„Islámský stát“ jako zahraniční projekt s volným řízením a víceúčelovým využitím v celé Eurasii (I.)

Avatar
Původní autoři
6.6.2017 Agentura EXANPRO

Produkt je úvodním dokumentem k sérii produktů o problematice „Islámského státu“ (ISIS1/Daeš) jako zahraničního projektu. Jednotlivé produkty na sebe volně navazují (nepravidelná publikace), přičemž se každý věnuje určité oblasti, jež vypovídá o ISIS jako o díle několika zahraničních mocností s využitím i v dalších geografických prostorech (viz porovnání s „OP GLADIO“ a propojení projektu ISIS s Evropou dále v textu).

Samostatné produkty z uvedené série tak analyzují a hodnotí například západní propagaci ISIS, rekrutaci a doplňování osob, podporovanou expanzi ISIS a redislokaci podle vývoje situace, neshody USA a Ruska v boji proti ISIS, skryté „vedlejší“ i otevřené vzdušné operace na podporu ISIS a další záležitosti spojené s příslušnou tematikou. Kromě analýzy a hodnocení mohou jednotlivé produkty obsahovat rovněž předpověď dalšího vývoje v konkrétní rozebírané záležitosti.

Poznámka: I přesto, že se agentura EXANPRO snaží poskytovat zpravodajské vědění* za hranice známého a veřejného, platí omezení v prokazování zpravodajských závěrů*, neboť agentura nemůže donutit příslušné aktéry, aby se ke svým pravým záměrům a činnostem veřejně přiznali.

 

Objasnění přístupu západních zpravodajských služeb

Zpravodajské služby* západních zemí nemohou objektivně rozebírat to, na čem se buď samy podílejí, anebo se vyvarují hodnocení toho, co by se mohlo dotýkat kterékoli „partnerské“ zpravodajské služby a státních úřadů „spojenecké země“. Na jakoukoli zločineckou organizaci, jev* (fenomén) nebo hrozbu* se tak dívají úzkým pohledem, jenž vždy směřuje mimo západní země, jako by se právě ony nepodílely největší měrou a často přímým angažováním na formě vývoje situace v různých regionech ve světě.

Západní zpravodajské služby svou pozornost směřují na „předurčeného“ protivníka, jímž je Ruská federace (ostatní protivníci se od toho odvíjejí – např. Sýrie se stávajícím režimem2), což je však jednostranný pohled na celkové dění, kterým nelze dostatečně a věrohodně hodnotit aktuální bezpečnostní situaci, natož předpovídat její vývoj. Zásadní problém je v tom, že západní služby při svých analýzách* a hodnoceních* neuvažují všechny aktéry rozebírané záležitosti, ale zaměřují se pouze na ty, kteří patří podle vůdčích mocností takzvaných „západních demokratických struktur“ k protistraně čili z jejich postavení k těm „nepřátelským“.

V tomto přístupu zpravodajských služeb vycházejícího ze záměrného či podřízeného postoje výkonných politiků nemohou být úplné jak jejich zpravodajské výstupy* o situaci v oblastech ozbrojených konfliktů* a reálných konvenčních hrozbách*, tak ani výstupy o teroristických hrozbách* a provedených teroristických útocích*.3

Možnosti a způsoby světových mocností v ovlivňování vývoje v zájmovém prostoru

Některé mocnosti jako USA, Velká Británie, Ruská federace, Izrael a další jsou schopny zřídit v zájmových prostorech* (zemích) skupinu, jež svým bojovým potenciálem představuje mnohem větší hrozbu než síť agentů*, jejichž úkolem je „pouze“ získávat utajované informace (podílet se na špionáži* či vyzvědačství*). V tomto případě se jedná o takzvanou „akční skupinu“ (direct action group – skupina přímé akce), která může provádět různé fyzické aktivity ve prospěch svého „zřizovatele“, jehož pravá identita je zpravidla skryta za připravenou legendou (krycí legenda*) a několika prostředníky. Některé vazby a napojení mohou být v určitých případech zřejmou věcí, ale otevřeně se o nich nehovoří.

Týká se to především situací, kdy jsou jedním „zřizovatelem“ opakovaně využívány a najímány stejné osoby či skupiny, jež se osvědčily, případně patří k bývalým příslušníkům ozbrojených sil nebo zpravodajských a bezpečnostních služeb*. Bývalí příslušníci státních organizací často odcházejí do „soukromých bezpečnostních agentur“*, jež se mohou stát předmětem zájmu státních zpravodajských služeb pro různé zakázky, ať už se to týká bezpečnostních a zpravodajských systémů, nebo výcviku „spojeneckých“ armád (případ Ukrajiny, Gruzie a dalších zemí), anebo právě fyzických akcí v zájmových prostorech*.4

Určité zpravodajské služby zmíněných mocností a některých dalších zemí mají ve své organizační struktuře sekci či divizi zvláštních operací, jejíž příslušníci jsou vycvičeni jak pro provádění různých operací v terénu (přímých akcí – direct actions), tak pro vytváření externích skupin z vybraných a najatých osob. Takováto externí skupina může vytvářet další skupinu, čímž zároveň utváří další organizační stupeň, přičemž se sama posunuje do role prostředníka mezi zpravodajskou službou (potažmo divizí zvláštních operací) a koncovou skupinou.

