Tereza Spencerová: Británie chrání teroristy, kteří posloužili

„Tolik ´osamělých vlků´ najednou? Vždyť přiznat, že v Evropě působí sítě džihádistů, je pro politiky silně ‚nevhodné‘, a tak nelze útok tří lidí popsat jinak než jako ‚tým osamělých vlků‘,“ s tím, že ti nejhorší teroristé teprve čekají na povel,“ komentuje terorismus v Británii Tereza Spencerová.

Zase musíme truchlivě a trochu repetitivně začít teroristickým útokem a zase v Británii. Tentokrát se nikdo neobtěžoval nic vyhazovat do vzduchu, ale přímo se sekalo a řezalo noži a mačetami. Máte k tomu vůbec nějaký komentář? Lze vidět možná dva rozdíly: Lidé si na Facebooku okamžitě začali dělat legraci příspěvky typu: „Taky jste tak semknutí a nezastrašení?“ A začalo se diskutovat o tom, proč se lidé v baru musejí bránit házením sklenic a židlí místo toho, aby někdo použil pořádnou zbraň. Co soudíte o těchto rozdílech?
Třetí teroristický útok za tři měsíce a premiérka Mayová prohlásí, že „už toho bylo dost“. Proboha! Jako kdyby dva teroristické útoky za dva měsíce byly ještě v pořádku. Rozum zůstává stát. V den, kdy „tým osamělých vlků“ – vždy totiž útočí „osamělí vlci“, protože přiznat, že v Evropě působí sítě džihádistů, je pro politiky silně „nevhodné“, a tak nelze útok tří lidí popsat jinak než jako „tým osamělých vlků“ – zaútočil na londýnském mostě a v hospodě, Daeš na sociálních sítích vyzval své stoupence, aby útočili právě auty a noži. A  ta reakce byla tedy dost rychlá! Pokud ale odhlédneme od fanatiků-amatérů, kteří se nechají k akci „vyhecovat“ nějakým vzkazem kdesi na internetu, zcela jistě tu existují i buňky „profesionálních“ teroristů, kteří prošli příslušným výcvikem a čekají na povely, které asi přes internet nepůjdou. Čili, i když počty teroristických útoků narůstají a žádají si desítky obětí, stále ještě vyvolávají především chaos, než aby společnosti napáchaly skutečné škody, aby reálně ochromily její fungování. Takže mám pořád pocit, že to nejhorší Evropu teprve čeká. 
Je přitom skoro jedno, o jaké zemi bychom měli mluvit konkrétně, i když je jasné, že některé jsou přece jen rizikovější než jiné. Kromě Francie mám na mysli právě Británii, která v rámci svých politických „hrátek“ coby bývalé koloniální mocnosti poskytuje už dekády azyl Muslimskému bratrstvu z Egypta, které za britské peníze páchalo atentáty už na prezidenta Násira; manchesterský masakr mají na svědomí libyjští džihádisté, kteří byli kdysi v Británii „hájeni“ kvůli plánovanému svržení plukovníka Kaddáfího; nově jsou tam také syrští radikálové a výčet by jistě mohl ještě dlouho pokračovat. Už od chvíle, kdy si CIA s pákistánskou tajnou službou a za saúdské peníze „stvořila“ Al-Káidu k boji proti sovětské okupaci Afghánistánu, načež přišlo 11. září, by přitom mělo být každému politikovi jasné, že pokud si doma – ať už z jakýchkoli geopolitických důvodů – drží nějaké radikály, tak si zadělává na problém. 

To pak obyčejným lidem opravdu nezbývá než se tvářit, že zůstali „semknuti a nezastrašení“, a vršit na místě útoků další haldy smutečních plyšáků. Samozřejmě, v demokracii by mohli ještě zkusit zvolit si ve volbách někoho, kdo takovou sebevražednou politiku radikálně změní, ale ve hře jsou „vyšší zájmy“ různých „deep state“, miliardy peněz z prodeje zbraní, upevňování špiclovací společnosti strachu… Ani demokratickou cestou nebude snadné se z tohoto bludného kruhu vymotat.

Přesto všechno si ale myslím, že otázka terorismu je výsostnou záležitostí tajných služeb a politiků. Rozdat volně lidem zbraně, bylo by mrtvých v následném chaosu třeba v oné hospodě nebo na mostě mnohem víc, protože by najednou pálili všichni a na všechny strany. Kudy z toho ven? Z podobných otázek na mě padá chandra.

Vy sama jste několikrát upozornila, že nyní budeme čelit návratu zkušených bojovníků Daeše. Jak pochodí v muslimských komunitách plných mladých rozhněvaných muslimských mužů, kteří by nám nejraději zakroutili krkem? Pořád se mluví o tom, že se tomu islámskému extremismu má čelit. Jak? Tím, že budeme cenzurovat a hlídat internet? Tím, že každého podezřelého muslima preventivně zavřeme?
Cenzurovat a hlídat internet se elitám jistě hodí z mnoha důvodů, především však kvůli informačnímu monopolu. Pokud budou mít příležitost omezit nebo zrušit svobodný internet a nemuset přitom otevřeně přiznávat, že se jim pak bude neinformovanými lidmi lépe manipulovat, tak se samozřejmě hrozba terorismu hodí víc než náramně. 

Nicméně, skutečných opatření směrujících proti extremistům by bylo třeba mnoho a současně: namátkou, přestat podporovat radikály jen proto, že se „nám“ zrovna hodí do krámu kvůli nějaké další „změně režimu“ kdesi, přestat se přátelit se sponzory terorismu typu Saúdské Arábie a  Kataru, vyhlásit sankce proti zemím, odkud plynou teroristům peníze a  zbraně, což samozřejmě vyvolává nutnost začít trestat sami sebe, nalít velké peníze do sociálního povznesení nejchudších oblastí muslimského světa, které jsou právě ve své zaostalosti živnou půdou pro nábor zoufalých lidí vhodných ke zfanatizování, začít racionálně řešit otázku migrace, protože „stavění plotů“ a „přijímání všech“ jsou jen dva extrémy, které žádnou odpověď vlastně nepřinášejí… Nevím, mohli bychom tady sedět dlouho.

Důležité ale je, že se naše elity saúdských a katarských vazeb nevzdají, přinejmenším než oběma monarchiím dojdou peníze, že v rámci čtyřletého funkčního období se snáze „stavějí ploty“ nebo „přijímají všichni“, neb skutečná řešení musejí být nutně dlouhodobá, a tak nikoho z  politiků nezajímají, že na sociální programy „tam kdesi v Zapadákově“ potřebné sumy nedáme, protože „sami máme málo“… Marnost, z níž vyvstává realita a další teroristické útoky.

Okamžitě po útocích jste upozornila na to, že evropské vlády se kamarádí se sponzory džihádistů, tedy Saúdskou Arábií a  Katarem. Co je ale zajímavé, tyto dvě sunnitské mocnosti se načas rozešly ve zlém. Co za tím vidět, co to znamená? A mimochodem tedy, když mluvíme o těch saúdských a katarských penězích, co jdou na Západ – čím to je, že se lidé nebrání? Že jasně neřeknou politikům – proč berete peníze od lidí, kteří jsou v podezření, že chtějí podporovat naše vrahy? 
Onen střet mezi Saúdy – s čím dál větším počtem jejich „koupených“ spojenců – a Katarem podle mého vychází ze saúdské nervozity. V kostce. Tmářské království se topí v řadě existenciálních – finančních, sociálních, sektářských i vojenských – problémů a v mnoha ohledech volí nesmyslná řešení, která ze všeho nejvíc jen vypovídají o  iluzorním pocitu všemocnosti tamních vladařů než o jejich spojení s  realitou. Do toho přijede do Rijádu Trump a výměnou za skoro 400 miliard dolarů ve zbrojních dodávkách a investicích do americké infrastruktury jim namaže „med kolem huby“ – okrajově znectí Írán a ujistí saúdské panovníky, že oni, jen oni a nikdo jiný jsou lídry sunnitského světa. Král, korunní princové, zástupy princů, zástupy zástupců princů a tak dál se při jeho návštěvě museli po dlouhé době cítit jako v rauši! A do vší té idylky najednou katarský emír prohlásí, že je třeba s tím nenáviděným Íránem spolupracovat a nehrotit situaci! Do Saúdů jako když střelí a málem Kataru vyhlašují válku, přičemž ho viní z podpory terorismu. Jaké to pokrytectví, když jeden sponzor terorismu viní druhého z téhož. Jediný rozdíl mezi Saúdy a Katarem totiž v tomto ohledu – například v Sýrii – spočívá v tom, že Saúdové sponzorují Daeš, který se nyní hlásí i k teroristickým útokům v Teheránu, zatímco Katar platí Al-Káidu. Vyberte si, kdo z nich je lepší. Mimochodem, loni odtajněné dokumenty v USA odhalily saúdský podíl i na teroristických útocích z 11. září 2001.
Úhelným bodem nynějšího sporu je fakticky přístup k Íránu v  rámci „saúdské“ Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu (GCC), která sdružuje sunnitské monarchie na Arabském poloostrově. Zatímco Saúdové si možná mohou dovolit „luxus“ být jednoznačně proti Teheránu, který je podle jejich názoru chce připravit o korunku „kápa“ všech muslimů, tak například Omán, Kuvajt nebo do určité míry třebas i Spojené arabské emiráty musejí – mimo jiné i kvůli své poloze, rozloze či ekonomickému zaměření – s Íránem ve větší či menší míře spolupracovat. A maličkatý Katar se s obrovským a ambiciózním Íránem dokonce dělí o svá plynová pole, a tím i o své veškeré bohatství! Je důležité, že se v posledních hodinách na stranu Kataru postavilo Turecko, tedy stále ještě člen NATO, a k jednáním do Ankary rychle dorazil i íránský ministr zahraničí. Vznikl tak trojblok, který může být pro Saúdy až příliš velkým soustem. A  pokud Saúdové svůj protiíránský nátlak mezi svými vazaly „přepísknou“, může se celá GCC rozpadnout, protože žádný z jejích členů si nemůže dovolit hodit Írán přes palubu a „zavěsit“ se jen na Saúdy, jejichž loď se beztak pomalu potápí. Nechci spekulovat, co všechno by to znamenalo v  praxi, ale připravte si popcorn. Bude to zajímavé. 
Legrační je ovšem všechna ta šťáva, která se kolem celého konfliktu rozlévá. Katar tvrdí, že slova jeho emíra o soužití s Íránem, která citovala jejich oficiální agentura, byla „hacknutá“, Saúdové tvrdí, že …..