Jiří Bělohlávek a jiní

Avatar
Původní autoři

Zdeněk Hrabica
1. 6. 2017
Nevím, jak dneska, ale v naší redakci týdeníku „Svět v obrazech“ si ruku podávaly významné osobnosti českého a slovenského kulturního a uměleckého života. Takřka denním hostem byl mezi námi keramik Jan Kutálek, akademik Jiří Kotalík, často Jan Werich, později zpěvák Karel Kryl, zpěvačka Gabriela Beňačková, herec Bohumil Bezouška, fotografové Karol Plicka a jeho syn, herec Bedřich Prokoš, básník Jan Pilař, malíři Jiří Andrle, sochař Karel Svoboda, herec – mim Ladislav Fialka. Byli jsme jim a oni nám kamarády. 





Nablízko jsme byli, díky redaktorce Gisberce Bezouškové i dirigentu Jiřímu Bělohlávkovi. Připravovali jsme s nimi velké rozhovory; mohu se přiznat, že nikdy ty rozhovory nebyly bulvární, spíše vtíravě srdečné. Se spisovatelem Bohumilem Hrabalem jsme se setkávali a rozhovory připravovali v nedaleké hospodě v Široké – v Laborce nebo v Kersku, stejně tak s hercem Josefem Dvořákem, kreslířem Vladimírem Jiránkem, kreslířem Vladimírem Renčínem, s hercem Josefem Hlinomazem a  desítkami dalších.

Při nedávném pobytu v nemocnici se mne jeden z mladých pacientů, odchovaný současnými ideologickými médii,optal jaké to bylo za komoušů, komanšů a ve zločinné totalitě v redakci týdeníku Svět v obrazech, a hbitě dodal, že podle něho asi strašné. A že nám nezávidí. Ohradil jsem se a namítl jsem, že to bylo leckdy lepší než dneska.

Dneska mne zásahla zpráva o skonu velkého českého a světového dirigenta Jiřího Bělohlávka. Umělec, jakých málo. 5. června 2008 jsme se znovu potkali na koncertu, který dirigoval ke 100.výročí úmrtí mecenáše, architekta Josefa Hlávky. Pořídil jsem několik fotografických záběrů. Vzpomněli jsme si s dirigentem, jak jsme byli kdysi u něho doma a on před koncertem spal. Tehdy jsem si neuvědomil, jaká koncentrace musí provázet dirigenta před velkým koncertem. Tentokrát filharmonie pod jeho taktovkou zahrála i Dvořákovu Lužanskou mši.

Poznali jsme se v té, podle dnešní ideologie hrůzné, zcela zaplivané době a přece naše přátelství a přátelství mých kolegů s Jiřím Bělohlávkem přetrvalo desetiletí.

Čest památce velké dirigenta Jiřího Bělohlávka.

Foto autor