Jana Maříková
16. 7. 2017
Vážení paní poslankyně, s pobavením jsem si přečetla Váš blog na IDNES – Poslední zvonění (po dvou týdnech – ZDE), kde pláčete nad neslavným koncem Kariérního řádu. Celkově z Vašeho blogu vyznívá nejen hluboké nepochopení toho, proč byl tento legislativní paskvil a tunel učitelskou veřejností odmítnut. Ale hlavně důvodu, proč jste byla zvolena do Parlamentu. Tedy že Vaší prací má být prosazování zájmů voličů ČSSD. K nim učitelé patří. Na rozdíl od majitelů reklamních agentur.
Asi jen proto jste mohla napsat, že petici „jednoho muže“ podepsalo překvapivé množství učitelů a učitelek (21.609 učitelů z 1.150 škol). Jako dlouholetá obyvatelka Českých Budějovic a učitelská veteránka si dovolím rekapitulovat Vaše neslavné působení v politice.
Vaše politická kariéra začala na komunální úrovni. V roce 1994 jste byla zvolena do zastupitelstva města České Budějovice. Už o rok později jste se stala radní tohoto města v rámci koalice s ODS a lidovci. Profesionální radní jste byla až do roku 2006. Tedy 3 volební období.
V radě, které předsedal primátor a pozdější místopředseda ODS a poslanec Miroslav Beneš, jsme poprvé mohli vidět Váš „papalášký“ přístup k politice. Dal by se shrnout pomocí parafráze lidoveckého kréda „raději být u koryta jako zástupce malé strany, než být v opozici jako zástupce velké strany“. Pravda, sociální demokracie a levice vůbec, to v té době v Českých Budějovicích neměly zrovna lehké. Město tehdy patřilo k baštám ODS, kde tato tehdy největší pravicová strana, získávala pravidelně kolem 30% hlasů ve volbách. I přes všechny přehmaty, nehospodárnosti a různé lumpárny, které se na radnici děly. Jako názorný příklad politiky, které jste dělala sekundantku, lze uvést rekonstrukci mostu a křižovatky na Dlouhé louce. Jde o kritické místo budějovické dopravní infrastruktury. Kříží se zde cesty ze dvou největších budějovických sídlišť Máj a Vltava s jedním ze dvou hlavních silničních tahů městem. Rekonstrukce byla původně plánována tak, že nejrušenější městská křižovatka před výstavištěm Země živitelka měla být nahrazena mimoúrovňovým křížením. V rámci akce měl být rekonstruován již značně opotřebovaný most z centra na Dlouhou louku. Během Vašeho prvního působení v radě se projekt tak dlouho předělával, doplňoval a soutěžil (aby se uspokojily vlivné podnikatelské a zájmové skupiny napojené na radnici) až z toho zbyla pouze rekonstrukce mostu. Dnes mu místní přezdívají „primátora Beneše“. Nakonec stál tolik, co původně měla stát mimoúrovňová křižovatka i s mostem. Na mimoúrovňové křížení silnic, které mělo zrychlit dopravu, už jaksi nezbylo. Každé pracovní ráno i odpoledne zde pomalu popojíždějí kilometrové kolony aut. Skvělý výsledek práce Vašeho bývalého kolegy ekonomického náměstka primátora Zdeňka Čápa (tehdy ODS – později US). A koneckonců celé rady, které jste byla členem. Náměstka Čápa jste mnohokrát označila za „šikovného hospodáře“. Tak šikovného, že z jeho zásahů do hospodaření se Technické služby města České Budějovice nevzpamatovaly dodnes. Když napadne sníh, tak se stotisícové město, které má jen několik zastaralých sypačů, mění na zimní opičí dráhu. Možná už jste zapomněla, že tento „koumes“ začínal jako předseda okresní privatizační komise. Nebo jste se to ani nenamáhala zjišťovat, než jste s ním do rady zasedla. Ostatně jste tam byla „do počtu“. Takto Vás kolegové z pravice do rady vytipovali. A nezklamala jste je.
