Ruská jaderná ponorka Kazaň třídy Jaseň spuštěna na vodu

Michael Myklín
13. 4.2017      armadninoviny
Ponorka Kazaň třídy Jaseň (projekt 885M) byla po 8 letech stavby spuštěna na vodu. Víceúčelové útočné ponorky na jaderný pohon třídy Jasaň vynikají tichým provozem a rozsáhlou výzbrojí skládající se ze střel s plochou dráhou letu a torpéd.

Foto: Ponorka Kazaň v suchem doku. / Sergej Mamontov / TASS

Ničitel lodí i základen

K-561 Kazaň se vyznačuje pláštěm z nízkomagnetické oceli a rychlostí pod vodou až 35 uzlů (65 km/h).

Ponorka disponuje vysokou mírou automatizace a díky tomu k obsluze stačí 90 námořníků. Pro srovnání, podobné americké ponorky třídy Virginia mají posádku 135 námořníků.

Kromě 10 torpédometů (8x 650 mm a 2x 533 mm) má Kazaň k dispozici 8 vertikálních sil, které mohou být použity proti hladinovým i pozemním cílům. Jde například o střelu 3M-54 Kalibr s dosahem až 2000 km nebo protilodní střelu P-800 Oniks s uváděným dosahem 600 km.

Konstrukce prvního zástupce třídy Jaseň, ponorky Severodvinsk, začala v loděnicích Sevmaš již v roce 1993, ale kvůli kombinaci technických a  finančních důvodů byla na vodu spuštěna až v roce 2010. Do služby vstoupila o 4 roky později. Všechny další ponorky vyrobené po Severodvinsku mají označení 885M a budou oproti původním návrhům výrazně modernizovány.

Na rozdíl od Severodvinsku by Kazaň (a všechny následující ponorky stejné třídy) měla být vybavena moderním jaderným reaktorem 4. generace KTP-6-185SP s výkonem 200 MW. Ten se proti svým starším protějškům (OK-650V na Severodvinsku) vyznačuje mnohem nižší úrovní hluku a vyšší energetickou efektivitou.

V pořadí třetí ponorka Novosibirsk navíc dostane nejnovější sonarový systém, který bude moci nepřátelská plavidla odhalovat při mnohem vyšší vlastní rychlosti, než tomu bylo u předešlých ponorek.

 Video: Slavnostní spuštění ponorky Kazaň na vodu. / YouTube

Profesionalizace ruské Severní flotily

Jedním z důvodů vysoké úrovně automatizace na ruských ponorkách je skutečnost, že ještě nedávno posádky z části tvořili odvedenci, kteří sloužili jen 2 roky a nedostalo se jim adekvátního výcviku. V březnu tohoto roku však viceadmirál Nikolaj Evmenov v tiskovém prohlášení uvedl, že v Severní flotile budou sloužit již jen profesionální vojáci. Kromě výrazného zvýšení platu mají jednotlivé posádky přejít na mnohem intenzivnější výcvikový režim.

V neobvykle informačně bohatém tiskovém prohlášení Evmenov zhodnotil také celkový výkon ponorkové složky Severní flotily.

Pro představu, v roce 2016 došlo v rámci flotily k 75 ponorkovým nasazením a plavidla urazila celkem 184 tisíc námořních mil (340 tisíc km). Průměrný čas strávený na moři je 40 dní a celkem bylo uskutečněno 350 výcvikových misí.

Provedeno bylo také 30 bojových cvičení zahrnující raketové testy a odpalování torpéd.

Za nejlepší ponorku roku 2016 bylo zvolena raketonosná K-51 Verchoturje (třída Delta IV).

Video: Odpal střely 3M-54 Kalibr z ponorky Severodinsk. / YouTube

Velké plány ruského námořnictva vs. realita

I když lze ponorkovou flotilu považovat za absolutní prioritu ruského námořnictva, nelze se nepozastavit nad finančními a technickými možnostmi.

Pokud pomineme útrpně dlouhou stavbu Severodvinsku (17 let), jejímž důvodem byla paralýza bývalého sovětského loďařského průmyslu a problém transferu technologického a výrobního know how z Ukrajiny, stále se nad ruskými plány postavit 8 ponorek třídy Jaseň vznáší otazník. V  současnosti jsou dokončeny 2 ponorky, dalších 5 se staví a je možné, že s  konstrukcí osmé se nikdy nezačne.

Zatímco náklady na stavbu Severodvinsku se pohybovaly kolem 50 miliard rublů (1,6 miliardy dolarů), Kazaň stála 110 miliard rublů (3,5 miliardy dolarů). Letos byl ruský obranný rozpočet proti roku 2016 snížen z 65 na 48 miliard dolarů a vzhledem k cenám ropy a zemního plynu není jeho výrazné navýšení pravděpodobné.

Kvůli vysoké ceně Rusko údajně pracuje na návrhu útočné ponorky páté generace, která má být menší a levnější než zástupci třídy Jaseň.