Jaromír Petřík
24. 2. 2017 jaromirpetrik.blog
Českou republikou nyní hýbe sebevražda Jaroslava Janoty, který dostal 12 let nepodmíněně za střelbu na exekutora. V podobném případě, kdy kosovský Albánec střílel na policisty a dokonce jednoho zranil, byl však soudem osvobozený.
Vzpomínám si, jak těsně po roce 1989 hovořil Václav Havel o pokleslé komunistické justici, kdy kritizoval její závislost na orgánech KSČ.
Nyní má naše justice absolutní nezávislost, soudce se nemusí zpovídat vůbec nikomu. Mezi povoláními je toto naprostá výjimka. Najděte mi povolání, kde není vůbec žádná zodpovědnost, dotyčný si může dělat co chce a nemusí se nikomu a z ničeho zodpovídat. Možná tak v politice, ale pokud politikové vládnou pravdu špatně, tak v příštích volbách nejsou zvoleni. Justice se však toto nebezpečí netýká.
Tento stav v justici vede k anarchii, nepostižitelným případům korupce a v neposlední řadě k lajdáctví a lhostejnosti k lidskému osudu.
O případu Jaroslava Janoty toho bylo napsané dost, tak snad jen dám odkaz na jeho blog, kde popisuje svůj případ a poté na zprávu v médiích:
http://janota.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=588297
Jak víme, Jaroslav Janota dostal za jediný výstřel (kdy se domníval, že do jeho domu vtrhli lupiči a při výstřelu nikoho nezranil), 12 roků nepodmíněně. Soud trval na tom, že pan Janota střílel s úmyslem zavraždit exekutora.
Nyní popíši podobný případ, kdy kosovský Albánec Skender Bojko střílel při zatýkání na policisty a jednoho z nich střelbou zranil: http://zpravy.idnes.cz/zastaveni-stihani-albanec-strilel-na-policistu-bojku-pdf-/domaci.aspx?c=A161118_073900_krimi_ane
Cituji z článku:
„Když se policejní komando začalo 10. prosince 2013 brzy ráno dobývat do domu, Bojku na ně začal střílet legálně drženou zbraní. Jedna střela prošla rámem dveří a zranila zasahujícího policistu. Zatímco žaloba se snažila přesvědčit soud o úmyslu vraždit, obžalovaný trval na tom, že policisty pokládal za zloděje a že jen bránil sebe a své blízké.“ Krajský soud v Praze mu vyměřil pětiletý trest, Vrchní soud v Praze verdikt o rok zmírnil, rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud. V květnu však všechny rozsudky zrušil Ústavní soud a případ tak vrátil na začátek (více čtěte zde). Státní zástupkyně poté žalobu stáhla a trestní stíhání zastavila.
Všimněte si vážení čtenáři těch rozsudků. V případě Bojko Krajský soud 5 roků, Vrchní soud 4 roky, Nejvyšší soud 4 roky, Ústavní soud vrátil případ na začátek pro porušení presumpce neviny a poté zproštění obžaloby. Jen podotýkám, že po celou tuto dobu byl Bojko zatčený a ve vazbě.
Naproti tomu Jaroslav Janota byl po celou dobu vyšetřování na svobodě, ale v podstatě za totéž (navíc nikoho nezranil) dostal 12 let nepodmíněně, jak u Krajského soudu, tak u Vrchního soudu.
Další případ podivného rozsudku naší justice, kdy dvojice pachatelů vylákala dívku do lesa, kde ji ubodali k smrti. Za tento čin, kdy ji jednak vylákali na odlehlé místo a vzali si s sebou zbraň na její usmrcení (což jsou snad dostatečné důkazy, že chtěli vraždit), dostali pachatelé 8 a 4 roky, že prý neměli úmysl vraždit (ale důkazem vraždy je snad sama oběť). Případ je popsaný zde: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/dva-skinheadi-dostali-za-zabiti-divky-snizene-tresty_69151.html
Nevím jak Vy, vážení čtenáři, ale úroveň naší justice, která nepodléhá žádné kontrole a žádné zodpovědnosti pokládám ne za špatnou, ale doslova katastrofální. O tom, jak jsou našimi soudy osvobozovaní lidé, za jejichž „činností“ zůstaly stamilionové či miliardové škody se ani zmiňovat nebudu. Toto do popisovaných případů nepatří.
Ale snad sem patří příspěvek, který mi e-mailem zaslal můj známý:
„“Celý případ je přitom naprosto jasný. Vládnoucí mafie si nechala odhlasovat zákony o exekucích s cílem mít naprostý vrch nad občany, zde hlavně nad neposlušnými potížisty. Takové nepohodlné vzpurné občany lze snadno zpacifikovat tím, že jim jednak zablokují účet, následně jim nabíhají dluhy na všech stranách a následně jsou vydáni do rukou exekutorům, kteří z těchto zločineckých zákonů profitují. A pokud se někdo exekutorům postaví, musí být exemplárně potrestán, aby se snad lidé, kteří jinak nemají žádnou možnost se odvolat, protože justice tady slouží vládnoucí elitě, nakonec nezačali vážně bránit (proto také ta snaha odebrat všem občanům zbraně). Takže i takový sporný případ, jako byl Janota, je třeba použít jako výstrahu obyčejným lidem, aby věděli, že jsou zcela bezbranní.
Pozn. red. (I.D.): Některá tvrzení v článku jsou poněkud přehnaná, přece jen existují kárné senáty, i když je pravda, že provinění musejí být zcela mimořádná, aby došlo k projednání.
Soudy nezávislé být musejí, ale nesmějí být nezávislé na zákonech a jejich rozhodnutí musejí být přezkoumatelná, což jsou, ale někdy i tak jsou výsledky sporné.
Není pravda, že: “Vládnoucí mafie si nechala odhlasovat zákony o exekucích s cílem mít naprostý vrch nad občany, zde hlavně nad neposlušnými potížisty.” Cílem bylo dosáhnout vymahatelnosti dluhů. Do potíží se v naprosté většině dostávají dlužníci vlastní vinou. Zákon je ovšem i po novele nevyvážený, dává exekutorům příliš silné nástroje.
