Jiří Bureš
27. 3. 2017
Pokud bych byl dotázán, zda politika vlády ČR jako dosud ještě stále suverénního státu naplňuje literu Ústavy a zajišťuje pro své občany bezpečnost, musel bych odpovědět spíše naopak. Stejně bych musel odpovědět na otázku, zda vláda již dosáhla dospělosti a rozhoduje ve prospěch svého lidu a ustoupila od válečné hysterie k mírovému dialogu a porozumění. Tedy znovu zcela naopak!
Březen zřejmě není šťastný měsíc pro ČR. Dvě výročí a obě špatné. 12 březen 18 výročí vstupu ČR do klubu zločinců – NATO s okamžitou podporou humanitárního bombardování Jugoslávie se všemi následnými důsledky, t.j. rozbití SRJ, odtržení provincie Kosovo a vytvoření umělého „ samostatného“ státu s největší evropskou vojenskou základnou USA na svém území – jsme spoluviníky.
15 březen okupace ČR , vytvoření protektorátu Čechy a Morava s loutkovou vládou a „ ozbrojenou“ složkou Vládní vojsko v síle necelých 6.000 mužů včetně 250 důstojníků a 4 „ velících“ generálů. Nyní ministr obrany prý dopisem předává elitní část armády ČR do podřízenosti – údajně pouze pro společné cvičení – velení armády cizího státu – Spolkové republiky Německo. Hovořím podmiňovacím způsobem proto, že to vše, snad bez projednání Parlamentem, vládou(?)a bez vědomí (?)prezidenta ČR, který je vrchním velitelem ozbrojených sil ČR. A je tak říkajíc ticho po pěšině. Jen pan premiér se vyjádřil „ neslaně nemastně“, že je to pouhý dopis, který nic neznamená. Text, ale zveřejněn nebyl. A je také vhodné upozornit i pana premiéra, že podle platného mezinárodního práva i dopis vládního činitele – ministra – může být považován za dohodu. Bylo by snad dobré přestat již s praxí, dělat z občanů hlupáky. Slyším snad trávu růst, nebo je to opravdu již 3, slovy třetí pokusný balonek pro přípravu občanů na skutečnost, že mezi spolkovými zeměmi Bavorsko, Sasko, a Česko bude nikoliv státní, ale pouze zemská hranice? Stáváme se snad novodobým protektorátem pod ochranou kohosi? Domnívám se, že je to plnění 2 úkolů současně. Jednak plnění rozhodnutí Varšavského summitu NATO – rozmisťování a rotace mnohonárodních sil na východním směru NATO, jednak to může být pokus o vytvoření zárodku ( nesmyslné) Evropské armády. To vše přece by mělo naše zástupce v parlamentu ponižovat a urážet. Nebo jsou snad již tak otrlí a považují (ne)činnost v parlamentu za dobře placené zaměstnání zabezpečující také velmi výhodný důchod? V každém případě to potvrzuje požadavek ZMĚNY včetně změny SYSTÉMU.
A do třetice všeho zlého 25-26. března je našim občanům vládou dopřáno radovat se z průjezdu obrněné mezinárodní jednotky (cca 550 přísl. – USA+V.B.), kteří jedou do Polska odstrašovat agresivní Rusko, před agresí proti svobodnému euro-atlantickému prostoru. Místo 1 dne , kdy je možno přesun zvládnout, je rozložen do 2 dnů s přenocováním tentokrát ve Staré Boleslavi.. ( Kolikáté již místo ubytování v pořadí?? – nebo snad kontrola možné ubytovací základny pro ne příliš vzdálené ubytování jednotek mnohonárodních sil rotujících a cvičících na území ČR)??
Ale abych nebyl pouze skeptik, znám 2 zprávy, které by se mohly vyvinout pozitivně.
