Sobotkova vláda je tou nejhorší vládou v novodobých dějinách.
Hodnocení to nejprostší a nejjednodušší: „Po ovoci poznáte je…“
Zahraniční a bezpečnostní politika.
Prosadila novelu branného zákona, která umožňuje odvelet na zahraniční mise nejen vojáky profesionály, ale všechny vojáky v záloze. Tedy všechny, kdo se stali v minulosti branci. Do 60 let věku.
Dále probíhá pokus změny ústavy (projednání v tomto měsíci), aby jen na základě rozhodnutí vlády, bez souhlasu parlamentu, mohla na území ČR pobývat a vzdušný prostor používat cizí vojska až po dobu 60 dnů. A na stejnou dobu vyslat armádu ČR do zahraničí. Pár vládních úředníků tedy může zemi zatáhnout do války dřív, než parlament bude reagovat.
Když pomineme různá rétorická cvičení, vláda nijak nereagovala na zhoršení bezpečnostní situace z důvodu migrační krize, nesnažila se reálně prosadit a zajistit obranu schengenských hranic ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi.
Nedokázala se postavit politice EU, ani dojednat společný postup se zeměmi V4.
Vedla podlézavou politiku vůči Německu i EU.
Podílí se aktivně na eskalaci napětí vůči Rusku.
Neohradila se vůči politice spojenců na Blízkém východě, přičemž migrační krize je zjevným důsledkem této politiky. Přechází mlčením spojeneckou politiku vůči Saúdské Arábii a Kataru, které velkým dílem financují ISIL. Alespoň má tolik soudnosti, že ponechává ve funkci velvyslankyně v Sýrii Evu Filipi, která důsledně a nestranně hájí české zájmy v oblasti.
Důsledky:
Nejsme nijak chráněni před riziky migrační krize a jejími potenciálními důsledky v západní Evropě. Můžeme jen doufat, že bezpečnostní složky konají i třeba za zády politiků.
Dá se předpokládat, že ani v režimu „tajné“ nijak nereflektuje rizika našeho spojenectví s euroatlantickými strukturami (hájícími zájmy vojensko-bezpečnostního komplexu a obdobných struktur, nikoliv občanů) a stává se spolupachatelem všeho násilí, které je důsledkem této politiky tzv. spojenců.
Nejhorší možný scénář: pokud NATO (přesněji mocenské skupiny, které ho ovládají) pískne, velké množství Čechů bude stát v plné polní třeba na Ruských hranicích, než se kdo naděje. Že si to neumíme představit? Že to není možné? Zeptejte se židů z roku 1938…
Demokracie, spravedlnost a svoboda slova.
Vojenské zpravodajství má v rámci zajištění kybernetického prostoru dostat právo sledovat, ale také ovlivňovat a blokovat internetový provoz. Naprostá většina nezávislých odborníků se shoduje, že tento systém bude nefunkční a hlavně zneužitelný pro šmírování v podstatě kohokoli. Má se projednávat teď v květnu ve druhém čtení.
Ministerstvo vnitra zřídilo útvar, který si rychle získal nálepku ministerstvo pravdy. Má nám říkat, co je pravda a co není, sleduje tzv. proruské (rozuměj protirežimní) weby a spolupracuje s agenty cizí moci (neziskovky placené ze zahraničí). Tím narážím na americký zákon, který určuje povinnost označit organizace žijící z příjmů ze zahraničí přízviskem „agent“.
Dalším „skvělým“ výsledkem vlády je tzv. protiteroristická novela trestního zákoníku, která je již v platnosti. Zde se zavádí pojem teroristická skupina, jejíž definice je vágní, a co je nejpodstatnější, k zatčení a odsouzení až na 12 let stačí pouhé plánování teroristického činu, nikoliv jeho spáchání. O zneužitelnosti si jistě každý udělá představu sám.
Vláda prolomila domovní svobodu zakotvenou v ústavě.
Provedla novelu volebních zákonů a zákona o politických stranách a hnutích, kterými dále ztížila možnost malým subjektům ucházet se o hlasy občanů.
Jen takovou drobnou třešinkou na dortu je snaha o vykastrování protikorupčních zákonů, která má podobu vyjmutí většiny významných podniků s majetkovou účastí státu z povinnosti zveřejňovat smlouvy. Zde ovšem v rámci objektivity je potřeba říct, že ANO nesehrálo negativní úlohu.
Vytvořila mnoho dalších restrikcí a omezení, příkazů a zákazů ve valné většině zbytečně ztěžujících život občanům a drobným podnikatelům a živnostníkům.
Důsledky:
Omezování svobody slova, na první úrovni a nejlépe autocenzurou, jako za komunismu. Na druhé úrovni možnost blokování šíření režimu nevhodných informací a případná perzekuce nepohodlných podle stupně nebezpečnosti pro režim.
