Břetislav Olšer
8. 2. 2017 Rukojmí
Je to neuvěřitelně zločinné pokrytectví, když se Evropská unie v maltské Vallettě domlouvá o spolupráci s mezinárodními organizacemi, jak zajistit podmínky pro přijímání afrických migrantů na území Libye a jejich omezení v centrálním Středomoří. Přitom je EU jeden z viníků toho největšího libyjského zla…
EU prostě lavíruje podle toho, jak jí to jde do krámu. Přitom v září 2011 francouzský prezident Sarkozy s britským ministerským předsedou, Davidem Cameronem jako vítězové veletrhu zbraní s pokryteckým názvem „bezletová zóna“ vítězně navštívili Tripolis, aby zničili Libyi, přitom v lednu 1943 ji francouzská a britská vojska naopak osvobodila ovšem od nacismu. A stejně jako tehdy měly oba státy přímou podporu USA a v opozici byly proti Rusku…
V roce 2011 bylo nad slunce jasnější, že velkým vítězem „bezletové zóny“ v Libyi byl francouzský Total, zpracovatelská ropná firma. Povstalecká libyjská ropná firma Agoco jen přihlížela, jak se EU dělí o její zisky a činí tak podnes, kdy se z Libye stal stát jen na papíru, plný vraždění čtyř vlád najednou, včetně té, co zastupuje IS-DAEŠ, kde si pašeráci milionů běženců do Evropy podávají ruce jako ve svém největším nástupišti, na němž se s údajně „objevnými“ dohodami čepýřila v dubnu 2016 pokrytecká Federica Mogheriniová, na Maltě byla ještě drzejší..
Prý je dle této vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nutné připomenou také význam rozvoje libyjských místních komunit na pobřeží a zlepšení jejich hospodářské situace; EU by se měla prý snažit pomoci libyjské vládě snížit tlak na její jižní hranici a zhoršit práci pro pašeráky a převaděče by měly nejen společné akce libyjských, evropských a mezinárodních úřadů a agentur jako je Europol…
Jde jen o faleš a schizofrenii; „EU prý chce oprášit dohodu s Libyí“, když před šesti lety, kdy ji bombardovala a přinesla pohodové africké zemi jen děs, hrůzu, smrt a bolest, volá dnes zlotřilý zloděj militantní partičky EU a USA, potažmo NATO, chyťte zloděje, přičemž je však nad slunce jasnější, že šlo a jde pouze o nechutné dobyvatelské zvěrstvo pro předem pečlivě připravovaný byznys nejen EU…
Kdyby si europapaláši na toto své zhůvěřilé jednání na Maltu pozvali Michela Chossudovského, emeritního profesora ekonomie na univerzitě v Ottawě a ředitele Centra pro globální výzkum, řekl by jim z očí do očí, co všechno způsobili.
