Vláda ČR předkládá do Poslanecké sněmovny P ČR návrh (na 11. 7. 2017) na “posílení předsunuté obrany NATO” (stanovisko Ne základnám)

Avatar
Původní autoři

19. 6. 2017
Návrh U S N E S E N Í Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z schůze dne 2017
k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO
Poslanecká sněmovna
I. v y s l o v u j e souhlas s působením sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO v období od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019 v celkovém počtu do 290 osob,
Účelem eFP (Posílené předsunuté přítomnosti (enhanced Forward Presence, eFP). 2je posílení obranyschopnosti nejvíce exponované části východního křídla NATO.


Jedná se z vojenského pohledu o malou přítomnost, jejímž hlavním účelem je posílit kolektivní odstrašení demonstrací alianční solidarity a odhodlání bránit členy aliance. Napadení hostitelské země by tak díky přítomnosti sil eFP pro agresora podstatně navýšilo riziko iniciace válečného konfliktu i se všemi přispěvatelskými státy se všemi politickými, vojenskými a hospodářskými dopady z toho vyplývajícími. Tímto způsobem je tak viditelně demonstrován a posílen závazek kolektivní obrany členských států NATO zakotvený v článku 5 Severoatlantické smlouvy. Uvedený koncept eFP by tak měl zaručit dostatečnou úroveň odstrašení před jakoukoli agresí proti spojencům na východním křídle Aliance.

3. Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany Česká republika, v souladu se závěry summitu NATO ve Varšavě z července 2016, považuje za správné tuto novou alianční iniciativu, která vyjadřuje odhodlání členských států NATO společně bránit suverenitu a teritoriální integritu spojenců na východním křídle Aliance, podpořit konkrétním vojenským příspěvkem.
Účast České republiky v eFP je logickým pokračováním naší dosavadní politiky a aktivit ve prospěch bezpečnosti a obrany východního křídla NATO. Zapojení do eFP se navrhuje v rámci dvou bojových uskupení:

1) rotním úkolovým uskupením (RÚU) na bázi mechanizované roty do bojového uskupení vedeného Německem na území Litvy (DEU eFP BG) v počtu do 250 osob na dobu od 1. května 2018 do 31. ledna 2019. Základ RÚU bude tvořit mechanizovaná rota s obrněnými vozidly Pandur posílená ženijní četou, zdravotnickým prvkem, četou palebné podpory a logistickou jednotkou.

Zapojení do bojového uskupení vedeného Německem také naplňuje dlouhodobý zájem obou zemí o užší a konkrétně vyjádřenou spolupráci ve vojenské oblasti. Hlavní základna DEU eFP BG se nachází ve výcvikovém prostoru litevské armády Rukla (cca 25 km severovýchodně od Kaunasu) a Německo se částečně podílí na dobudování, respektive renovaci její infrastruktury. Základna umožňuje ubytování jednotek a skladování požadovaného objemu zásob a munice.

2) minometnou četou do bojového uskupení vedeného Kanadou na území Lotyšska (CAN eFP BG) v počtu do 40 osob na dobu od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019. CAN eFP BG bude soustředěno na lotyšské vojenské základně ve výcvikovém prostoru Adazi (cca 45 km severovýchodně od Rigy) s existující infrastrukturou, která je postupně renovována a doplňována potřebnými objekty pro celé bojové uskupení.

Vedle demonstrace připravenosti bránit suverenitu spojenecké země před agresorem, bude RÚU během svého působení plnit úkoly výcviku především na území Litvy a minometná četa primárně v Lotyšsku, a to samostatně, společně s jednotkami hostitelské země a/nebo s dalšími aliančními jednotkami. Společné výcvikové aktivy a cvičení mohou probíhat na území všech pobaltských států a Polska.
Po dobu působení budou RÚU (v rámci DEU eFP BG) a minometná četa (v rámci CAN eFP BG) plnit stanovené mírové úkoly podle rozhodnutí vojenských orgánů NATO. V případě ozbrojené agrese proti území států NATO se budou obě jednotky podílet na kolektivní obraně podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy podle rozhodnutí příslušných politických a vojenských orgánů NATO.

I pro jednotky vyčleňované do eFP platí obecný princip, že síly vyčleňované pod spojenecké operační velení NATO nadále zůstávají pod úplným velením vysílajícího státu.

V eFP budeme působit dlouhodobě s tím, že jednotlivá nasazení budou vycházet z dohody s vedoucími zeměmi.

4. Právní aspekty
Působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v pobaltských státech a Polsku má mezinárodněprávní i vnitrostátní právní aspekty. Toto působení je v souladu s mezinárodním právem, opírajícím se o právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu zakotvené v článku 51 Charty OSN. Bude realizováno na základě Severoatlantické smlouvy a se souhlasem pobaltských států a Polska

(Koncept eFP byl schválen hlavami států a vlád členských států NATO na summitu ve Varšavě ve dnech 8. – 9. července 2016).

Jelikož se jedná o vyslání ozbrojených sil ČR do zahraničí, podle čl. 43 odst. 3 písm. a) Ústavy ČR je nutný souhlas obou komor Parlamentu ČR.

Právní postavení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území pobaltských států a Polska se bude řídit Dohodou mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil (Status of Forces Agreement, SOFA).

5. Financování
Financování navrhovaného působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany bude zabezpečeno z rozpočtové kapitoly MO. V případě RÚU jsou celkové náklady odhadovány na 288 mil. Kč a na působení minometné čety na 74 mil. Kč. Celkové odhadované náklady jsou 362 mil. Kč.

Stanovisko Ne základnám

Jako myslící společnost máme dvě možnosti:
1) Protestovat a žádat zachování demokracie. Demokracie není možná bez dodržování Ústavy ČR (začíná být trapné mluvit v demokracii a svobodě v ČR). Bude rozeslána pozvána na koordinační poradu, která bude zaměřena na tento bod a koordinačka se bude konat 26.6.2017 od 17:00 hodin (Tomášská) a ověří schopnost zpracování kolektivního požadavku k zákonodárcům na respektování Ústavy ČR.

2) Počkat na reakci sněmovny, poslankyň a poslanců, při projednávání bodu č.174 tisk
1121, který jak to tak vypadá opravdu chtějí projednávat 11.7.2017 na jednání 59. schůzi
Poslanecké sněmovny ČR.

O jaký bod se jedná?
Působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku ??, Lotyšsku a Polsku ?? v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO. 1.5.2018 do 31.1.2019

Obdivuhodný je pojetí Ústavy ČR ze strany zákonodárce Stropnického (Slib poslance a senátora zní: “Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony).

V svém návrhu cituje, že návrh předkládá dle čl. 43 odst. 3 písm. a) a cudně opomíjí následující odstavec 4. čl.43 tj. – Ústava ČR mu umožňuje manipulovat s naší armádou max. na dobu 60 dní,

Jedině se sníženou svéprávností lze sněmovně předložit návrh na vyslání naší armády do zahraničí, navíc pod cizím velením na dobu 276 dní (pokora a loajálnost? Slíbíme, co si budete přát a my tu naší Ústavu nějak následně upravíme. To slibujeme!).

ANO2011 doposud nepochopilo, odkud nabírá ODS své preference.

za Iniciativu Ne základnám
Eva Novotná, mluvčí

Čl.43 Ústavy ČR.
(3) Parlament vyslovuje souhlas
a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.
(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,