Do Evropy a Ruska byli posláni “neodstřelitelní sebevražední atentátníci” DAEŠ

Avatar
Původní autoři

15. 4. 2017    zdroj
V posledních teroristických útocích spolu se sebevražednými atentátníky figurují takzvaní teroristé inghimasi, což v arabštině znamená “nořit se”, “potápět se”, “ponořovat se”. Působí obvykle v malých skupinách – od tří do sedmi osob. Jako kdyby se ponořili do shluku nepřítele, snaží se způsobit své oběti co největší škody a pak nepozorovaně opustí místo útoku.


Podle zahraničních expertů je od začátku roku 2017 intenzita jejich využití 50-60 akcí za měsíc (v porovnání s 80-100 za celý rok 2016). Většina útoků proběhla v Sýrii a byla zaměřena na kontrolní stanoviště vládní armády, na pozice šíitské domobrany a konkurenční opoziční skupiny. 25. února 2017 oddíly, které patří do skupiny Hayat Tahrir al-Sham, použili inghimasi při útocích na objekty vládní armády v Homsu. Podle tvrzení pohlavárů skupiny byla jako úderná pěst zapojena skupina pěti teroristů, kteří způsobili podstatné škody vojákům vládní armády, kteří bránili pozice. 20. března podle Syrské observatoře pro lidská práva teroristé inghimasi napadli pozice vládních vojsk v prostoru Džobar (na východ od Damašku) a byli s to se dostat k autobusovému nádraží Abbasin.

Vzhledem k úkolům, které mají teroristé inghimasi před sebou, zahrnuje jejich standardní výzbroj ruční střelné zbraně, granáty a “sebevražedný pás”. Byly zaznamenány případy, kdy používali i těžké zbraně, zejména granátomety, napsala Novaja gazeta.

Na rozdíl od sebevražedných atentátníků se inghimasi uchylují k sebevražednému odpálení se pouze tehdy, když z nějakého důvodu už není možnost úniku. Rozhodují se samostatně a vycházejí při tom ze vzniklé situace. Tak například při teroristickém útoku v listopadu 2015 na pařížské divadlo Bataclan útočníci nejprve stříleli rukojmí a pak se ti, kteří nebyli zabiti při přestřelce s policií, odpálili. Stejně konali teroristé, kteří spáchali v červnu 2016 útok na istanbulském letišti Ataturka. Po střelbě odpálili pásy s výbušninou. Někteří odborníci, když vycházejí z těchto informací, se domnívají, že každý inghimasi se může stát sebevražedným atentátníkem, ale ne obráceně.

V loňském roce skupiny DAEŠ a Al-Káida aktivně využívaly inghimasi v Sýrii proti Kurdům, vládní armádě v Aleppu, nedaleko Deir ez-Zor. V Iráku provedl oddíl inghimasi počátkem roku 2016 arogantní útok na leteckou základnu, která se nachází severně od Tikrítu.

Je třeba očekávat, že v průběhu nástupu vládních sil v Sýrii a Iráku na pozice džihádistů budou teroristické skupiny stále více využívat inghimasi při partyzánské válce a eskalaci situace nejen v regionu Blízkého východu, ale i mimo něj.

Někteří odborníci se domnívají, že taktika inghimasi je nový prvek v systému teroru. Jejich akce vyžadují změny v taktice postupů bezpečnostních služeb a orgánů činných v trestním řízení. I včetně zemí EU, které nereagují na návrhy Ruska ohledně spojení úsilí v boji proti terorismu a ponechání politických rozporů alespoň pro tuto chvíli stranou.

Evropští kolegové se mají nad čím zamyslet. Podle údajů amerického analytického centra Soufan Group se k polovině roku 2016 z evropských zemí do řad DAEŠ a strukturAl-Káidy v Sýrii a Iráku připojilo asi 6000 osob. Jsou to občané Francie (1700 osob), Německa (asi 800), Velké Británie (přibližně 750), Belgie (450). Z nich přibližně 40% tvoří ženy. Podle odhadů expertů se z celkového počtu těch, kteří odešli do Sýrie a Iráku, vrátilo domů od 20 do 30%. K nim by se mělo připočítat několik set příchozích z Blízkého východu, kteří bojovali v řadách teroristů a přišli do Evropy jako běženci.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová