Radim Valenčík
7. 3. 2017 RadimValenčíkPíše
Článek “Je na čase obnovit Rakousko-Uhersko!”, který jsem uveřejnil 5. března, zaznamenal rekordní počet ohlasů a přečtení. Zde je: radimvalencik.pise.cz/4311. Navázal jsem na něj ještě dalším článkem hned druhý den, ve kterém jsem objasnil další význam emancipace středounijního prostoru, a to z hlediska budoucího vývoje na Ukrajině.Viz: radimvalencik.pise.cz/4319. Dnes uveřejňuji třetí článek k danému tématu, které na nějakou dobu opustím. Děkuji všem, kteří mi zaslali připomínky. Jako příklad uvádím jednu, která vychází z pochopení toho, o co mně šlo:
“Pochopil jsem tvůj článek. Název není podstatný. Státní uspořádání není podstatné. To chápu. Ale každá vize musí mít praktické vyústění. Nemůžeme zabřednout do akademických teorií, které z praktického hlediska nejsou uskutečnitelné. Vždy musíš mít sílu své vize uskutečnit. Tím neříkám, že bychom nesměli nad těmito věcmi přemýšlet. Ale dělat dvou rychlostní Evropu je blábol, který má jediný cíl. Vyděsit nás, abychom zapomněli na možnost vystoupení z EU. Pokud se dopracujeme k přesvědčení, že EU nemá smysl, tak z ní musíme vystoupit. Celý koncept EU je mylný. Pokud si to nepřipustíme, tak zabijeme každou myšlenku na něco jiného. A to v době, kdy tyto myšlenky vůbec nedosáhly reálných činů. Buď, anebo. Takovéto čecháctví, že jsme měli poslance v Rakousko-Uherském zákonodárném sboru a zároveň jsme měli zástupce v Německém bundu, to není v současné době možné. Je na nás činěn nátlak ze západu i z východu. Jak bychom to chtěli jinak řešit? Podle mého názoru by bylo pro nás v tomto okamžiku a historické situaci nejlepší vyhlásit neutralitu. V OSN by nás některé velmoci určitě podpořily a neutralitu zabezpečily. K tomu je nutná odvaha politické elity. Ty si myslíš, že by Sobotka a jeho tlupa k něčemu takovému svolila? To snad ne. Jsme v kleštích a nesmíme rozhodujícím velmocím překážet. Neutralita by nikomu vadit nemusela. Ta by nám otevřela cestu ke svobodě, aniž bychom narušili vazby s ostatním světem. Např. volný pohyb osob, zboží atd. Vždy budeme ve sféře nějaké velmoci. Tak to bylo a bude. Jde o to v jakém postavení. Současný stav není únosný a do budoucna není předpoklad, že by se změnil. To by byla z naší strany chiméra. Tisíc let je to samé. Nepředpokládejme, že by na Němce v současné době sestoupil Duch svatý a bylo by v jejich politice vše jiné. To prostě odmítám připustit. Naprosto s tebou souhlasím a také jsem řekl nebo lépe řečeno napsal, že si do této problematiky dobře šťouchl. Ano, toto téma je nutné otevřít na intelektuální rovině, ale i na té praktické. Tím myslím v neparlamentní opozici. Používejme rozum. Teď je moderní říkat, selský rozum, i když mi není v tomto rčení příliš jasné, v čem byly názory sedláků tak přínosné. Ale to by byla diskuze úplně o ničem jiném. Chápu, jak to v tom rčení je myšlené. Nebojme se o tomto tématu hovořit. Myslím si, že po důkladné odborné diskusi vznikne politický proud, který bude schopný vizi uskutečnit i v praxi. Chce to trpělivost a upřímnou snahu tohoto cíle dosáhnout. Naše generace zklamala, řekněme si to upřímně. Je tedy morální odpovědností, aby naše generace problém vyřešila nebo alespoň připravila podmínky pro následující generaci, aby ta mohla na nás navázat a vše dotáhnout do konce. Nejsem žádný idealista. Pokud někdo chce vést společnost, tak si o toto vedení musí říci. Nikdo nikomu nic dobrovolně nepředá. To jsem nevymyslel, ale parafrázoval jsem chytřejší a moudřejší lidi než jsem já. Jsem rád, že uvedené téma otevíráš právě ty. Protože vím, že nejsi nějaký bumbác a uvědomuješ si vědomostní i historickou odpovědnost.”
Ne se vším se v tomto názoru ztotožňuji, ale o to v této fázi nejde. Názorové odlišnosti jsou součástí hledání společně sdílené, dostatečně komplexní a dostatečně realistické i realizovatelné vize.
Včera jsem měl v rozhovoru s Vladimírem Kapalem ve Svobodném vysílači dostatek prostoru, téměř dvě hodiny, objasnit podrobnosti toho, jak si emancipaci středounijního prostoru představuji. Reagoval jsem také na většinu připomínek, které jsem obdržel. Zde je celý záznam našeho rozhovoru:
Myslím, že se mně tam podařilo říci a vysvětlit i to, co v textu zanikne, nebo co se mně ještě nepodařilo dostatečně dobře napsat.