„Libye je země, kde důsledky se řeší místo příčin… Začít znova“ na pozadí destrukce? Strach a sociální zoufalství, bezpočet mrtvých a zvěrstev, dostatečně zdokumentovaných nezávislými médii. Žádná euforie… Došlo k historickému zvratu a propadu v ekonomickém a sociálním vývoji země. Úspěchy byly zlikvidovány. Invaze Západu a okupace jsou známkou ruinujícího „znovuzrození“ životní úrovně Libye; celá země byla destabilizována a zničena, její lidé vrženi do propastné chudoby. Cílem bombardování armádami Západu Spojených států, resp. NATO, bylo od prvopočátku zničit životní úroveň zemí, jejich zdravotnickou infrastrukturu, školy a nemocnice, jejich systém dodávek vody a energií všeho druhu…“ (Viz komuniké NATO)
Takto zní zakázaná a proto nevyřčená pravda, jak to vše napřed zlikvidované „znovu vybudovat“ za pomoci dárců a věřitelů, pod záštitou MMF a Světové banky. Mezitím investoři a dárci nastoupili na své pozice v duchu hesla: „Válka je dobrý byznys.“ NATO, Pentagon a ve Washingtonu sídlící mezinárodní finanční instituce (IFI) spolu tak jako protřelí jestřábi promyšleně působí za úzké koordinace…
To, co bylo zničeno, bude obnoveno, a financováno vnějšími věřiteli Libye pod hlavičkou „Washingtonského konsensu“. Diktát „volného trhu“ je nutnou podmínkou pro zavedení západního stylu „demokratické diktatury“. Asi 9000 náletů, desítky tisíc útoků na civilní cíle, včetně obytných oblastí, vládních budov, vodovodního systému a elektráren. V rámci hořké ironie poté, co ukradla libyjské ropné bohatství a zkonfiskovala zahraniční finanční aktiva této země, „komunita dárců“ přislíbila, že (ukradené) peníze půjčí zpět na financování poválečné „rekonstrukce“ Libye, jež je odsouzena připojit se k řadám zadlužených afrických zemí, které byly zataženy do chudoby MMF a Světovou bankou po nástupu dluhové krize na počátku 80. let.
Ta Libye, kdysi nejbohatší země na kontinentu. MMF navíc přislíbila dalších 35 miliard dolarů (úvěrů) zemím zasaženým povstáními „arabského jara“ a formálně uznané v Libyi vládnoucí dočasné radě jako legitimní moci otevřít dveře bezpočtu mezinárodních půjčovatelů a snaží se Libyi po letech jimi vedené války znovu ji se značným ziskem pro sebe obnovit. Ve Vallettě slíbili Libyi proti běžencům zatím jen “zálohu” ve výši 10 miliard USD, resp. cca 270 miliard Kč, včetně Sobotkových několika desítek milionů…. Není na světě jiné instituce, jež by spotřebovávala tolik paliva pro tanky jako US Army…
Hlavní město Malty La Valletta … Snímek Břetislav Olšer
A maltské setkání těch, co přišli jednat s Libyí s „křížkem po funuse“, objevně tvrdí, co každý dávno ví, že především z Libye míří v posledních měsících k italským břehům nyní největší migrační vlna směrem do Evropy. Připomíná to ostatně text návrhu deklarace, který upozorňuje, že na této trase bylo loni zaznamenáno 181.000 příchozích a počty mrtvých či nezvěstných na moři jsou od roku 2013 každý rok rekordní. “Stovky už přišly o život v roce 2013 a nyní přichází jaro. Jsme proto odhodláni k dalším krokům, které omezí migrační proud v centrálním Středomoří a rozbijí obchodní model pašeráků. Zůstáváme však bdělí také na dalších trasách,” vykřikují hanebně šéfové vlád států EU. https://www.facebook.com/nadezda.dvorakova.1?pnref=lhc.unseen
“Bdělí” však byli už před šesti roky, kdy začal předposlední březnový víkend 2011 slavnostně libyjský “veletrh zbraní páté generace”. Konalo se hypotetické “přestřižení pásky” za účasti delegací USA, Kanady, Itálie, Francie a Španělska. A Libye vzápětí čelila masivnímu útoku koaličních sil. K francouzským letounům se přidaly britské a americké síly; USA současně převzaly velení. Jen si de facto zopakovaly “humanitární bombardování” Srbska a Černé Hory…
Z amerických i britských lodí a ponorek bylo vypáleno prvních 112 střel Tomahawk. Nasazení britských sil potvrdil premiér David Cameron, jenž nyní proslul aférou v Panamagate. Před lety však měl na mysli jen ropu a prodejní přehlídku nejmodernějších zbraní. Vystavovatelé se drželi praxe, že stroje vyzkoušené v přímém boji mají nejlepší rating. Kralovaly především letouny Eurofighter Typhoon v řadách britské RAF, pro které byla mise nad Libyí prvním bojovým nasazením… Veletrhy zbraní…
EU však dnes pouze hraje dokonale hru na „mrtvého brouka“; my nic, my muzikanti… Je zde totiž neuvěřitelný paradox ve Středozemním moři kousek od Libye; vojenské lodě západních spojenců musí kotvit v mezinárodních vodách asi tucet námořních mil, tedy něco přes dvacet kilometrů od libyjského pobřeží, což vytváří další tragikomické dějství-pašeráci připlují s běženci na hranicích mezinárodních vod, vyloží do chatrných gumových nafukovacích člunů uprchlíky, od nichž předtím vybrali statisíce dolarů, aby jim poté ukázali na nedaleko kotvící americko-britsko- francouzské vojenské křižníky s doporučením, aby dopluli až k nim a oni je naloží na své paluby. Heslo dne zní: „Vezmeme vás na půl cesty, dál poplujete na lodích evropského námořnictva, které si nedovolí vás nevylovit a nevysadit u evropských břehů…“ No, nekup to…
A k tomu jen maltské kecy o tom, že je Evropská unie připravena k všestranné podpoře budoucí libyjské vlády národní jednoty, pokud se jí v příštích dnech podaří ustavit. Novinářům to po neformální schůzce ministrů obrany EU řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Vyloučena dle ní není ani pomoc v bezpečnostní oblasti, o konkrétní podobě podpory ale musí rozhodnout sami Libyjci, alibisticky podotkla. Po šesti letech od zničení Libye. Je to snad zásluha EU, nebo spíš jejím katastrofálním pochybením, hodným mezinárodního soudu pro zločiny v Haagu…?
A evropský alibismus pokračuje nabubřelými slovy, že právě vznik vhodné libyjské vlády bude dle Mogheriniové „nejlepším způsobem, jak v Libyi účinně bojovat s tamní odnoží organizace Islámský stát a dalšími radikálními skupinami. Mírový proces, od loňského roku organizovaný pod záštitou OSN, by měl ukončit násilí, které Libyí zmítá od roku 2011…“ Bla, bla, bla… Ale kdo tento konflikt násilí rozpoutal? Kde a jak reagovalo tenkrát OSN? Není pozdě bych honit, proč EU neuposlechla Kaddáfího varování? Věděl totiž, že jeho země je nejbohatší ze všech států Afriky a také že má ideální i nejefektivnější spojení přes Středozemní moře do Evropy…http://www.rukojmi.cz/clanky/1596-hlas-kaddafiho-ze-zahrobi-varoval-jsem-vas-ze-se-vam-bombardovani-libye-vymsti-a-jednou-budete-hrabat-prstickem
V době, kdy Kaddáfí přebíral v roce 1969 vládu, patřila Libye k nejchudším zemím světa, ale v roce 2011 už měla jako nejbohatší africká země nejnižší podíl obyvatel žijících v chudobě z celé Afriky. Během jeho vlády stoupla gramotnost z 10 na 88 procent. Vytvořil zdravotnickou síť na dobré úrovni.
Průměrný věk dožití byl nejvyšší na kontinentě – muži 75 let, ženy 80 let; tedy vyšší než v České republice. Veřejný dluh byl druhý nejnižší na světě. V roce 2002 stál u zrodu Africké unie, jejíž snahou je postupná integrace afrických zemí. Na summitu v Addis Abebě v únoru 2009, kde byl zvolen jejím předsedou, se vyjádřil pro projekt Spojených států afrických, což se samozřejmě zemím těžícím z africké chudoby moc nelíbilo. Navíc měla Libyjská centrální banka, pod přímou Kaddáfího kontrolou, téměř 144 tun zlata. Libye tak byla mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD.
