USA chce příští měsíc rozmístit 4 000 vojáků k ruským hranicím

Whitney Webb
25. 12. 2016 TA, překlad NWOO
Nasazení vojáků se shoduje s rozmístěním 300 000 vojáků NATO, kteří jsou od minulého měsíce „ve stavu vysoké pohotovosti“. Je to snad náznak toho, že studená válka 2.0 může přerůst v opravdovou? 


Od té doby, co se vztahy mezi Ruskem a USA v roce 2014 přiostřily, napětí téměř přerostlo únosnou mez při více příležitostech. Nicméně nedávné akce armád NATO a USA společně s nárůstem protiruské propagandy v celém západním světě naznačují, že toto napětí se bude v dalších měsících pouze stupňovat.

Minulý pátek nové americké tanky a obrněné vozy přijely do Nizozemska, kde budou umístěny ve skladovacím zařízení v provincii Limburg, aby sloužily jako součást armádního „strategicky předsunutého krizového válečného skladu“. Tyto tanky a další vojenskou techniku má používat americká armáda – konkrétně 4 000 amerických vojáků a kolem 2 000 vojenských vozidel, rozmístěných podél ruských hranic, jejichž nasazení bylo nedávno oznámeno. Rozmístěním vojsk byl porušen Zakládající akt o vztazích a spolupráci mezi Ruskem a NATO z roku 1997, v němž se uvádí, že NATO nebude usilovat o „další stálé rozmístění velkých pozemních bojových jednotek“ ve státech v těsné blízkosti Ruska.

Vojáci a vozidla budou rozmístěni na rotačním, avšak stálém základě, v několika zemích, hraničících s Ruskem, jako je Polsko, Rumunsko, Bulharsko a pobaltské státy. Avšak nejvíce provokativní aspekt z celého tohoto nasazení bylo rozmístění amerického praporu v Polsku, v blízkosti hranic s Kaliningradem, ruské enklávy v Pobaltí. Toto nasazení je součástí plánu na nové výdaje (v hodnotě 3,4 miliardy dolarů) za účelem zesílení ozbrojených sil NATO v Evropě, který byl povolen zákonem schvalujícím národní obranu z roku 2016 (NDAA). Americká armáda se může v současné době pyšnit více než 62 000 vojáky, kteří jsou trvale umístěni v Evropě. Generálporučík Frederick Hodges, velitel americké armády v Evropě, řekl, že „tyto aktivity jsou ztělesněním závazku Spojených států zastrašit agresi a bránit naše evropské spojence a partnery“. Nicméně vzhledem k masivnímu rozmisťování, které již začalo, a kromě nejnovějšího nasazení, které bylo nedávno oznámeno, je čím dál složitější určit, kdo je skutečným agresorem – jestli NATO anebo Rusko.

Nárůst vojenských sil NATO podél ruských hranic probíhá již od ukrajinského převratu v roce 2014, kdy se poprvé vynořila obvinění údajné Ruské „agrese“. Nicméně letos byly na této frontě zaznamenány některé větší eskalace, což naznačuje, že by „studená válka 2.0“ mohla přerůst v opravdovou, pokud by se objevila nějaká skutečná krize. Norsko v říjnu oznámilo své plány poskytnout americké námořní pěchotě stanoviště v rámci svých hranic, a to vůbec poprvé uprostřed obav z ruské „agrese“, navzdory skutečnosti, že Rusko ani jednou neohrozilo žádnou skandinávskou zemi nebo člena NATO. Kromě toho minulý měsíc došlo k jednomu z nejvíce znepokojivých navýšení vojenských sil, když NATO oznámila, že umístila 300 000 vojáků ve „stavu vysoké pohotovosti“, a že zároveň plánuje připravit tyto jednotky k nasazení do konce příštího měsíce. Tento provokativní tah pak přiměl Rusko k tomu, aby rozmístilo jaderné střely v kaliningradské enklávě. Vzhledem k tomu, že se toto poslední nasazení amerických sil bude konat také příští měsíc, kousky skládačky budou pohromadě, a může tak dojít k potenciální a bezprecedentní eskalaci nepřátelství mezi NATO a Ruskem.

– – –