– Pozorovatelka –
13.7.2017 AE News
Dnes svět obletěla zpráva, že Interpol zrušil zatykač na europoslance Jaromíra Štětinu (TOP 09), který na něj vydal Ázerbájdžán – žádost Ázerbájdžánu podle Evropské lidové strany zamítl Interpol, který současně požádal členské státy EU, aby Štětinu neuváděly ve svých databázích (více zde , zde).
 |
| Jaromír Štětina v Náhorním Karabachu u referenda o vytvoření republiky se staroarménským názvem Arcach. |
Ázerbájdžán Štětinu obvinil z porušování ázerbájdžánských zákonů po jeho únorové návštěvě Náhorního Karabachu, když Štětina spolu s europoslanci z Lucemburska a Kypru Frank Engel a Eleni Theocharousová navštívili Karabach v den konání místního referenda, které rozhodlo o přijetí nové ústavy. Součástí této ústavy je vymezení prezidentských pravomocí a přejmenování tohoto územního celku na Republiku Arcach, což je staroarménské jméno pro Náhorní Karabach.
 |
| Jaromír Štětina (vlevo) v Náhorním Karabachu 21. února 2017 (zdroj fota zde) |
„Vydání zatykače na tři poslance Evropského parlamentu mělo za cíl zastrašit stovky mezinárodních odborníků, kteří v Náhorním Karabachu dnes pracují,“ uvedl dnes v tiskové zprávě Štětina s tím, že podobné zastrašování a nátlak jsou podle něj „běžnými nástroji ázerbájdžánské diktatury“. Štětina dále řekl, že rozhodnutí Interpolu očekával, „ze židle“ jej prý ale zvedlo tvrzení zástupců ázerbájdžánského parlamentu, že trojice europoslanců je odpovědná za vojenskou eskalaci v oblasti. „Jde o nehorázné tvrzení, které naprosto odmítám, neboť dobře vím, že v této válce ztráty na životech nesou jak ázerbájdžánští, tak i arménští vojáci,“ reagoval Štětina.
„Nepodporovat v tomto konfliktu Náhorní Karabach znamená souhlasit s tehdejší sovětskou národnostní politikou na Kavkaze, kterou praktikoval Stalin,“ dodal europoslanec Štětina, který je místopředsedou podvýboru pro obranu a bezpečnost (zdroj zde).
Oblast Náhorního Karabachu je sporným bodem ve vztahu Arménie-Ázerbájdžán už sto let a Stalinův podíl je v tom, že rozhodnutím ústředního výboru KSSS byl Náhorní Karabach v rámci vzniklé Zakavkazské SFSR (spojení Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu) ponechán Ázerbájdžánu (více o tom viz Petrohradská schůzka Putina, která unikla pozornosti). Po rozpadu SSSR se však Náhorní Karabach v krvavé válce od Ázerbájdžánu odtrhl a od té doby Ázerbájdžán usiluje o jeho návrat pod svou správu a sousední Arménii obviňuje z okupace ázerbájdžánského území. Proti únorovému referendu, podle kterého se měl Náhorní Karabach stát samostatnou republikou Arcach, proto Ázerbájdžán protestoval a výsledkem byl i zatykač, který dnes byl zastaven.
Rozhodnutí Interpolu je tedy prohrou Ázebájdžánu a podporou Arménie. A vzhledem k tomu, že v zájmu Ruska je udržení Náhorního Karabachu jako neutrálního území, jde o krok proti Rusku, který je pouze součástí mnohem obsáhlejšího procesu a k tomu se stačí podívat na mapu, aby bylo jasné, o jak důležitou oblast se pro Rusko jedná.
 |
| Na mapě: uprostřed Arménie, Ázerbájdžán a sporný Náhorní Karabach. V dolní části Írán a v horní části – Gruzie (která hraničí s Ruskem). Arménie je cestou, jak Írán a Gruzii spojit, Ázerbájdžán je překážkou, kterou je třeba odstranit (Ázerbájdžán zrušit) |
A jaký je scénář, který je rozehraný od rozpadu SSSR a čeho je ten scénář součástí?
Od 70. let se pracuje na odepisování USA a na předávání světové moci Číně (více zde). V souvislosti s Čínou je budován projekt Nové hedvábné stezky, ve kterém má zásadní roli sehrát Írán (a to nejen logisticky – viz např. Mogherini v Íránu ), zatímco s Ruskem je počítáno jen okrajově, přesněji – není s ním počítáno vůbec (nepočítáme-li jeho zdroje, o které se nyní opět hraje, a to tak, jako nikdy).