Doufám, že jen teoretická možnost: Vy a vaši kamarádi se někomu znelíbíte třeba kvůli svým názorům. Naše milé agentury to zachytí, připraví kompro materiál a jdete do chládku na delší dobu než leckteří vrazi.
Chcete něco změnit ústavně konformní cestou? Chcete vstoupit do politiky? Stačí drobné pochybení a ůřad vás může sankcionovat likvidačním způsobem.
Boj proti korupci pro ně znamená, že se snaží zablokovat penězovody ostatních a své nechat otevřené.
(Ne)podpora malého a středního podnikání a zaměstnanosti
Vláda formou pobídek a daňových úlev používá peníze daňových poplatníků k podpoře zahraničních investic, jejichž výše již překročila sto miliard korun (!) za rok.
Naproti tomu podpora malého a středního podnikání je řádově nižší. Bez programů EU by byla zanedbatelná. Navíc o dotacích již víme své, že.
K tomu připočítejme EET: plošnou buzeraci statisíců živnostníků a drobných podnikatelů, kde dodatečné výnosy jsou velmi pochybné, a pokud nějaké budou, stěží pokryjí náklady spojené s navýšením nákladů na nezaměstnanost a sociální podporu těch, kteří to raději zabalí. A to nemluvím o aplikaci presumpce viny, vytváření fízlovského státu, který a priori podezírá všechny. Přesně tak se chovají totalitní režimy.
Další perličkou důsledků aktivit vlády je navýšení počtu státních zaměstnanců o více než 30 tisíc na celkových 445 tisíc lidí s průměrným platem téměř 29 tisíc korun. Za císaře pána byl jeden státní zaměstnanec na cca 120 lidí. Dnes je tento poměr cca 1 : 10.
Vláda neadekvátně podporuje zahraniční investice často u výrob s nízkou přidanou hodnotou, s nízkými mzdami a rizikem, že po odčerpání výhod se přesunou zase jinam.
Místo skutečné podpory domácího malého a středního podnikání skrze inovační centra, spolupráci s vysokými školami, podporu konkurenceschopnosti a transferu potřebných znalostí podnikatelům atd. vidíme pouze deklarovaný zájem a líbivou strategii podpory, ovšem pouze na papíře.
Vláda podporuje byrokratizaci, tedy další růst nenasytného bumbrdlíčka, který dále zvyšuje daňovou potřebu státu a produkuje další nepotřebnou agendu přesně podle Parkinsonových zákonů.
Prosazování ideologie kulturního marxismu.
Vláda podporuje vměšování státu do rodiny, ať je to vyhrožování OSPOD v případě neakceptování politiky inkluze ve školách, udržuje nejpřísnější pravidla pro očkování v celé Evropě atd.
Gender a LGBT agenda není postavena na rovnocennosti a respektování přirozeného řádu, ale na předpokladu, že vždy většina utlačuje menšinu. A tak se v parlamentu baví o „právu na dítě“ pro ženu, která se jen tak rozhodla být matkou – bez muže, zákony se změní tak, že homosexuální páry, spíše než aby adoptovaly již narozené děti, zaplatí si „početí“, případně „odnošení“ a stává se z toho velký byznys. Tady se najednou na práva dětí nehledí.
Některé menšiny jsou podporovány způsobem, který umožňuje, aby jejich občanská práva nebyla svázána s občanskými povinnostmi. Proto se chovají paraziticky, aniž to vládu jakkoli rozrušuje.
Důsledky:
Tradiční rodina je považována za přežitek, ztrácí na významu. Pokud si myslíte něco jiného, jste vyvrhel. Barnevernet na vás.
Vaše dítě patří státu. Vše zakryto velmi líbivými slovy o právech dítěte.
Většina má spíše povinnosti, menšiny spíše práva.
Devastuje to společenskou soudržnost a podporuje vypjatý individualismus. Tím se rozpadá hodnotový systém, který společnost stmeluje.
Shrnutí
Vláda nám tvrdí, že „situace je nadmíru výtečná“ (po vzoru bývalého primátora Němce, který tak komentoval povodňovou situaci v Praze pár hodin před zatopením metra).
Ve skutečnosti je demokratický politický systém v kolapsu, ekonomický na JIPce. Stojíme na hraně korporátní totality, jsme ve vážné mezinárodní bezpečnostní krizi, čelíme rozpadu společenské soudržnosti, nevážíme si tradiční rodiny a přirozených hodnot, nerespektujeme přirozený řád. A „naše“ vláda tyto negativní trendy vědomě akceleruje v zájmu nikým nevolených, domácích i zahraničních mocenských struktur.
Sobotkova vláda je tou nejhorší vládou v novodobých dějinách.
