zajoch
12. 3. 2017 Outsidermedia
Pravidelný přehled zajímavých článků z ruského internetu jako obvykle přináší na Outsidermedia Zajoch: Trump kritizuje chyby minulých amerických vlád — Amerika chce najít nové přátele a snížit počet konfliktů ve světě – Turecký prezident ostře proti Evropě, Evropa oste proti Erdoganovi – Globalisté útočí na Le Penovou.
Zpověď obklíčeného prezidenta
Gevorg Mirzajan
5. března 2017
Donald Trump řekl Kongresu a americkému lidu, jak bude měnit Ameriku. Lidem v USA se to líbilo.
Budoucnost Trumpa
Dne 28. února pronesl nový prezident USA poselství před oběma komorami Kongresu. Klasický obsah tohoto proslovu bývá analýza toho, co se událo v minulém roce. Trump sice dokázal v roce 2016 mnoho, jenže v té době ještě nebyl prezidentem. Proto lze referát nazvat spíše Budoucnost unie. Načrtl budoucnost země, kterou povede. Je možno říci i budoucnost Trumpa, neboť ta na budoucnosti země závisí.
Trump neměl obvykle dodržovaný chráněný měsíc, kdy by podle tradice nebyl kritizován sdělovacími prostředky, aby se mohl předvést. Jeho projev mu umožnil nejen uvést ve známost pozitiva, ale také všem ukázat, že se prezident nevzdává a také nevzdá. Proto musela být řeč zároveň rázná i nadějeplná, což byla.
Zahájil ji tím, že vyzval lid ke konsolidaci. „Ač jsme jako země rozděleni ve věci politiky, jsme jednotnou zemí, která odmítá nenávist a zlo ve všech ohavných formách.“ Ano, část národa považuje za toto zlo jeho, ale to jsou vysocí intelektuálové východního a západního pobřeží a také pseudoliberálové odtržení od lidu, nechápající jeho potřeby a tužby, kteří nevědí, kdo je skutečným nepřítelem amerických voličů. Trump nepřátele označil a možno mu přičíst ke cti, že to nebyli ideologičtí protivníci (nepotřebuje přece ve státě občanskou válku). Jsou to vnitřní problémy, k jejichž zesílení přispěli jeho oponenti. Ti si nejen nepřáli takové problémy řešit, ale naopak je považovali za potřebné.
Pozdrav všem
„Nedovolím, aby chyby minulých desetiletí určovaly kurs, ve kterém budeme pokračovat. Dost dlouho jsme se dívali na úbytek střední třídy v důsledku vývozu pracovních míst a našeho bohatství do sousedních zemí.“ Pozdrav Číňanům (podle Trumpa zmizelo po jejich vstupu do WHO v roce 2001 šedesát tisíc továren) a společnostem, které zapomněly na americký patriotismus. „Vytvářeli jsme globální projekty jeden za druhým, ale ignorovali jsme naše děti.“ Pozdrav globalistickým elitám z období Clintona, Bushe a Obamy snícím o překreslení světa a vkládajícím biliony na Pax Americana. Podle Trumpa šlo jen na Blízký východ 6 bilionů dolarů a přitom je v největší zemi světa 20 % mladých lidí bez práce, 43 milionů lidí žije v chudobě a stejně tolik jich je odkázáno na poukázky na jídlo.
„Starali jsme se o hranice jiných národů, ale naše jsme ponechali naplno otevřené pro kdekoho a také pro drogy, které k nám proudily.“ Pozdrav mexickému prezidentovi a administrativám Bushe a Obamy, kteří nehnuli prstem, aby pomohli dřívějšímu prezidentovi Mexika F. Calderónovi v jeho zápase s kartely. Bohužel tento zápas prohrál a v důsledku toho zemřelo v roce 2015 v USA 50 tisíc osob na předávkování.
