Česku hrozí žaloba, pokud nepřijme přes 2000 uprchlíků. Jde o nepřijatelný zásah do národní suverenity, tvrdí země V4

22.5.2017  e-sondy

Česká republika má v rámci relokací přijmout 2691 migrantů. Pokud do příštího měsíce nezačne plnit plán, Evropská komise proti ní zahájí řízení. Problém přitom není jen na straně ČR, ale také Itálie.
Do září letošního roku si mají členské země EU rozdělit celkem 160 tisíc migrantů z Itálie a Řecka. Zatím jich však bylo relokováno pouze 18 770. Unie proto pohrozila, že pokud země nezačnou své závazky plnit, zahájí proti nim řízení, které může skončit i finančními sankcemi.

Relokace podle poslední zprávy Komise plní Finsko a Malta, ostatní země EU včetně Německa či Francie by měly na přijímání migrantů více zapracovat. Nejhůře jsou na tom země Visegrádské skupiny a Rakousko, které se relokacím nadále brání. Česká republika dosud přijala 12 lidí, zatímco Polsko a Maďarsko ani jednoho člověka.

„Pokud s tím země do příštího měsíce nic neudělají, Komise již nebude váhat a využije své pravomoci k tomu, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti,“ prohlásil eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopoulos. Sama Unie přitom nyní čelí žalobě ze strany Polska a Maďarska.

Polsko a Maďarsko si u soudu stěžují na uprchlické kvóty. Země kritizují povinné přerozdělování migrantů zejména proto, že se jedná o zásah do národní suverenity. Systém je navíc nefunkční, neboť relokace se uskutečňují ve velmi omezeném počtu. „Staré členské země se na začátku předháněly v tom, kolik lidí přijmou. Skutečnost je ale jiná,“ prohlásil v Bruselu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

ČR namísto přijímání uprchlíků přispívá k řešení migrační krize finančními příspěvky. Potvrzuje to i europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE). „Sama jsem se o tom přesvědčila během své nedávné parlamentní návštěvy uprchlických táborů v Jordánsku.“

Česká republika by měla do konce září letošního roku přijmout 2691 migrantů. Chovanec však naznačil, že problémem není jen nesouhlas země se systémem relokací, ale také postup ze strany Itálie, která nereagovala na předchozí nabídku Česka přijmout dalších deset osob.

V souvislosti s relokacemi je často skloňována bezpečnost. „Komise nemůže požadovat po členských státech, aby jakýmkoliv způsobem omezily bezpečnostní kontroly u relokovaných osob,“ uvedl europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D).

Bezpečnostní kontroly uprchlíků sice Komise nezakazuje, totožnost osob a jejich právo na azyl v Evropské unii však určuje Itálie a Řecko. Členské státy pak mohou odmítnout přidělenou osobu pouze v případě, že mají přiměřený důvod považovat žadatele o azyl za hrozbu pro národní bezpečnost či veřejný pořádek.
„S relokacemi v rámci frakce S&D souhlasíme, ovšem pouze na dobrovolné bázi,” dodal Poche.

Řešení migrační krize je jednou z priorit Malty, která předsedá Radě EU. Ve svém návrhu Malta trvá na zachování systému relokací s tím, že země by mohly část svých závazků spojených s přijímáním migrantů nahradit finančním příspěvkem. České ministerstvo vnitra s některými maltskými návrhy souhlasí. Jedná se například o snížení lhůt pro řízení žádosti o azyl. Malta však prosazuje stálý systém relokací, který je pro ČR neakceptovatelný.

„Trvalý přerozdělovací mechanismus nevidím v žádném případě jako řešení, které by bylo pro členské státy přijatelné, natož efektivní, což se již v praxi několikrát ukázalo,“ uvedla europoslankyně Dlabajová.

Podobně se na to dívají i ostatní státy Visegrádu a podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka dokonce i mnozí další. „Země, které před dvěma lety relokace obhajovaly, dnes přiznávají, že to byl špatný krok.”