rozhovor s Petrem Schnurem
22. 2. 2017 ParlamentníListy
Pitbullové kolem Donalda Trumpa vydávají prohlášení, která nového prezidenta spíše politicky a diplomaticky svazují. Podle historika Petra Schnura, rovněž sociálního psychologa a publicisty žijícího v Hannoveru, Německo dál kráčí „přes mrtvoly“ i proti své ústavě k ovládnutí Evropy a může nejen za bombardování Srbska, ale i za současnou situaci Kosova, Bosny, za kyjevský majdan. Je na čase, aby se naši politici probudili, varuje rodák z Brna v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se poprvé setkali zástupci nové americké administrativy s evropskými politiky. Vidíte nějakou naději na další rozvoj transatlantických vztahů?
Promiňte, pane redaktore, úvodem malou, leč zásadní otázku: Když hovoříte o „naději“, chcete tím naznačit, že by transatlantické vztahy mohly stagnovat, nebo dokonce být narušeny, že bychom se o jejich existenci měli strachovat? Nerad bych, aby naše otázky dostaly stejný hábit jako současné „diskusní“ pořady německé televize, ve kterých se pečlivě vybraní hosté hádají o to, kdo bude stát na čele transatlantického „humanitárního“ šiku, jestli EU nebo USA… Takže pojďme k věci.
Podle mého tohoto strašáka vytáhli ti, kteří tyto vztahy v podobě, kterou dostaly po rozpadu východního bloku, chtějí nerozborně svázat na věčné časy do svěrací kazajky. A Trump je nástroj neskutečné manipulační politicko-mediální mašinérie. Že za ní musí stát velmi mocné oligarchické struktury dokazuje to, že je o něm možné říct a napsat cokoliv, aniž by někdo přišel s oblíbeným politickým pendrekem tzv. antiamerikanismu. Metoda je – nebo by alespoň měla být – známá: kromě útoků z pozadí hrají důležitou roli pittbullové v přímém okolí prezidenta, v jeho vládě a administrativě. Ti hlídají, aby neprováděl „hlouposti“ a vydávají prohlášení, která následně i prezidenta politicky a diplomaticky svazují. Příklad z nedávné minulosti: nejpozději v okamžiku, kdy byla Hillary Clintonová jmenovaná do funkce ministryně zahraničí, bylo jasné, že Obama bude všechno možné jen ne Martin L. King a J. F. Kennedy, jak to Američanům a světu sugerovaly předvolební plakáty.
Dělat prognózy jsou momentálně ošemetná záležitost. Jednak nevíme přesně, co Trump v předvolební kampani myslel vážně; a nevíme, jestli mu to, co vážně myslel, mccainovsko-clintonovské struktury s celým svým mocenským pozadím a prorostlými kvazistátními strukturami dovolí. Vše, a nejvíce tato konference, naznačuje, že dělají všechno, aby jakémukoliv nebezpečí ztráty vlastního vlivu od samého počátku zamezily. A pokud Trump samotný nebyl součástí této hry, potom se velmi pilně pracuje na jeho politické neutralizaci. Kdo tento frontální, masívní útok ze všech stran nevidí, je buď slepý, nebo nevyléčitelně naivní. A vše nasvědčuje tomu, že pacifikace Trumpa v základních otázkách, jakými jsou vztah k Rusku, americké vojenské intervence a TTIP, se bude stupňovat, byť by mnohé z „mrtvol“ zůstaly v zákulisí moci.
Takzvaná Mnichovská bezpečnostní konference byla setkáním expanzionistických transatlantiků, kteří mají jediný cíl: udržet status quo unipolárního světa, jak se jim na věčné časy jevil po rozpuštění Varšavské smlouvy. Kam tento spolek směřuje a jak hluboce klesla politická kultura Západu a především Evropy, demonstruje nejlépe účast jednoho z největších amerických politických jestřábů, senátora McCaina. Ten nejenže byl pozván, on již požívá statut politické hvězdy a naděje všech „demokratů“! V 60. až 80. letech by u veškeré politické reprezentace evropských států platil za nebezpečného šílence, který by neměl opustit půdu Spojených států. Dnes již nevadí ani Zeleným. A z německé strany mu přizvukuje spolková ministryně permanentní války Ursula von der Leyenová, která se stala symbolem i výkonným orgánem nového německého militarismu.
Příkladů transatlantické ofenzívy by bylo nespočet, za všechny tato perlička. Bill Gates a německá vláda chtějí společně působit na africkém kontinentu, prý aby zlepšili přístup tamních obyvatel ke kontům a účtům. Nová kolonizace pod praporem lidských práv a sluníčkářských frází. Tak daleko již sahá imperiální cynismus etablované transatlantické elity, na kterém se bez sebemenších zábran podílejí sociální demokraté. A toto všechno fatalisticky a zcela nereflektovaně bere na vědomí a považuje za normální takzvaná občanská společnost. Jestliže se válečný štváč McCain strachuje o budoucnost Západu, tady máme odpověď, kdo bude jeho civilizačním hrobařem: on a jemu podobní.
Jak vidíte další rozvoj americko–německých vztahů, zvláště nyní, za nového německého prezidenta?
O „rozvoj“ americko–německých vztahů, jak říkáte, nemusíme mít obavu. Německo jede po dvou kolejích, a to velmi chytře. Na jedné využívá strachu USA, respektive amerických transatlantických jestřábů, ze ztráty dominantního postavení ve světě – na druhé instrumentalizuje démonizovaného Trumpa k zabetonování vlastního vůdcovství v Evropě skrze instituce EU. Proto ty fráze o nutnosti dalšího „semknutí Evropy“, další „integrace“ včetně vojenské, ve které by bundeswehr fakticky převzal „velení“ plánované euroarmády. Němci vědí, že si Amerika nemůže dovolit Evropu pustit, pokud si chce zachovat naději na světový primát. Jakákoliv forma spolupráce Německa a západní Evropy s Ruskem by znamenala oslabení amerického vlivu, proto ta Ukrajina a nekonečné provokace NATO, které bylo a je spolehlivým nástrojem Washingtonu, jak držet Evropany na uzdě. To věděl dříve například takový De Gaulle, který vojenský pakt opustil. USA naopak věděly, proč podporovaly Sarkozyho, který Francii do generálního štábu paktu vrátil, a jak cenná je taková von der Leyenová.
Zároveň USA vědí, kam Němci směřují, a musí tuto hru hrát co nejlépe. Na jedné straně Německo potřebují, na straně druhé ale určitě nechtějí, aby …