Comandante
Ve skutečnosti se Trump prohlásil zástupcem Američanů, kteří povstali proti globalismu a nacionalismu. Nyní již začíná skládat účty voličům. Podle něho společnosti Ford, Chrysler, General Motors, Sprint, Softbank, Lockheed, Intel a Walmart jsou ochotny „vložit miliardy dolarů do USA a vytvořit desítky tisíc pracovních míst“. Ohledně svých imigračních zákonů objasnil jejich účelnost, vysvětloval je z pohledu bezpečnosti, ale i ekonomiky. (Údajně všech 12 džihádistů, kteří se připravovali nebo přímo realizovali útoky v USA po 11. září, byli buď místní, nebo v USA žili legálně.) Prohlašuje, že po reformě migračního systému dojde nejen k „větší bezpečnosti obyvatel“, ale i „k růstu mezd, snížení nezaměstnanosti a úspoře miliard dolarů“. Zde nastavil hrábě všem svým oponentům, nikdo z těch kongresmanů a senátorů, kteří chtějí být opět voleni, nemůže proti Trumpovým plánům na vytvoření nových pracovních míst ani ceknout. Samotný vytrvalý kritik Trumpa Cruz nezapomněl upozornit, že sám v Senátu za nová pracovní místa a ekonomický růst vystupuje a že projev prezidenta byl „náležitý a pozitivní“ a nabil jej energií.
Energií se nabil i trh – po slovech prezidenta o úmyslu dát do infrastruktury 1 bilion dolarů šly indexy prudce nahoru. Stimuloval je také Trumpův konkrétní plán reformovat systémy zdravotního pojištění s návratem k dobrovolnému uzavření. V důsledku konkurence by se měly snížit taxy za pojištění. Měly by klesnout i dodatečné náklady na pojištění, které jsou nyní přenášeny na pacienta.
Pochodeň v novém světle
Nakonec se Trump dotkl i zahraniční politiky. Říká: „Amerika chce najít nové přátele a vybudovat nové partnerské vztahy na základě společných zájmů. Potřebujeme harmonii a stabilitu, a ne války a konflikty. Potřebujeme mír tam kde je možno jej dosáhnout.“ 10 března 2017
Jeho prohlášení, že „Americe je lépe, když je ve světě méně konfliktů a ne naopak“ může vyvolat úsměv u těch, kteří pozorovali americkou zahraniční politiku posledních let. Trump se chce obrátit ke strategii, která by Ameriku učinila velkou – to znamená nesvrhávat režimy silou a nebýt s nimi v konfliktech. Chce se pokusit změnit tvářnost Ameriky, která je dnes přijímána jako země přinášející do zemí třetího světa destruktivní demokracii. Zatím se to moc nedaří (vezměme agresivitu Trumpa vůči Číně a Íránu), ale prezident se vynasnaží. V této souvislosti se nejeví jeho slova, že se připravuje nadále projasňovat svět americkou „pochodní svobody“ a spojence vést vpřed tak dalece nebezpečně.
Převzato z Expert.ru
***
Erdogan vlepuje Německu veřejně políček
Dmitrij Sedov
7. března 2017
Charismatický Erdogan dokázal za 14 let svého vládnutí sestavit obšírný soupis hříchů Evropské unie a mnohokrát slíbil se s ní vypořádat.
Evropští politici se dosud nevzpamatovali z Erdoganových loňských urážek. Dost nepříznivě reagoval na to, že vehementně odsoudili tvrdé potlačení loňského puče v Ankaře. Němci si to také slízli za přijatou rezoluci o genocidě Arménů. Poté přišla další bomba. Turecký prezident sám sebe překonal a hned si opět vzal na mušku Němce. Obvinil jejich vedení z nacismu. Na mnohatisícovém shromáždění v Istanbulu minulou neděli zvolal: „Zburcuji celý svět. Německo, nemáš žádný vztah k demokracii a musíš vědět, že tvé současné činy se nijak neliší od praktik z doby nacistického režimu. Uštědřujete nám lekce o demokracii, ale nepovolujete našim ministrům u vás vystoupit. Budeme mluvit o jednání Německa na mezinárodním poli a zahanbíme vás před celým světem. Nechceme už v Německu více vidět nacismus. Mysleli jsme, že ta doba minula, ale vypadá to, že ne. Přijedu do Německa, kdykoliv budu chtít, a když mě nevpustíte, vyburcuji celý svět!“
Dne 16. dubna bude v Turecku referendum ohledně přechodu z parlamentního na prezidentský režim. V Turecku nemá myšlenka referenda moc velkou podporu, lidé si myslí, že Erdogan usiluje o osobní moc. Pro referendum má nemalý význam postoj početné turecké diaspory v Evropě, která udržuje těsné svazky s vlastí a podněcuje opozici uvnitř země. Mezi budoucími účastníky je 1,5 milionu německých Turků. V EU žije přibližně 6 milionů etnických Turků podle různých právních základů a k tomu ještě mnoho dalších muslimů prakticky neasimilovaných. Dospělo již nové pokolení „tureckých Evropanů“, kteří vstoupili do politiky.
V Německu je jedním z vůdců Zelených přistěhovalec z Turecka Cem Özdemir, populární je člen SPD Vural Öger, ministryně pro rodinu, ženy a sociální rozvoj a integraci Dolního Saska Aygül Özkamová, čtyři takoví poslanci jsou za Levicovou stranu a ještě další. V Bundestagu je celkem 11 poslanců tureckého původu. V zemích EU jsou ministři tureckého původu, kteří vyzývají tamější Turky, aby hlasovali pro navržené ústavní reformy.
Evropané změny ústavy v Turecku nevítají. Kritizují stav lidských práv. Rakouský kancléř Kern vyzval k zákazu agitačních cest tureckých politiků po Evropě. Rakousko a Nizozemí prohlásily takové cesty za nežádoucí. V Německu se tato věc řeší na úrovni samospráv. Berlín řadu vystoupení zakazuje.
V Bádensku-Würtenbersku zakázali vystoupení tureckého ministra spravedlnosti z „bezpečnostních důvodů“. V Kolíně nad Rýnem a Frechenu zakázali vystoupení ministra hospodářství. Tato opatření znechutila Erdogana, který obvinil Německo z obnovení nacistického režimu.
Merkelová jako obvykle mlčí, zato její spolustraníci o sobě dali vědět. Vedoucí frakce CDU Kauder prohlásil na ústředním kanále ARD: „Tato neuvěřitelná vystoupení si dovoluje hlava státu NATO k jinému státu NATO. Hlavně je to lídr státu, který má velké problémy s lidskými právy. Je potřeba mu dát jasně najevo, že podobné formulace na německé půdě nestrpíme.“ Místopředsedkyně CDU Klöknerová uvedla pro Bild: „Pan Erdogan reaguje jako rozmazlené dítě, když něco nedostane. Srovnání s nacismem je vrchol nezodpovědnosti. Postupuje bezostyšně.“
Němce dopálilo i Erdoganovo obvinění dopisovatele novin Die Welt Denize Yucela, že je agentem Kurdské strany pracujících (PKK) a obvinění Německa, že tím, že do něho zakazuje vstup tureckých představitelů, podporuje mezinárodní terorismus.
Turecký ministr zahraničí Čavušoglu prohlásil, že turečtí politici budou nadále navštěvovat Německo: „Nikdo z vás nás nemůže zastavit. Můžeme jít, kamkoliv chceme, abychom se scházeli s našimi občany.“
Trpět takové jednání není zvykem Němců. Erdogan svým obviněním současného Německa z nacismu si to u Němců polepil. Notu nastavili v Bavorsku, když bavorský ministr vnitra Herrmann řekl: „Kategoricky odmítám tureckou volební kampaň na bavorské půdě.“
Skandál teprve začíná. Veřejný políček dostalo celé Německo. Kancléřka musí odpovědět, ať chce nebo nechce. Je co odpovědět. Zavedená propagandistická mašina v Německu by to v případě Erdogana mohla udělat dost efektivně, ale chce to politické řešení. Opatrná Merkelová k tomu sotva přistoupí. Vždyť se nikam nevytratilo postavení Turecka v NATO a neodešly ani davy běženců. S největší pravděpodobností žádný protiúder ve volebním roce nebude – nová ztráta tváře pro Merkelovou.