Krátce k připomínkám, které jsem obdržel:
1. Ti, co říkají, že nejde o název, to chápou přesně jako já. Není podstatné, zda budeme říkat “regiony bývalého Rakouska-Uherska”, “Austrijsko”, “středounijní prostor” apod. Důležité je, abychom měli jasnou představu, o jakou oblast jde a co ji spojuje.
2. Nejde o změnu státních hranic či vznik nového státního útvaru. Jde o obnovení přirozených, historicky vzniklých vazeb na základě sdílení rizik, sdílení vzdoru vůči diskriminacím, které nás čekají, sdílení pojetí reforem, které budou nezbytné pro přechod na ekonomiku, která zajišťuje bezkonfliktnost budoucího vývoje, sdílení vize.
3. Současné Rakousko je pro celý proces z řady důvodů nepostradatelné. Řekl bych dokonce, že je hlavním článkem k tomu, aby se emancipace zemí “na krásném modrém Dunaji” a v jeho blízkém okolí vydařila.
K účinné spolupráci v rámci středounijního prostoru a následné emancipaci zemí a regionů, které sem patří, máme velmi blízko; předvedu proč a jak to lze.
Sobotkova největší nevynucená politická chyba
V polovině září loňského roku proběhla tiskem tato zpráva:
“Rakousko se nepřipojí k visegrádské skupině (V4) zahrnující Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Požadavek populistické strany FPÖ odmítla dolní komora parlamentu ve Vídni, napsala agentura APA. K nápadu se již dříve postavil nesouhlasně i český premiér Bohuslav Sobotka.
Členství ve V4 by mimo jiné posílilo roli Rakouska v EU, tvrdil zahraničně politický mluvčí pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) s tím, že V4 nyní v EU disponuje faktickým vetem.
Rakousko nepřistoupí k V4 už z toho důvodu, že se jedná o “uzavřený klub bez možnosti přijetí nových členů,” řekl lidovecký ministr zahraničí Sebastian Kurz. Vídeň se ale podle něj zasadí o dobrou spolupráci s touto středoevropskou skupinou.
Kurzovo zdůvodnění zpochybnil šéf FPÖ Hans Christian Strache, podle kterého se uzavřený klub může otevřít. “Mnozí v rámci visegrádské čtyřky by byli rádi, kdyby k nim Rakousko vykročilo,” prohlásil.
Strache již dříve řekl, že V4 tvoří v EU protipól k politice německé kancléřky Angely Merkelové. “Dosud se v EU přijímaly různé dohody mezi Německem a Francií, které ostatní museli spolknout. V posílené visegrádské skupině vidím šanci na reformu EU,” uvedl v září šéf FPÖ, která má podle průzkumů nyní v Rakousku nejvyšší volební preference.
S Visegrádem nebo s Evropskou unií S Visegrádem nebo s Evropskou unií číst článek
O možném rozšíření V4 a vzniku “unie uvnitř unie” mluvil v září i kandidát FPÖ na prezidenta Norbert Hofer s českým prezidentem Milošem Zemanem během své návštěvy Prahy. Oba politici se shodli, že by tím střední Evropa získala v EU silnější hlas.
Nápad ale tehdy odmítl český premiér Sobotka. Podle něj je základem spolupráce ve visegrádské skupině společný zájem na silné a jednotné Evropě. Snahy udělat z V4 formální instituci jdou podle Sobotky proti zájmům Česka.“
Tvrdím, že sabotování toho, co je a bude pro nás stále významnější, abychom se ubránili stále arogantnějším a bezohlednějším diskriminacím, mělo za následek velkou ztrátu času a těžké poškození zemí, o které jde. Považuji to za největší Sobotkovu nevynucenou politickou a strategickou chybu, ale také za ilustraci toho, jak málo tomuto “politikovi” stačí, aby demonstroval svou pozici slouhy slouhů globální moci.
Současně je z citované zprávy, ve které jsem zvýraznil to nejdůležitější, vidět, jak realisticky někteří politici v Rakousku uvažují. Naštěstí jsou to ti, kteří brzy budou vládnout. A to s výraznou převahou. Z toho je zřejmé, jak blízko k odstartování celého procesu emancipace středounijního prostoru máme.
Ze začátku by stačilo málo. Ne plané diskuse o tom, zda je V4 uzavřená či nikoli. Stačí, když se jejího jednání bude nejdříve zúčastňovat zástupce Rakouska, příp. i Slovinska jen se statutem pozorovatele (a tento status bude postupně harmonizován s plnohodnotnou účastí). Myslím, že školou korektnosti pro všechny zúčastněné bude to, jak si budou na své vlastní kůži “vychutnávat” chování “westů” a jak si začnou v rámci emancipace našeho středounijního prostoru uvědomovat, že “nejsme jako oni”. Záleží pak již jen na tom, jak odvážná agenda (z hlediska emancipace) bude nastolována, jak bude hlas pozorovatelů vnímán, jak mu bude nasloucháno, jak se budou obnovovat vztahy důvěry a spolupráce…
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4321-emancipace-stredu-eu-a-nejvetsi-sobotkova-chyba.html
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4321-emancipace-stredu-eu-a-nejvetsi-sobotkova-chyba.html
