uvedených v článku I.D, nelze řešit samostatně, všechny souvisí se současným stavem našeho hospodářství, školství, kultury, apod.
K řešení, co se musí změnit, je toho daleko více, aby požadovaná celespolečenská změna měla pozitivní charakter.
Ke změně existují v podstatě dvě nenásilné cesty. První nic nedělat, čekat, že to vše nějak dopadne – vede do pekel. Druhá – uspět ve volbách. To je zatím ovšem běh na velmi dlouhou trať a bez vynaloženého úsilí všech, od odborníků až po pomocné „dělníky“, zcela nemyslitelná.
Radim Valenčík se pokusil napsat pár tezí k tomu, jaký by měl být program té strany, která chce uspět ve volbách, docení význam skutečného programu a předložil je k diskuzi. (program-strany-ktera-chce-vyhrat-volby) a teprve budoucnost ukáže, zda budou podnětem pro změnu dosavadních politických stran a hnutí nebo si je vezme za své některý z nově vznikajících politických subjektů.
Identifikovat příčiny současných problémů a ukázat, co dělat, rozhodně nebude jednoduché. Příčiny mohou být vnější i vnitřní, specifické pro jednotlivé činnosti a obory, vzájemně se prolínající, některé z nich přímo souvisí s naším členstvím v EU a NATO, společenským systémem, apod.
Tvorba programu nesmí být samoúčelná, již při jeho přípravě je nutné dbát na všestranné zajištění jeho případné realizace. I když vše bude provedeno odborně, výsledky snažení se nebudou mnohým zainteresovaným “líbit”, lze očekávat jejich přímou či nepřímou negativní reakci. Od počátku budou vyvíjet snahu “mít vše pod kontrolou …”, na to je třeba být připraven.
Neupadnout do pasti považování za normální toho, co normální není a odpoutat se od “politických investorů”, jejichž investice se vracejí z provizí za veřejné zakázky či z rozdělování peněz evropských fondů považuji za jeden z klíčových bodů pro realizaci změny. Ke změně „vede“, dle mne, pouze jediná cesta, vedoucí přes podstatnou a připravenou reorganizaci ministerstev, orgánů veřejné správy a samosprávy, apod., ovládajících zadávání veřejných zakázek a rozdělování veřejných prostředků.
Věta článku I.D. „Některé skvrny nelze vyčistit bez narušení struktury látky.“ v podstatě nastínila, dle mne, cestu ke změně v naší společnosti a k dekolonizaci našeho státu.