Převzato z Fondsk.ru
***
Bitva o Francii: globalisté udělají cokoliv, jen aby odstranili Le Penovou
10 března 2017
Globalisté odkryli karty a přímo zaútočili na Marine Le Penovou. Prakticky se jim povedlo z volebního klání odstranit Fillona a rozvířit věc rothschildovského bankéře, liberálního socialisty Macrona. K zabránění volby Le Penové je globalistům dobré vše.
V posledních dnech se současný francouzský prezident rozhořčil v mediích a prosil Francouze, aby Le Penovou nevolili. Vyjmenoval všechny hrůzy, které by nastaly po jejím zvolení a které mu přišly na mysl. Francii by její zvolení mělo odvést z eurozóny a z EU. Podle něj dosáhla popularita krajní pravice ve Francii za více než 30 let vrcholu. Řekl: „Je mojí povinností udělat všechno pro to, aby projekt nezvítězil a aby na ni nepadla velká odpovědnost.“
Dříve měli francouzští prezidenti za úkol chránit svůj lid, pozvedávat prestiž státu a blahobyt obyvatelstva a nyní to vypadá na povinnost zabránit vstupu do prezidentské funkce Le Penové. V předvečer vystoupení Hollanda odhlasoval Evropský parlament odnětí poslanecké imunity Marine le Penové. Důvodem byly jí vložené fotografie násilných scén prováděných bojovníky IS na Twitter. Charlie Hebdo sice publikuje ve Francii různé karikatury a všichni tomu tleskají, všechen tisk tam uveřejnil fotografie Putina a Hitlera a Le Penové a Hitlera, ale najednou je rozčilují snímky obětí teroristů IS na jejím Twitteru. Nyní jí hrozí vězení. Protože jí byla odňata imunita, může být proti ní zahájeno trestní řízení za šíření materiálů „se zvláště krutými scénami násilí“. Může jí být uložena pokuta ve výši 75 tisíc EUR, nebo vězení do tří let.
Ovšem nepřátelé Le Penové z Německa chápou, že jejich kampaň za očernění šéfky Národní fronty se bortí. Německý Süddeutsche Zeitung s údivem píše: „Před rokem vložila Le Penová na Twitter kruté snímky jednání teroristů IS. Podobné krutosti – to je její způsob, jak dát najevo přání vládnout. To, že ji může parlament zbavit imunity, to ji neznepokojuje. Ona naopak cení, když „systém“ – to znamená právní stát – ji pronásleduje. Jak ukazují obvinění z fiktivní práce členů Evropského parlamentu, ona dobře ví, jak chytře využít „systém“ s nímž bojuje. Každé nové předvolání k soudu jí umožňuje, aby se jevila jako Jana z Arku, ochránkyně utiskovaných. Její cena neklesá, ale naopak roste. Budoucnost Evropy se rozhodne za 65 dní. Francie nepotřebuje ‘zázrak’, ale ‘pouze’ dostatek demokracie.“
Spolčení proti La Penové má důvod v jejích otevřených projevech o situaci v Evropě. Před rokem uvedla: „Děkujeme, paní Merkelová, že jste se tu ukázali, spolu se svým vicekancléřem, správcem provincie Francie – váš evropský svazek kolabuje, snažíte se zachránit před smrtí pomocí vydírání, hrozeb a ponižování. Váš model – služba USA – taneček pod taktovkou bankéřů, nečestná konkurence, šmírování občanů a jejich ožebračení. Já ukazuji jiný model, založený na nezávislosti, mnohopolárnosti světa, protekcionismu a úplném zastavení masové migrace. Někdo řekne, že jsem proti Merkelové. To je pro mne čest. Madame, neuznávám tě! Německé zájmy nejsou důvodem k vazalství ostatní Evropy a já jsem zde za hlas jiné Evropy – těch Evropanů, kteří se k EU otáčejí zády, protože potřebují národy, a ne Evropu. Hollande, já jsem hlasem těch Francouzů, kteří se otočí zády k tobě, stejně tak jako dříve odmítli Sarkozyho, protože oni jsou oddáni Francii.“
Po tomto vystoupení evropské elity Le Penovou proklely a jsou ochotny k čemukoliv, aby ji nepřipustily k volbám. Pro případ jejího vítězství mají i plán B. Studenti, migranti a ostatní „obránci svobody“ už vyzkoušeli nepokoje a čekají na pokyn k pouliční válce.