Jedna je, že zůstává v platnosti stanovisko prezidenta Trumpa, že „Evropa se musí o svoji bezpečnost postarat sama.-..“ a že „ Spojené státy nebudou vnucovat své pojetí demokracie jiným státům“.To by mělo v konečném důsledku znamenat ukončení „mírových misí“ NATO, odchod armády USA z Evropy a prakticky ztráta opodstatněnosti další existence NATO. To nebude ale pravda, protože Donald Trump vyslovil plnou podporu NATO, kterou chce deklarovat na summitu NATO v květnu t.r.v Bruselu, v sídle NATO. Nelze tedy vůbec hovořit o zlepšení bezpečnostní situace, když na území ČR jsou:
– Mnohonárodní centrum pro koordinaci logistiky (MLCC – Multinational Logistics Coordination Centre), které vzniklo v Praze
– Centrum pro řízení leteckých operací na východním směru NATO –Pardubice
– území ČR je prakticky volně přístupné a otevřeno pro jakoukoliv činnost cizích ozbrojených sil – nejen armád, ale i příslušníkům Národní gardy jednotlivých států USA
– Jsou cíleně vytvářeny podmínky k rozmístění a rotaci mnohonárodních sil na východním směru NATO…
Jde o velmi nebezpečný pokus změny Ústavy ČR článku 43. Již řadu týdnů je veden boj občanských iniciativ k odmítnutí tohoto pokusu, dosud bez úspěchu. Je reálné nebezpečí, že se vládní koalici díky nekompetentnímu a válečnickému složení parlamentu podaří změnu Ústavy prosadit. To by znamenalo přeměnu ČR v jedno obrovské vojenské cvičiště na zemi i ve vzduchu s využitím a devastací silniční i železniční sítě a pod krytím rotace jednotek rozmístění mnohonárodních sil na východním směru NATO podle zadání Varšavského summitu.
Je patrná také větší aktivita NATO v oblasti výcviku a přípravy na válku. Svědčí o tom následující:
-v roce 2017 bude na území ČR realizováno 70 cvičení za účasti ozbrojených sil jiných států, z toho 4 velkého rozsahu – 2 letecké a 2 pozemního vojska. 1 s účastí Národní gardy Texasu
-naopak Armáda ČR se v různém rozsahu zapojí do 113 výcvikových aktivit v zahraničí. Nepočítaje „ Mírové mise NATO“ a rotační přítomnost ČR v Pobaltí.
Ještě nevíme jakého překvapení se dočkáme po summitu NATO v květnu. Jakou skutečnou orientaci bude mít Donald Trump a co nám na summitu sdělí. Něco napovědět v tomto směru může také návštěva prezidenta Zemana USA v dubnu . Podle mého názoru pokud dojde ke změně v dosavadní válečnické rétorice USA-NATO, pak možná i k horšímu.
Vše doposud uvedené ve svém souhrnu může znamenat,. že současný průjezd cizích vojsk přes naše území může být také začátkem ( musím to říct) plíživého rozmístění a následné rotace cizích – mnohonárodních sil na východním směru NATO, podle zadání Varšavského summitu v r.2016. pod krytí pořádání permanentních mezinárodních cvičení.
Pokud budeme chtít pokračovat v úsilí k odvrácení možnosti vzniku válečného konfliktu pak podle mého názoru je jen jedna cesta a to, jak jsem uvedl již dříve ZMĚNA SYSTÉMU. Je na nejvýš vhodné stávající zatuchlý, zkorumpovaný válečnický systém vybudovaný, živený a udržovaný násilím, změnit. Mám na mysli změnu systému jako takového v celé jeho hloubce, protože bez toho není možno změnit systém zajištění bezpečnosti. Má-li se Evropa starat o zajištění své bezpečnosti sama, pak podle mého názoru nejrozumnější je systém kolektivní bezpečnosti v rámci celé Evropy (od Baltu po Černé moře) samozřejmě včetně Ruska. K tomu využít zkušeností a zásad Helsinského procesu. Nikoliv dosavadní strukturu OBSE, nebo dokonce pouhou výměnu figur ve stávající struktuře OBSE. Vyžadovalo by to vybudovat zcela novou strukturu zohledňující posuny, změny a vývojové trendy v Evropě za posledních 50 let včetně migrační krize v posledních 5 letech. V této fázi neřešit Evropskou armádu, ale stavět na národních armádách, bezpečnostních a záchranných sborech a jejich těsné vzájemné poctivé spolupráci.
Není to lehký, ale také ne nesplnitelný úkol a taky jej nelze ani začít plnit v současné podobě parlamentu, ani exekutivy. Je to jedna z alternativ, snad nejlépe vhodná k širokému záběru možného dohovoru. Bylo by také vhodné zpřesnit a hlouběji promyslet a precizovat těch několik řádků,. které jsem uvedl k zamyšlení. Volby – parlamentní, které v tomto roce proběhnou, budou v této fázi nejdůležitější – mohou začít pozitivní změny. My přece budeme rozhodovat kdo bude zvolen. A nemáme již právo se znovu- po kolikáté mýlit.
Plk.v.v. Jiří Bureš je předseda asociace Vojáci proti válce z.s.
