Jan Campbell
25.5.2017 VašeVěc
Zatímco pan prezident DJT dokazuje, jaké obchody lze dělat na dálku z obklíčeného Bílého domu, jeho dcera Ivanka se snaží přesvědčit svět, jak jednoduché je získat 100 miliónů USD od Arabů do společného fondu a Světové banky, který má podporovat ženy v rozvojových zemích a zvyšovat jejich podíl na hospodářském životě. Oba obchody Trumpů – se zbraněmi a ženami, jsou pouhou ouverturou frašky s krvavým pokračováním a důkazem pokrytectví, které ovládlo náš život. Je typické pro naši společnost.
Prezident DJT, blondýn bez pokrývky na hlavě a otec si vynutil samotu u Zdi nářků, správně se nazývající Západní zeď, (hebrejsky zvuk הכותל המערבי, ha-Kotel ha-Ma’aravi) a věnoval návštěvě památníku obětem holokaustu Jad Vašem přibližně 30 minut. 35 letá blondýnka, dcera DJT bez pokrytí hlavy, ale zato s úsměvem, si zopakovala Berlínskou premiéru s kancléřskou Angelou Merkelovou a prezidentkou MMF Christine Lagardeovou, a rozhodla se diskutovat s privilegovanými arabskými ženami. Ne o penězích, nebo o pěstování krav, kuřat či prasat. Dárci rychlých peněz, a od dětství privilegovaná konvertovaná židovka Ivanka, která si vzala prostor v arabském prostředí pro diskuzi o systematických, institucionálních a kulturních překážkách, se kterými se ženy ve světě setkávají, ani jedno, ani druhé nezajímá. Jinak by musela připomenout svým novým arabským přítelkyním, že na příklad v USA žena po porodu může zůstat doma u dítěte, ale nedostane od nikoho ani cent.
Jaký business plán pro Blízký východ má DJT, nevím. Vím ale, co pořadí navštěvovaných míst může znamenat – Riad, Jerusalem, Betlém (arabsky: بيت لحم, doslova „dům masa“, hebrejsky: בית לחם, Bejt Lechem, doslova „dům chleba“). Vím také, jaké prostředky DJT používá a bude používat při jednání, nejenom na Blízkém východě, ale i v Bruselu. Komplimenty, iritace, úsměv, vyhrůžky a vydírání. Určitě je možné s nimi dosáhnout výsledku, tzv. big deal. Otázkou ale zůstane: jaký to bude deal? Bilaterální mír mezi Izraelem a Palestinci je v nedohlednu. Regionální řešení s pomocí integrace Sunnitů arabských států se po realizaci vojenského obchodu ve výši 110 miliard USD stává nereálným již proto, že zbraně se nekupují ke skladování, ale k použití, ideálně, daleko od výrobce. Takže, střílet se bude, krev poteče a migrace do Evropy nebude menší. Na sliby a želví rychlost členů NATO, která má umožnit dosáhnutí 2 procent HDP na vojenské náklady, má DJT lék. Proto odletí domů spokojen. Nespokojenost, nejistota a občasné bolení hlavy, zůstanou v Evropě.
Důvodem k nespokojenosti je mimo jiné program návštěvy a uzavřený obchod DJT se Saudskou Arábií. Program návštěvy totiž plně ignoruje a provokuje Irán. Ignorování role a označení Iránu DJT v předvedené formě ukazuje na minimálně tři trhliny v kufru prezidenta.
Za prvé: vše je založeno na nepřátelství s Iránem.
Za druhé: Uzavřený obchod se zbraněmi, který je mnohem větší než vojenská pomoc Izraeli, dokazuje, že k žádnému mírovému uspořádání mezi Izraelem a Palestinou nedojde. Pohnou se pouze válečné fronty inter – muslimských zástupných válek v Jemenu, Golanských výšinách a jinde.
Za třetí: Antagonismus DJT prohloubí konfrontace, což se projeví i ve vztahu k Rusku. Je prakticky vyloučeno, že DJT může zprostředkovat kompromis mezi Netanjahu a Abbasem. Jediným rozhodnutím DJT je nerozhodnutí k vnějšímu tlaku USA na Izrael. Proto mohl DJT pánům Netanjahu a Abbasovi lichotit a usmívat se.
Ke smíchu ale nebylo nic. DJT se totiž svým návštěvním programem a především svými projevy a odkazy na Pána Boha a Allaha představil jako svatý (americký) misionář, který si neuvědomuje, že svým konáním přilévá benzín do ohně nejenom izraelsko – palestinského konfliktu.
Severněji od DJT navštěvovaných míst, v Albionu, se veřejnost zotavuje z atentátu Brita v Manchesteru. Mnozí vyjadřují soucit a podporu pozůstalým, zapomínajíc současně na jednu z příčin tragédie:
a) nepřítomnost výchovy dětí v rodině,
b) transformace rodičovské povinnosti do debilního obdivu pěveckých a hereckých dětských hvězd a hvězdiček ze zámoří, a
c) absolutní absence kritického myšlení u rodičů, jehož jedno z pravidel hlásá: budeš-li kopírovat autority, nikdy je nemůžeš předstihnout.