Globalisty kromě Le Penové bouří „Putinův přítel“ Fillon, kandidát republikánů, který chce vytvořit nový tým pro sjednocení svých příznivců. Nemá v úmyslu svoji kandidaturu stáhnout, protože byl do prezidentské kampaně zapojen zcela „demokratickou cestou“. Pro její pokračování se rozhodl po shromáždění svých podporovatelů v Paříži dne 5. března. Údajně na něm bylo 200 tisíc lidí, ale podle některých pramenů 350 až 400 tisíc lidí. Přes veškerou podporu klesla pozice Fillona a jeho postup do druhého kola je problematický. Jeho šance oslabila mediální akce s vyšetřováním jeho ženy i jeho osobně.
Ani v tomto případě se to neobešlo bez vykřikování globalistů o „vměšování Ruska“. Generální tajemník strany Na pochod! Macron to tvrdil s tím, že ruská media jeho soupeře chválí a jemu spílají a ruští hackeři prý na jeho stranu útočí. Vytvořil stranu Na pochod! právě v této době před prezidentskými volbami. Svá tvrzení nijak nedokazuje, ale sdělil, jak bude komunikovat s „diktátorem Putinem“: „Přeji si odpovědný dialog s Ruskem, který by v rámci Minských dohod vedl k oslabení sankcí. Takový obtížný, ale nezbytný dialog s Ruskem musí být stejně jako s každou jinou autoritativní mocností, jejíž hodnoty my nesdílíme, ale která je ve světě neoddělitelným partnerem, konkrétně na Blízkém východě“. Nejkomičtější je, že ráno toto přesvědčivě vykládal z tribuny vzdálené 100 metrů od Elysejského paláce a večer téhož dne dostal na zemědělské výstavě od farmářů vajíčkem do hlavy.
Pro bývalého bankéře Rotshchildů pracují skoro všechna světová media. Německé Suddeutrsche Zeitung po Le Penové hází blátem a o Macronovi píše: „Dnes je ve Francii člověk, který je schopný i chodit po vodě. Je to Emmanuel Macron. Třicetidevítiletý bývalý bankéř a ministr je novou hvězdou Paříže a taktéž poslední nadějí Evropy. Podle průzkumů mu za 9 týdnů připadne historická role – zachránit EU od jejího nejnebezpečnějšího nepřítele. Je to Marine Le Penová, populistka a nacionalistka, která se snaží prezidentských volbách 7. května zvítězit. Jak sdělila, chce rozbít integrovanou Evropu, včetně eura a EU. Frexit by byl koncem Evropy. Zato Macron je francouzský Evropan a světoobčan. … Macron hodlá prosazovat politiku s trhem práce, založenou na skandinávském modelu. Jeho síla je především důsledkem slabosti téměř všech jeho soupeřů.“ Podobně jako tomu bylo před volbami v USA, ratingové agentury přiznávající vítězství Le Penové naráz změnily názor a uváděly vítězství Macrona.
Francouzská vláda se rozhodla nepoužít při volbách v roce 2017 elektronické hlasování. Důvodem je velmi vysoké riziko kybernetických útoků, které mohou poškodit průběh voleb, na což upozornila Národní agentura pro bezpečnost informačních systémů.
Odpovědnost za organizaci hlasování bude mít ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje Francie. Je to totéž ministerstvo, které opakovaně podporovalo rezoluci o „ničení nebohých drobečků“ v Aleppu, ale nevidělo oběti v Musulu a do nekonečna obviňuje Rusko z porušování Minska a z odporu k homosexuálním mužům. Ve straně Národní fronta se žertuje, že ve Francii není ministerstvo zahraničí, ale je to jen filiálka amerického ministerstva zahraničí a ještě ke všemu Clintonovského ražení a dělat si naději na čestnost je dost těžké.
V krajním případě, pokud sčítání neumožní podvádět, připravují se masové protesty typu majdanu.
Převzato z Russiapost.su
