Ukrajina i Evropa zavírá oči k nasazení bojovníků Pravého sektoru

– rp –
14.2.2017  podle WashingtonPost zpracovaly První zprávy
Bojovníci dobrovolnických praporů Pravého sektoru i přes ujišťování ukrajinské vlády a velení ukrajinské armády jsou opět nasazeni do bojů na Donbasu.
“Oficiálně tady nejsme,” říká jeden z bojovníků, „politici říkají, že jsme staženi. Ale věci ve skutečnosti se liší. Máme dobré vztahy s vojáky. Máme společného nepřítele. “

“Jsme ukrajinští partyzáni,” dodává další,  „politici se bojí, že jakmile válka skončí, vrátíme se do Kyjeva a obrátíme zbraně proti nim. A to bychom měli.”

Členové krajně pravicové radikální skupiny Pravý sektor a jejich příznivci se zúčastnili v červenci v Kyjevě protivládní demonstrace.

Když vypukla válka v roce 2014, byla po desetiletích korupce a zanedbávání ukrajinská armáda na kolenou. Takže nejvyšší velitelé se spojili s dobrovolnými prapory s cílem bojovat proti proruským povstalcům. Ale ukázalo se, že je obtížné tyto dobrovolníky kontrolovat. Téměř všichni dobrovolníci byli postupně začleněni do ukrajinských vojenských sil.


Příslušníci praporu Azov se svými oblíbenými symboly

Jednou z hlavních skupin, která se odmítla podrobit je Pravý sektor. Tato organizace vznikla v průběhu let 2013-2014 z euromajdanské revoluce z  demonstrantů a krajní pravice. Analytici tvrdí, Pravý sektor má tisíce členů, včetně stovky ozbrojených mužů v ukrajinských vládních jednotkách.

Navzdory oficiálním tvrzením o opaku, Pravý sektor nadále rekrutuje a přijímá čerstvé  síly, jednotky potom spolupracují s armádou. “To je rozumné, armáda tak ovládá bojovníky Pravého  sektoru, ” říká Vjačeslav Lichačov, analytik pravicového radikalismu. “Jejich každý krok je koordinována s ukrajinskými veliteli.”

Kyjev těží z těchto partyzánských jednotek; jsou vysoce motivované a nemají nárok na státní důchody.

Existence Pravého sektoru podkopává kyjevské postavení v rámci Evropy, a pokud mírové rozhovory někdy naberou na síle, tak tato skupina by pravděpodobně odmítla jakýkoli kompromis.

Český europoslanec Štětina mezi svými kriegskamarády – veliteli praporu Azov

Dobrovolnické jednotky střeží městečko Mariinka, žijí ve špinavých, opuštěných chalupách. Mezi bojovníky upoutají dva cizinci: Ital neo-nacista a mladý Holanďan. Ti dva mají společnou touhu po dobrodružství a naprostou neznalostí místního jazyka.

Boje se na Donbasu obnovili právě v okamžiku, kdy bylo mnoho Ukrajinců  znepokojeno, že prezident Trump chce obnovit vztahy s Ruskem. A je tu malá pravděpodobnost, že by Kyjev zasahoval proti Pravému sektoru.