A protože jste se „jako křoví“ osvědčila, tak Vás hlavní architekt „radničního puče“ náměstek Čáp nepoměl vzít i do nové rady vzniklé po volbách 1998. Kdy byla od moci odstavena vítězná ODS. Vy jste povýšila na náměstkyni primátora pro oblast školství. V radě s lidovci a US, které formálně předsedal primátor Miroslav Tetter (KDU-ČSL), na Vás čekala hromada „špinavé práce“. Jako bývalá češtinářka jste asi chápala, že slovní spojení „zavírání škol“ a „slučování škol“ nezní lidem – voličům zrovna libě. Stejně jako likvidace školek a prodej jejich budov. Takže jste to nazývali slovem „optimalizace“. Myslím, že jste byla rekordmankou v počtu „optimalizovaných“ a zavřených škol a školek ve městě. Vše samozřejmě v rámci úspor pana náměstka Čápa. Aby byl městský rozpočet vyrovnaný – jak jinak. Ono totiž někde bylo nutné vzít peníze na neustále se prodražující opravu historické budovy radnice. Přes miliardu ta rekonstrukce stála. Rekonstrukce co do objemu poloviční, taktéž historické radnice, v Prachaticích stála 180 milionů. Jenže tamější starosta Jan Bauer (ODS) si zakázkami na radnici nemusel „kupovat“ hlasy zastupitelů pro udržení nepopulární rady. Takže v Budějovicích to kupčení s radnicí odneslo školství. Tj. učitelé a děti. I Vaši „zásluhou“.
Na popularitě u občanů, kteří houfně podepisovali petice proti rušení a slučování škol a školek, Vám to rozhodně nepřidalo. S „odřeným zadkem“ se Vám však díky poměrnému volebnímu systému podařilo ještě jednou proklouznout za ČSSD do zastupitelstva města. Dokonce jste se potřetí stala radní. Sice až na třetí pokus, protože Vaše nepopularita ve městě byla již značná. Jenže z chyb svého minulého působení v radě jste se nepoučila. I napotřetí jste předváděla, jak by řekl Charles Talleyrand (francouzský ministr zahraničí „před“, „během“, a „po“ Velké francouzské revoluci), že jste „nic nepochopila a nic nezapomněla“.
Mezi nezapomenutelné kousky z Vašeho třetího radního angažmá patří mimo jiné stavba fotbalového stadiónu za městské peníze na cizím pozemku. Což následně přineslo spoustu problémů. Stejně jako rekonstrukce hokejového stadiónu, kde za stovky milionů z městského rozpočtu dodavatel nedokázal postavit dva schody stejně vysoké. Vevnitř stavba vypadala jako by ji projektoval slavný architekt Hundertwasser, který proslul tím, že zásadně nepoužíval rovné linie. Takto zrekonstruovaný stadion musel být při postupu budějovického týmu do hokejové extraligy znovu rekonstruován, protože hokejový svaz do té „ratejny“ odmítal z bezpečnostních důvodů pustit hráče ostatních týmů.
Tohle všechno si vybaví Vaši spoluobčané z Českých Budějovic – pamětníci divokých 90. let. Někteří si vzpomenou už jen na Vaše poslední období v radě města, kdy jste pro mnohé byla zdrojem velké legrace. Protože jste se tak „osvědčila“ při optimalizaci škol a školek, tak Vám koalice dala za úkol „optimalizovat“ i městskou kulturu. Vaše návrhy na slučování loutkového divadla s operní scénou byly veřejně čteny před zahájením divadelních představení Jihočeského divadla samotným ředitelem a dnes senátorem Jiřím Šestákem. Pro pobavení publika.
