Tragedie Lidic zdaleka neskončila

– vlk –
12.6.2017  Kosa zostra čili  vlkovobloguje.wordpress.com


Včera to bylo 75 let kdy se středočeská vesnice Lidice probudila do středověkého barbarství. Ten příběh nemusím vyprávět. Všichni jej znáte. Ani to nemám v  úmyslu. Nebudu vás otravovat nudou historie, ani trochu. Jen hmatatelnou současností. Takovou, jakou jsem včera večer viděl na ČT. V reportážích z  piety k  tomu tři čtvrtě století starému megazločinu. Nevěřil jsem a  to opakovaně vlastním očím a  uším. 


Okamžitě ale musím dodat, že v  daném případě je ČT bez viny. Ba spíše naopak – odvedla subtilní a dobrou práci. Tu mnohonásobnou devastaci odváděli jiní. Ona ji natočila, zdokumentovala a poskytla jako tragický námět k přemýšlení divákovi, pokud přemýšlet chtěl. Přemýšlet nad naší současnou tragedií a bídou. A  to mnohonásobnou!!!


Tragedie první a  základní – mizivá účast a nezájem veřejnosti

Připomenout si to výročí prý přijelo jen několik stovek lidí. Naproti tomu na Den boje proti rakovině prsu, který se souběžně konal v Praze dorazilo prý 22.000 růžově otričkovaných spoluobčanů. Vše prý se náramně povedlo – Pochod proti té zhoubné nemoci, happeningy, vybrali se asi 4 miliony, atd. atd. Něco je tu špatně, hodně špatně! Možná jen já a moje nastavení. Třeba jsem jen beznadějnou fosílií, co si myslí, že kolektivní tragedie, vyvolaná lidskou nenávistí, nesnášenlivostí, fanatickou vírou ve vlastní nadřazeností, předznamenávající konečný osud celého jednoho národa by měla mít jasnou přednost ve všeobecném chápání před tragedií individuální, kterou bezesporu pro konkrétní ženu a její rodinu postižení rakovinou prsu je. A  nemohu si odpustit – od různých nájemných psáčů a  manipulátorů jsme stále častěji přesvědčováni, v souvislosti s  teroristickými útoky, že ty vlastně nejsou ani ničím zvláštním, natož tragickým, že lidí na rakovinu umírá daleko více a  tu že každý bere jako běžnou součást života…. Takže buď těch 22 000 růžových ze Staromáku žije v nějakém schizorfrenním rozpoložení a  mají vlastně strach ze života nebo to vypálení Lidic bylo jen takovým drobným, nezajímavým excesem, který se prostě čas od času někde přihodí. Prostě – banalitou. Nechce se mi rozebírat, co z  toho je pravda, to si rozhodněte sami já zůstanu věřen své evidentní duševní zkostnatělosti a  zaostalosti, když počet několika set účastníků Lidické tryzny ve srovnání s  plným růžovým Staromákem beru jako tragedii.

 
 
Jo, asi to chtělo do Lidic na tu pietu přivést alespoň nafukovací skákací hrad, třeba ve formě strážních věží z Mauthausenu (kde byla „koncentrována“ podstatná část lidických žena některé děti), aby to příště širší veřejnost zaregistrovala…

Tragedie druhá – účast oficiálních hostů.

Tedy respektive – neúčast. Hlavní referát přednesla senátorka Horská, nestranice v  barvách KDU-ČSL, takto místopředsedkyně senátu… Bezva! Do kontrastu postavím fakt, že ve Francii ve stejný den drželi pietu za vypálený Oradour, kam najela celá francouzská politická elita, přirozeně že s  Macronem v čele… Ačkoli nešlo o výročí 75, ale jen 73. a  to i přesto, že dnes v zemi probíhá první kolo parlamentních voleb a  každý politikář má v  hlavě v  takovém případě zejména a jen ty volby. Přesto tam nikdo nechyběl. Zatímco u nás absentovali všichni. Až na zmíněnou třetiligovou senátorku a …. a  „milého krajana“ Hermanna. Ano tenhle pán zastupoval prosím českou vládu!!! Neumím si představit větší absurditu, takže se dostáváme k 