Jednou z takových autorit pro nezkušené a nevychovávané děti je světový teenie-idol, Ariana Grande. Tato 23 letá zpěvačka z Floridy začala svoji kariéru jako školačka. Zazpívala národní hymnu před hrou domácího hokejového týmu a brzo po té, v 16 letech, obdržela sériovou roli v dětském vysílání Nickelodeon. Mamon show businessu, bezohlednost rodičů a nezkušenost talentovaného dítěte umožnily první výsledek: Obsazení dětských pokojů, ne klidem nebo knihami, ale popem a sexuálními provokacemi. Dnes, ve svých 23 letech Ariana Grande patří s pomocí finančních a PR mágů a svým aktuálním albem nazvaným symptomaticky Dangerous Woman do skupiny 100 nejvlivnějších lidí světa. Světe div se a ptej se! Jak daleko jsme dopadli, že námi vládnou takovéto elity a my stále ještě žijeme?
Podle BBC nejmladší oběť sebevražedného atentátníka chodila na základní školu. Guardian píše, že jde o osmiletou Saffie Rose Roussosovou. Jakou úroveň musí mít rodič, aby nabízel osmileté dceři noční zábavu a výchovu s pomocí zpěvačky a herečky, provokující mimo jiné sexualitou a umělým chováním své fanoušky. Mladá, ale již stará zpěvačka, co se týče vztahových a jiných zkušeností, v němčině se taková osoba může označit za jung-alt, nemá věkové skupině dětí a juniorů co říci. O mýtech, pokrytectví a zneužívání ambicí rodičů, hvězdy a hvězdičky se s fanoušky nikdy nemluví. Tragédie v Manchesteru, kterou odsuzuji, je současně varováním pro rodiče a politiky konečně si přiznat, že výchova se má odehrávat doma s rodiči, a vzdělání ve škole, kde spoluvládne respekt před stářím a zkušeností. Výchova a vzdělání tvoří spojenou nádobu, která představuje nejlepší ochranu proti rozpadu společnosti a nejlepší přípravu na to, co se k nám blíží ze všech stran. Co mám na mysli?
Daleko na východě, v ČLR probíhá pokus, který se vymyká nejenom představě nebožtíka George Orwella o budoucnosti, ale i představám Evropanů posedlých uměle tvořenými lidskými právy, liberalismem a libertalismem, to jest je absolutním nerovnostářským individualismem přirozeně odporujícím lidské socialitě. O jaký pokus se jedná?
ČLR odstartovala projekt, který historie nezná, který nikdo na Planetě ještě nevymyslel, hrdě hlásá pekingský profesor Zhang Zheng. My jsme ti první! V čem a s čím? V daném případě se jedná o čínskou společnost a její digitální znovu objevení. Byla vytvořena IT aplikace, kterou lze nazvat úřad čestnosti. V přímořském městě Rongcheng se s pomocí této nové aplikace, sleduje a hodnotí chování obyvatel. Příkladní občané mají AAA rating, tj. více než 1050 bodů, občané s ratigem D, méně než 599 bodů. Veřejná pomoc, poslušnost, ctění zákonů a podobné, dovoluje občanu se dostat do kategorie, která se nechá přirovnat nomenklaturní, nebo-li kategorii vyvolených. Zpracování ohromného množství dat, ve kterém ČLR patří mezi světové špičky, má dovolit elektronické hodnocení člověka do té míry, zda může na příklad používat letadlo, dostat kariérní místo, nebo ne. Hodnocení vychází z představy, že na světě žijí dobří a špatní lidé, a že dobří mají být oceněni, špatní potrestáni. Jako jedny z mnoha příkladů se uvádí přednost rodičů, úcta k rodičům a starším, ale i přechod přes zebru podle dopravních pravidel, či včasné placení finančních povinností a plnění smluvních závazků. Stručně formulováno: pracuje se na novém člověku, který by měl umožňovat udržování harmonie ve společnosti, ve které nebude vládnout korupce, teror a nespravedlnost. Nejsem seznámen se všemi podrobnostmi projektu, přesto si dovoluji tvrdit následující.
Za prvé: nikdo z nás opravdu neví, co je dobro a co je zlo, a jak s nimi zacházet.
Za druhé: žádný systém netrvá věčně, podobně jako netrvá věčně ani láska k jedné slečně.
Za třetí: systém, který jednoho oceňuje a druhého trestá, aniž by bylo objektivně odmítnuto první a druhé tvrzení, a který hodnotí na základě kritérií, které formuloval člověk s nějakým zájmem a cílem, nebo malá skupina, nebo dokonce politická strana, se nemůže nazývat spravedlivým. Již proto, že lidský vývoj a pokrok se charakterizují negentropií.
Přesto, na základě mně neznámých zkušeností a znalostí, plánuje čínská vláda rozšířit na celé území ČLR v roce 2020 tento krátce popsaný Systém sociální důvěryhodnosti. Tak nazývá systém v mém překladu. Důvěryhodní občané se budou moci těšit svobodě a výhodám, ne důvěryhodní neudělají bez povolení ani krok.
Zatímco věřím, že v ČLR se bude projekt rozvíjet a kontrolovat centralisticky z veřejnosti známé centrály, důvěryhodné a nedůvěryhodné občany v české kotlině a EU budou určovat decentralizované státní, privátní a anonymní struktury, často s pomocí nezákonných nahrávek a obvinění, ba i zatýkání, včetně ministrů, premiérů a prezidentů. Kdo to vše řídí, nevím, a nechci ani vědět. Čím méně vím, tím lépe spím, se traduje. A žít ve společnosti řízené čistě důvěryhodnými, nebo nedůvěryhodnými osobami, ignorujícími zákony přírody, a lidskou důstojnost, se mi nechce. Souhlasu netřeba.
