Radim Valenčík
26. 2. 2017 RadinValenčíkPíše
V 69. výročí Vítězného února, resp. Vítězství pracujícího lidu nad reakcí proběhl, přesně podle připravené režie, předvolební sjezd ANO. Z hlediska jeho vlivu na vývoj před volbami a výsledek parlamentních voleb v říjnu 2017 považuji za důležité zejména následující:
1. Babišův trik:
Babiš oznámil, že bude na kandidátce do voleb na posledním místě, aby ukázal, že je schopen prosadit se preferencemi. K témuž vyzval ostatní krajské lídry. Dobrý tak ke zvýšení volebních preferencí a k zesměšnění lídrů všech ostatních stran, kteří si něco podobného dovolit nemohou. Mj. Babišem navrhovaný postup má logiku: Kandidování politické reprezentace stran ze zadních pozic by mělo být standardní pojistkou, která by uhlídala to, že se vedení stran neodcizilo svým stranám a strany svým voličům.
2. Povinný druhý pilíř:
Překvapilo mě jednak to, že ve volebním programu ANO (který je nazván jako “Resortní”) je “natvrdo” zavedení tzv. “druhého pilíře”, navíc ještě automaticky, tedy povinně, a jednak to, jak málo pozornosti je této zásadní věci věnováno. Pokud Babiš prohraje volby, tak právě kvůli tomuto nesmyslu, resp. této lumpárně. Navíc zbytečné.
Netuším, kdo tuto hloupost do programu ANO prosadil. Druhý pilíř nejenže nic neřeší, ale je fatálně špatný ze dvou důvodů:
a) V nastávajících turbulencích na finančních trzích to znamená čistou ztrátu těch, co do něj budou nucení povinně odvést prostředky (naštěstí k těmto turbulencím patrně dojde dřív, než bude možně technicky druhý pilíř zavést a ukáže se, jaká je pitomost).
b) Svědčí to o tom, že autoři Babišova programu vůbec nemají tušení, jaké změny v ekonomice jsou nutné a jak je odstartovat (přes reformu postgraduální nadstavby penzijního systému, kterou se řeší jak otázka zastavení formálního prodlužování doby odchodu do důchodu, tak otázka větší zásluhovosti, tj. dvě otázky, které jsou v programu ANO vyzdviženy oprávněně).
Každopádně “druhý pilíř” takto natvrdo v programu ANO se může stát významným faktorem, který podstatným způsobem ovlivní “standardní model” a může Babišovi prohrát volby.
3. Prázdný program:
Pokud se podíváme na celý program ANO, tak je prázdný jako v případě všech ostatních stran. Není tam identifikování příčin současných problémů a tudíž ani ukázána cesta jejich řešení. Bez toho žádnou stranu nelze brát vážně. Babišovo “všeci kradnů” by bylo možné vzít za určitý střípek identifikování problémů, ale chybí: Jak k tomu mohlo dojít, jak to, že se kradení přerosatlo v provázaný systém, jak fungují mechanismy rozkrádání společnosti shora a ve velkém, jak to, že selhávají příslušné instituce i politické reprezentace, jak to, že se považuje za normální to, co normální není, jak to souvisí s mezinárodním kontextem… Nic z toho v Babišově programu nenajdeme.
4. Všichni proti Babišovi, nebo Babiš proti všem?:
V diskusi o specifice Babišovy politiky zazněla otázka, zda půjdou po volbách všichni proti Babišovi. Přítomný analytik (uniklo mně, kdo) řekl, že patrně ano, protože Babiš jde před volbami proti všem. Přiznám se, že nevím, v čem jde proti všem, ale jako politická reklama je takové hodnocení dobré.
5. Sobotka se stébla chytá:
První, kdo popřál Babišovi, byl (nečekaně/očekávaně) Sobotka. Ten, který celou svoji současnou politickou agitku zakládá na antibabišství. Tak rád by po volbách s někým, s kýmkoli vytvořil koalici. Ale šance na to jsou minimální.