tragedii třetí zvané Bezmezná drzost

Ta měla v  sobotních Lidicích několik rozměrů současně. Tím prvním byla už, jak řečeno, přítomnost „milého krajana“ , který do Lidic přijel, prakticky viděno, rovnou ze sjezdu Landsmanschaftu v  Augsburgu. Kde letos doprovázel svého stranického předsedu a  dalšího „milého krajana“ Bělobrádka. A když jsem slyšel co vyjevil do kamery, že jako tragedie Lidic se sice připomínat musí, ale že není celkem žádný problém, že už vymřeli skoro všichni autentičtí pamětníci, protože se i tak o  ní dá učit, stejně jako o  Třicetileté válce, kterou už také nikdo nepamatuje, doklaplo mi naprosto dokonale, proč na tom Staromáku plno a v Lidicích nikdo. Fajn, je to něco jako Třicetiletá válka….. Tím to pan, bohužel ministr, pro ČT uzavřel. Já si ovšem jsem jistý tím, že když „mile krajanoval“ loni v  Norimberku a  letos v Augsburgu, byl tímto oslovením z  jeho mluvidel poctěn nepochybně i spolek bývalých Němců z  Karlsbadu a s pravděpodobností, hraničící s  jistotou, mezi nimi pak nějaký příbuzný či rovnou potomek toho, kdo lidické vraždění řídil – tedy K. H. Franka. Ostatně, ve dvou manželstvích zplodil celkem 5 rasově čistých nadlidí. Takže – pravděpodobnost hraničící s  jistotou! Jistě jim museli ti milí krajané konvenovat! Škoda, že se toho Lieber Vater/Opa Karl Hermann nedožil… Daniel Hermann je prostě chucpe a osobně soudím, že zrovna on by do Lidic a  Ležáků měl mít trvale zakázaný vstup. Protože když tahle drzost projde jemu a nikdo se nad tím ani nepozastaví, tak přijdou s  drzostí ještě prvoplánovější i  běžní knechti. Takto sudetští. A také přišli!!! Naprosto konsternovaně jsem čučel na část reportáže z Lidic (čas 1:47 mi), kde se při tryzně v  areálu promenuje pán, který držel v  ruce oboustranný plakát následujícího znění:

Zkrátka – co to jsou nějaké Lidice? To byla nějaká hrůza a  teror? Ne!!! To až odsun sudetských milých krajanů, to by se mělo řešit! To je opravdová tragedie a neodpustitelné zvěrstvo!!! Myslím si, že už mne zaskočí málo co a  že skoro všechno umím dost pohotově, někdy lépe, jindy hůře okomentovat… Pro tohle se mi ovšem nedostává ani myšlenek ani slov. Jestlipak o tom provokujícím pohrobkovi sudetských nácků někdo referoval Daneilu Hermannovi, když už ten knecht nebyl štando pede buď z Lidic vyhozen nebo rovnou posazen za katr podle paragrafu 198 zákona č. 140/1961 Sb o Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení ?

Nicméně – na druhé straně, že bych se něčemu takovému divil? Tak to ani náhodou! V zemi, kde může být ministrem kultury Daniel Hermann je logicky v  Lidicích na oficiální pietě součástí i  ten sudeťácký knecht se svou zvrácenou historií, kterého ani nenapadne, že kdyby nebylo Lidic, nebyl by ani odsun a  že právě po tragedii v  Lidicích už žádné normální soužití mezi Čechy a Němci nebylo možné. Ovšem pro soukmenovce Henleina, Franka a další podobné „milé krajany“ nebylo možné už dávno a dávno před Lidicemi…

Zcela nepochybně tohle byl ten největší nářez na té tryzně k 75. výročí a  klidně bych mohl skončit: Nejspíše navíc velmi efektně. Ale to bych nevydal úplný soupis tragedií ze sobotních Lidic, protože z  asi celkově 6-ti minutách tří reportážních šotů sobotních hlavních večerních zpráv na ČT jsem našel ještě

Tragedii čtvrtou, pracovně nazvanou – povinné vymývání mozků

Jde o tuto reportáž Lidická tragédie v proměnách času .

To je naprostá paráda. Tady konečně ČT „naplnila svoje poslání“ ve 179 sekundách. Nejprve záběry z prvních pietních shromáždění, kdy si památku přišlo uctít 150 000, ano – stopadesát tisíc lidí, mluví prezident Beneš o božích mlýnech, abychom se následně dozvěděli od vojenského historika Stehlíka, že původně to byla pieta, která se po roce 1948 komunisté změnili ve virtuální realitu a prázdný pojem!!!! Tak jo, pane plukovníku, tak jo! Znovuvybudování Lidic, jejich akceptace jako symbolu neomluvitelného, neprominutelného a  neakceptovatelného brutálního teroru ve světovém měřítku a  připomínání si této tragedie je prázdným pojmem a  virtuální realitou! Díky za vysvětlení! Ačkoli v  další větě vyslovujete nelíčený podiv nad totální komercializací tématu Lidic například v  posledním hollywoodském trháku Smrtihlav, který si s  nějakými historickými reáliemi láme hlavu asi stejně jako filmy o Kačeru Donaldovi!!! Tak kdo z Lidic dělá virtuální realitu a prázdný pojem, sloužící jen a  jen inkasu?! Nestydíte se trochu? Ovšem ten, kdo tuhle reportáž točil, neopomene dodat, že po poklesu zájmu o Lidice v 90-tých létech, dnes opět stoupá. Zejména díky těm nesmyslným a  zkreslujícím filmům… To je pro mne naprosto nepominutelná tragedie. Vojenský historik Stehlík má za to, že komunisti udělali z Lidic tyjátr a  vyprázdněný pojem. Nevšiml jsem si, že by mu dnes, v  době, kdy k  tomu přistupujeme zjevně konečně jedině správně a odpovědně, nějak vadil ten sudeťácký pohůnek s  tím plakátem….

Takže vážení, nevím jak vy, ale já osobně si dovolím tvrdit, že tragedie Lidic neskončila před 75 roky. Viděno sobotou 10.06.2017 a  děním v Lidicích a před tím minulý víkend v  Augsburgu – ona stále trvá. Především díky naší lhostejnosti! A  stává se tragedií naší vlastní!

– – –