Jste v politice opravdu dlouho. Ve Sněmovně od roku 2006. Do té Vám, zřejmě za vzorně odvedené služby na radnici, pomohl kmotr jihočeské ODS Pavel Dlouhý. Přezdívaný kníže z Hluboké. Na volitelné místo na kandidátce ČSSD jste se dostala „hulínského metodou“. Jde o metodu ovládnutí nominačního procesu ve straně pomocí účelového krátkodobého nabrání „žoldnéřů“ do určité stranické organizace, která pak ostatní v kraji přečíslí. Nazývá se podle Petra Hulínského – dnes náměstka ministra vnitra, předtím mnoho let náměstka primátora hlavního města Prahy, který se s její pomocí dostal se v roce 1996 na volitelné místo na kandidátce ČSSD v Praze. Do ČSSD „naverboval“ téměř všechny zaměstnance bezpečnostní služby INDUS, jejíž byl ředitelem. A s touto ozbrojenou skupinou ovládl stranické „primární volby“. A pak byl 2 roky poslancem.
Vám na volitelné místo sice nepomáhali žádní ozbrojenci, ale metoda to byla stejná. Na pokyn „kmotra“ Dlouhého vstoupilo na přelomu let 2005/2006 do ČSSD na Hluboké několik sportovních týmů, kterým obec z dotací od Jaderné elektrárny Temelín vybudovala sportoviště. Tyto formace pak ovládly nominační proces v okrese České Budějovice a následně v rámci jihočeské ČSSD. S jejich pomocí jste vyšachovala z kandidátky ČSSD někdejšího úspěšného ministra školství Eduarda Zemana, který zvýšil platy učitelů celkem o 36% a zdvojnásobil objem peněz na školství. Ale nebyl „slouha slouhů“. Těm slouhům mocných naopak dělal problémy. Takže ve Sněmovně skončil, abyste jej Vy nahradila.
Na ministerstvu školství jste působila jako poradkyně ministryně. V době úřadování nástupkyně Eduarda Zemana, Vaší staré kamarádky Petry Buzkové. To byla doba koaliční vlády ČSSD+KDU-ČSL+US premiéra Vladimíra Špidly. Doba škrtů v rozpočtu MŠMT. Doba opětovného zmrazování růstu platů ve školství. Ale také doba, kdy pod ministerstvem vznikla organizace CERMAT. A začala připravovat nesmyslný a předražený projekt státních maturit. Napřed za peníze z fondů EU. Pak za peníze ze státního rozpočtu. Nikdo dnes neumí přesně vyčíslit, kolik miliard už tento nesmysl spolykal. Odpovědi ministerstva a CERMATU se různí. Stejně jako odpovědi různých ministrů a ministryň. Jisté však je, že tyto peníze by bylo účelnější dát na platy učitelů nebo na vybavení škol. Projekt státních maturit je nesmyslný od počátku. Je „zhovadilé“, chtít stejné zkoušky od žáků gymnázií a odborných technických škol, když v průběhu středoškolské docházky mají různé úrovně hodinových dotací na předměty, z nichž se maturita skládá. Každý učitel z praxe by Vám to zadarmo prozradil. Jenže ono se na to tak „krásně“ utrácely – pardon čerpaly – peníze EU. A kdoví kam se nějaký ten miliónek ulil? Vy to možná víte, ale nám to nepovíte.
Za celou dobu, kdy jste poslankyní, si nedokážu vybavit jedinou věc, kterou jste pro školství udělala, a jež by skutečně něco pozitivního přinesla učitelům nebo žákům. Celostátně známou jste se stala ve chvíli, když bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS) při odpovědi na Vaši interpelaci ukázal zvednutý prsteníček – tzv. „fuckáč“. A pak to trapně vysvětloval, že svému ministru Miroslavu Kalouskovi signalizoval, že je jednička. Tak to byla Vaše čtvrthodina slávy.
V tomto volebním období jste podporovala vše, co vymysleli ministři školství z ČSSD. Zcela bez ohledu na to, co tomu říká odborná veřejnost. Klidně jste si vyslechla argumenty proti inkluzi. Na jihočeských základních i speciálních školách, které jste objížděla v rámci volební kampaně ČSSD do Senátu. Slibovala jste pomoci tento nesmysl ve Sněmovně zastavit. Ale pak po senátních volbách jste ve Sněmovně hlasovala pro zavedení inkluze.