Můžeme se potom divit, že libyjské obyvatelstvo mělo nejvyšší životní úroveň v Africe? Že produkovalo nejvíc ropy na černém kontinentu? A že HDP na obyvatele činilo přes 16 600 USD. A pokud jde o oficiální „Index lidského rozvoje“, který je průměrem tří indexů: indexu očekávané délky života, indexu vzdělání a indexu HDP (statistiku zpracovává každoročně OSN), a který nejlépe charakterizuje kvalitu života obyvatelstva, byla Libye v roce 2010, jako vedoucí africká země na 53. místě na světě, další africký stát byl Tunis až osmdesátý první. Taková byla Libye, dnes země chaosu a násilí… USA k tomu stačilo je pár let; prostě země amerického snu a neomezených možností. Hlavně že bylo co krást a jak ožebračovat africké země…
Zbyly jen vzpomínky na minulost; měsíční podpora v nezaměstnanosti $ 730, měsíční plat zdravotní sestry $ 1.000, příspěvek při narození dítěte $ 7.000, nevratná dotace státu na získání bytu pro novomanžele $ 64.000, cena benzínu $ 0,14/ liter. Bezplatné je zdravotní péče, školní vzdělání, nájemné neexistuje, platby za energie v domácnosti se neúčtují, až polovinu ceny automobilu dotuje stát, alkohol se neprodává… Co z toho zbylo dnes…? A proč? http://aeronet.cz/news/video-nigel-farage-pozval-pred-rozcilenymi-europoslanci-trumpa-do-bruselu-a-strhl-se-poprask-evropska-unie-nestoji-na-demokratickych-zakladech-cz-titulky/
A další mnohem větší průšvih se vynořil nyní a ten už zavání soudními procesy horšími, než ty, co měl mít údajně dle Obamy jeho nástupce v Bílém domě Donald Trump. Mezi e-maily bývalé státní tajemnice jsou totiž uložené důkazy o mimosoudních vraždách spáchaných rebely v roli spojenců USA, přičemž bojovníci přidružení k Al Káidě patří rovněž k těmto rebelům. Navíc v nich jsou důkazy o tom, že za válkou Západu s Libyí stálo spíše zlato, stříbro a ropa než cokoliv jiného. A co je klíčové – tyto důkazy byly obsaženy v e-mailech adresovaných Clintonové, takže o tomto všem věděla, ale neudělala nic pro to, aby vyhlásila poplach…
Problém s e-maily Clintonové však asi jen tak neskončí; zpravodajskou informaci o Libyi ze 27. března 2011 poslal dlouhodobý blízký poradce Clintonů a neoficiální sběrač zpravodajství pro Hillary Sidney Blumenthal, a ta obsahuje jasné důkazy o válečných zločinech Aliancí podporovaných rebelů. Blumenthal cituje zdroj z velitelství rebelů „promlouvající pod podmínkou přísné důvěrnosti“:
A vypadá to, že Clintonová dostávala osobní hlášení o zločinech svých milovaných proti-Kaddáfíovských bojovníků z bitevního pole už dávno před tím, než se některé z těchto nejhorších genocidních zločinů vůbec odehrály. Do 27. března v situaci, co bylo obecně považována za “prosté lidové bouře“, už speciální operativci zvenku „dohlíželi na transfer zbraní a dodávek rebelům“ včetně „zjevně nekonečných dodávek útočných pušek AK47 a munice.“ Holt, Al-Kaída a Západní speciální síly uvnitř Libye
 |
| Chris Stevens, americký velvyslanec v Libyi, zemřel v září po útoku místních teroristů. Svůj díl odpovědnosti za jeho skon však nesou i americké úřady, které bezpečnostní situaci v libyjském Benghází hrubě podcenily, včetně tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová. |
Inu, jak máchnutím “kouzelného proutku” veletrhu zbraní páté generace v rámci „bezletové zóny“ v Libyi učinit za zlato, ropu a zlynčování Kaddáfího z nejbohatší země Afriky jen stát na papíře a ústřední nástupiště pro mnohamilionovou invazi běženců… „Tma je ve státě, když jsou lotři na výsluní“ – „Historia Magistra Vitae…“
