Jak slavili Den Vítězství (pod hlavněmi samopalů agresora) v Sevastopolu?

Alena Bardovskaja s obyvatelem Sevastopolu

10. 5. 2017, Petr Ďoubalík, zdroj: Alena Bardovskaja – Krym, RF

Dnes publikovala Alena Bardovskaja video, které jí muselo dát obrovskou práci. Musela dopravit na okupovaný Krym, do Sevastopolu, obrovské množství komparzistů, se kterými sehrála nechutné divadlo: oslavy Dne Vítězství 9. května. Donutila je zpívat, tancovat, usmívat se, veselit se. Výsledek vypadá zdařile, ale nenechte se mýlit. Je to jen další z putinovských propagand!

Doufám, že naše oddělení pro boj s proruskou propagandou ministerstva pravdy a lásky zakročí. Abych “jandovcům” pomohl, udělal jsem alespoň titulky. Lidé v anektovaném Sevastopolu ve skutečnosti žijí ve strachu z ruského agresora, neustále se nacházejí pod hlavněmi kulometů a raději ven ani nevycházejí. Ve skrytu duše doufají, že i u nich brzy zvítězí ideály majdanu a poloostrov se bude kochat západními hodnotami. Třeba takovými, že z veteránů budou banderovští fašouni strhávat georgievké stužky a budou upalovat lidi v domech odborů, přepíší jim učebnice dějepisu, zablokují ruskou televizi, zavedou ten jediný správný úřední jazyk a místo zakázaných ruských filmů se jim dostane správná porce amerických seriálů. Konečně budou světoví, protože budou mít i Gay Pride, dostane se jim příděl migrantů, odvedou je bojovat s Donbasem… O údělu Krymu, těch lidí ve videu, přece rozhodujeme MY, ne? Kam by to došlo, kdyby právo národů na sebeurčení platilo pro všechny? Doporučuji si tuto myšlenku průběžně opakovat při sledování videa, výsledný pocit je rozhodně zajímavý.

Překlad a titulky pro NR: Ďouba