Radim Valenčík
11. 2. 2017 blog
Analýzy a komentáře aktuálního dění před říjnovými volbami do PS z hlediska vytvoření předpokladů pro skutečné reformy:
Na základě inspirací, které jsem získal včera při delším rozhovoru se dvěma moudrými lidmi s mnohaletými zkušenostmi v politice, zformuluji tři postřehy k blížícím se říjnovým volbám:
1. Volební program a memplexy
V těchto volbách je reálné, aby volební program některých ze stran měl podobu toho, co se “rozmnožuje v komunikačním prostoru”, co každého, kdo s ním přijde do styku, “nakazí” a “nakažený” pak šíří nákazu dál. Tak jako se v komunikačním prostoru rozšiřuje dobrý vtip nebo recept na něco dobrého. V případě politického programu jde o odpověď na otázku, jaké příčiny mají současné problémy, jak je řešit, čím začít, kdo a jak změny provede krok za krokem a vyřeší tak současnou hádanku dějin. Tomu, co je schopno se replikovat (rozmnožovat) v komunikačním prostoru se říká memplexy. Jeví celou řadu rysů obdobných živým organismům. Z tohoto hlediska jsou zatím dosavadní programy politických stran mrtvé. Jsou to kýče určené konzumentům. Přitom současná doba je živnou půdou pro vznik takového programu. To by ovšem ta politická strana, která by se pokusila díky takovému programu poskočit o hodně výš, musela překonat bariéru stereotypů, které zatím ovládají administrativy a reprezentace jednotlivých stran.
2. Předvolební turbulence
Zdálo by se, že je velmi málo pravděpodobné, aby před rychle se blížícími volbami stačila ještě nějaká strana či nějaké strany přijít s živým, nakažlivým programem. Jenže do voleb je ještě hodně daleko a čekají nás velké turbulence jak na domácí půdě, tak v zahraničí. Turbulence, které budou mít stejný původ – selhávání, rozpad, ale i agresivní křeče stávající globální moci. V reakci na aktuální vývoj může dojít k tomu, že se některý politický subjekt zmocní živého programu. A ti, prostřednictvím nichž bude takový program žít a rozmnožovat se, budou schopni srozumitelně vysvětlovat, co a proč se děje. Budou schopni předvídat aktuální vývoj. A nejen to, budou vidět i celou perspektivu změn. Pravděpodobnost toho, že k tomu dojde, není sice příliš velká, ale je o hodně víc než nulová a má smysl se o to pokusit.
3. Standardní model
Nejnovější prognóza potvrzuje platnost standardního modelu. Ten říká:
ANO přes 30 %, KSČM mírně nad 10 %, ČSSD, ODS, KDU-ČSL a jedna z dalších stran 6 – 8 %, velké procento hlasů se přerozdělí. Tou jednou z dalších strana je SPD (Okamura), Piráti, nebo TOP.
Vláda: ANO s KDU-ČSL.
Ústavní většina: ANO s KSČM (bude využita při prosazení některých zákonů).
Prognóza z 8. února ze standardního modelu nevybočuje:
“Podle volebního modelu společnosti Median by se v lednu stalo vítězem voleb hnutí ANO se ziskem 28,5 procenta. Druhá ČSSD by měla 19,5 procenta a komunisté 15 procent. Občanští demokraté by dostali 8,5 procenta hlasů, TOP 09 a lidovci shodně 6,5 procenta. Z dalších stran průzkum přisuzuje 4,5 procenta SPD Tomia Okamury, 3,5 procenta Pirátům a dvě procenta Zeleným.”
TOP zde sice vyskočilo, ale to je dáno spíše setrvačností modelu, než naměřenými hodnotami. Voliče TOP si přerozdělí ODS a KDU-ČSL, které nejsou tak výrazně spjaty s globálním slouhovstvím. Záměr čisté dvoukoalice KDU-ČSL a STAN bude asi po výsledcích nejbližších průzkumů opuštěn. Nárůst nebude tak velký, jak se očekává, navíc Gazdík pro část voličů reprezentuje slouhovství globální moci, takže efekt sloučení nebude nějak zvlášť synergický, spíše naopak.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4247-volby17-007-memplexy-turbulence-standardni-model.html
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4247-volby17-007-memplexy-turbulence-standardni-model.html