Zvykli jste si učitele i veřejnost vyšachovat a nechat je jen trpně čekat, jakou morovou ránu na ně zase sešlete. Ale inkluzí zřejmě pohár trpělivost přetekl. Teď se divíte, že se učitelé nechtějí sklonit před dalším nápadem, jak z fondů EU a následně z rozpočtu MŠMT uloupnout další miliardy na papírovou buzeraci učitelů zvanou kariérní řád. Stejná metoda „odklonění“ peněz, které by měli jít na platy a na vybavení, jako u státních maturit. A ministerstvo má ještě tu drzost tvrdit, že to mělo učitelům pomoci k lepšímu ohodnocení. Asi jen proto, že jste poslankyně „loajální“ k ministrům za ČSSD jste mohla napsat, že „Dva roky se rodil kariérní řád. Bylo to složité a trvalo opravdu dlouho, než se podařilo najít kompromisní řešení, které vyhovovalo odborům, učitelským organizacím a které reflektovalo také množství připomínek lidí z praxe.“. S lidmi z praxe, paní poslankyně, nikdo z ministerstva nejednal. Jednali jste jen s těmi, kteří s Vámi souhlasili. Na ostatní připomínky – a že jich bylo dost, třeba od Učitelského profesního sdružení – ministerští úředníci napsali „Neakceptováno“. Zástupce „nesouhlasících“ ani nepozvali na vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení. Což jen tak mimochodem nařizují Legislativní pravidla vlády.
Nyní sklízíte plody své práce. Za svoji dlouhou politickou kariéru jste stále nic nepochopila a nic jste se nenaučila. Takže se podivujete nad tím, že petice proti kariérnímu řádu měla tolik podpisů. Místo toho, abyste zapátrala ve své paměti, zda něco nebylo špatně, viníte „jednoho muže“, že zmanipuloval spoustu učitelů, kteří zřejmě petici podepsali. V duchu hesla „podle sebe soudím tebe“ si myslíte, že petici nečetli. Stejně jako jste Vy asi nečetli připomínky, které Vám ke kariérnímu řádu chodily. Učitelé jsou lidé gramotní a čtou. I když si to ministři nemyslí. Mnozí dokonce dokázali, že disponují též funkční gramotností. To znamená, že chápou skutečný význam toho, co čtou. Právě tato schopnost nám učitelům pomohla odhalit, že kariérní řád neznamená žádné zlepšení pozice učitelů ani jejich odměňování. Ale že to je místo toho báječný kšeft s eurodotacemi. Že ročně mělo jít na platy učitelů 140 milionů. A zbytek ze dvou miliard na státní úředníky Národního institutu dalšího vzdělávání (NIDV – dceřiná organizace ministerstva). A na různé příživníky na ně přisáté. Například jen na propagaci mělo jít 45 milionů. Naprostý výsměch učitelům a ukázka papalášského chování. Je dobře, že jste svým článkem na iDnes voličům Jihočeského kraje připomněla před volbami, kdo jste, a jak reagujete na jejich hlasy.
Joseph Fouché (ministr policie pěti režimů „během“ a „po“ Velké francouzské revoluci) v závěru svého kariéry napsal, že „politika stejně jako policejní práce, si žádá těch nejlepších, ale často bohužel přitahuje ty nejhorší“.
Příčinou toho, v jakém srabu je ČSSD, je právě takové papalášské chování, které předvádíte celou svoji politickou kariéru. A to, že lidé jako Vy postupně opanovali tuto stranu, kterou jsem dříve volila. To bylo ovšem v době, než z ní byli vypuzeni slušní a pracovití odborníci jako byl ministr školství z let 1998 až 2002 Eduard Zeman.
Autorka učí 27 let angličtinu a němčinu na všech typech škol, je členkou petičního výboru proti Kariérnímu řádu a členkou prozatímního vedení iniciativy Pedagogická komora.