Příslušníci divize zvláštních operací, najmutí členové soukromých bezpečnostních agentur nebo osoby z externí skupiny další úrovně (nižší podřízený stupeň) mohou v rámci přímých akcí organizovat demonstrace a protesty, provádět léčky* a přepady* s různými úmysly, bombové útoky, ničení zájmových objektů*, únosy a „eliminaci“ zájmových osob*, podporu povstalecké činnosti (support to insurgency) a plno dalších aktivit vzhledem k situaci a záměru vlády příslušné země či vlivové skupiny, jež může mít vliv i na činnost určitých částí zpravodajských služeb. Do činnosti výše uvedených osob a subjektů mohou být v různé míře začleněny i vojenské speciální síly příslušné země. Při těchto aktivitách je využíváno také zázemí zastupitelských úřadů (velvyslanectví, konzuláty a jiná zařízení) a zázemí vlastních vojenských základen v zahraničí, tedy míst, kde část zástupců zpravodajských služeb obvykle oficiálně i utajeně působí. Zřízení akční skupiny či několika externích skupin v posloupném systému podřízenosti (chain of command) je obvykle dočasnou záležitostí, která může trvat od několika týdnů do několika let. Délka existence skupiny a dalších napojených skupin často závisí na splnění stanovených cílů a na vývoji celé situace. Vybudovaná řídící skupina a podřízená skupina či více skupin mohou být rozpuštěny i bez splnění cílů, pokud si to vynutí vývoj situace (obecně se jedná o změnu podmínek pro plnění cílů/úkolů).

Významným celoevropským příkladem výše zmíněných aktivit byla komplexní a dlouhodobá „Operace GLADIO“ (druh meče), jež se plně projevila v Itálii v 60. a 70. letech: Jednalo se o organizování teroristických skupin s účastí bývalých příslušníků italských fašistických jednotek (částečně také německých nacistů) s cílem destabilizovat veřejný pořádek a tím stabilizovat pořádek politický a zajistit, aby se země ubírala tím „správným“ směrem. Teroristické skupiny měly propojení do některých italských bezpečnostních a vojenských složek, přičemž tyto složky nespadaly pod kontrolu vlastní země, ale byly vyčleněny pro nadnárodní operace pod vedením USA (obvykle prostřednictvím CIA*), což bylo právě úmyslné zastírání činnosti, které mělo zajišťovat beztrestnost skutečným tvůrcům a vykonavatelům teroristického komplotu. V tomto období bylo útoky v Itálii zabito nebo zraněno několik stovek civilistů. Celá věc není stále plně objasněna.5

Od „Operace GLADIO“ sice uplynuly již přibližně tři desetiletí, avšak bylo by nesprávné domnívat se, že podobné aktivity se v současné době nekonají. Tyto započaté praktiky včetně přípravy a používání „mandžuských kandidátů“* a podobných metod nemohou být nikdy odsunuty do ústraní, nýbrž jsou stále využívány a naopak zdokonalovány. Projekt ISIS s propojením na teroristické útoky v Evropě je tak rozsáhlým zdokonalením v ovlivňování vývoje ze strany světové velmoci za podpory evropských „spojenců“, z nichž část se na aktivitách a podpoře podílí vědomě a aktivně, druhá část asistuje z bázlivé podřízenosti a zbylá třetí část napomáhá proto, že je skutečně přesvědčena o správnosti konání a prosazování demokratických hodnot západními mocnostmi, mezi něž podle této části spojenců přednostně patří Spojené státy, Velká Británie a Německo.

Následující volně navazující produkt se vztahuje k pozadí projektu ISIS neboli SEPINSFOR (SEPparate INSurgency FORce – Nezávislá povstalecká ozbrojená síla). Produkt připravujeme.

Zpravodajské produkty, které analyticky podporují závěr o ISIS jako zahraničním projektu:

1 Označení „Islámského státu“ jako ISIS se pojí k prostoru, jejž militanti obsadili napříč Irákem a Sýrií. V širším kontextu se tak jedná o „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ (ISIS), případně „Islámský stát v Iráku a Levantě“ (ISIL), přičemž Levanta je tradiční označení pro území na východním pobřeží Středozemního moře (v základním významu se jedná o geografický prostor, na němž se v současné době nacházejí Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael a Palestinská autonomie). ISIS/ISIL je propagandistické označení, které pomohl rozšířit Západ, čímž se velmi dobře uchytilo u široké veřejnosti (téma je součástí produktu, jež se zabývá západní propagací ISIS).

2 Blíže viz dokument 11003 „Konflikty ve světě jako boj mezi USA a ruskou federací“.

3 Omezené schopnosti zpravodajských služeb jsou podrobněji objasněny ve stejnojmenném produktu 12001.

4 Soukromé bezpečnostní agentury byly v různé míře zmíněny v těchto zpravodajských produktech:


5 Příkladem jiné, ale dílčí operace pod falešnou vlajkou* byl bombový útok Izraelců v Egyptě v roce 1954, jenž nesplnil svůj cíl. Celá věc se stala známou jako Lavonova aféra (podle jména tehdejšího izraelského ministra obrany, který byl nucen rezignovat).

* Definice termínů jsou objasněny v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze“.


Zpravodajský produkt 12025
Souhrnná analýza a hodnocení
© 2017 Agentura EXANPRO