A protože součástí tohoto scénáře je obejití/izolace Ruska, od rozpadu SSSR je strategickým územím Gruzie. A když se řekne Gruzie, tak jsme u Abcházie, Osetie a Čečenska, kde si Rusko kus svých hranic ubránilo:
Ale současně jsme u stejné Gruzie, která je těsně před vstupem do NATO a ve které nedávno náš ministr obrany Stropnický odhaloval sochu Václava Havla (více zde), čímž v souhrnu můžeme říct, že pokud jde o Gruzii, tam je „antirusky“ téměř (!) hotovo. Co však zbývá dokončit je, aby bylo hotovo i „pročínsky“, resp. „pročínsko-íránsky“, tzn. ve smyslu propojení Evropa-Írán-Čína a to tak, aby si Rusko „ani neškrtlo“. A k tomu je nutné vytvořit spojení „Írán-Gruzie“, tzn. ovládnout oblast, která leží mezi Íránem a Gruzií a to znamená ovládnout oblast „Arménie-Ázerbájdžán“. Jaromír Štětina v Náhorním Karabachu u referenda o vytvoření republiky se staroarménským názvem Arcach.
Přičemž Arménie je významná ještě v tom smyslu, že přes ní má být eliminován vliv Turecka (a sunnitské dominance na Blízkém východě) a Ázerbájdžán v tom smyslu, že jeho zrušením by byl zrušen ruský spojenec, který navíc má přístup na Kaspické moře – nemluvě o bohatých energetických zásobách, se kterými se počítá, že mají být součástí íránských energetických dodávek pro Evropu.
 |
| Tranzitní role Íránu v rámci Nové hedvábné stezky s přístupem na všechna moře, kde v přístupu na Černé a Kaspické je nutné vyřešit oblast „Turecko-Arménie-Ázerbájdžán“ |
V poslední době můžeme ze všech stran pozorovat, jak svět fandí Arménii – obzvláště zřejmé je to obnovením tématiky genocidy Arménů Tureckem z počátku 20. století, kde se např. po Merkelové a prezidentu Zemanovi k označení „genocida“ přidal i papež. Ale -Pozorovatelka- o co těmito prohlášeními jde ve skutečnosti a tedy ve zcela pragmatickém smyslu, to můžeme dovodit z postoje, jaký Írán zaujal ihned poté, co v prosinci 2016 přes Sýrii (přes Aleppo) získával přístup na Středozemní moře. Tehdy íránský prezident Rouhani uskutečnil první etapu svých cest po Blízkém východě, která zahrnovala tři země: Arménii, Kazachstán a Kyrgyzstán. Ač všechny tři mají velký význam (Kazachstán/Astana, Kyrgyzstán země, kde má být zopakován syrský scénář) nyní je významná právě Arménie (více Na Blízkém východě jde osud Evropy do finále – Írán s Arménií právě přebírají vládu). Kromě toho, že tam íránský prezident byl přijat s velkými poctami, Arménii navrhl, aby se stala součástí Íránu
A ruské stránky tehdy o návštěvě psaly např. toto:
„Návštěva íránského prezidenta v Arménii se ukázala bohatou nejen ve smyslu podpisu dokumentů, rozšiřujících spolupráci obou zemí, ale i ve smyslu vybudování geopolitického rámce, který v budoucnu může mít velký vliv na další dění v regionu. Pro Arménii, blokované Tureckem a Ázerbájdžánem, může být perspektiva, že se v budoucnu stane koridorem, SPOJUJÍCÍM ČERNÉ MOŘE s PERSKÝM ZÁLIVEM, motivujícím stimulem k ekonomickému rozvoji a k novým investicím. A pro Írán, který přes Arménii a Gruzii může získat PŘÍSTUP NA ČERNÉ MOŘE a DO EVROPY, ač jej může získat i přes Ázerbájdžán, je to událost značného významu.“ (zdroj zde)
Se stejnými poctami tehdy íránský prezident navštívil i Kazachstán:
Co však je nejvýznamnější – Ázerbájdžán vynechal!
A co v souhrnu říká dnešní zpráva ve prospěch Arménie a v neprospěch Ázerbájdžánu?
Zpráva Interpolu o tom, že zatykač na J. Štětinu byl zastaven, říká, hlavní ruský spojenec v této oblasti a především strategická země, kterou Rusko potřebuje k tomu, aby mohlo vybudovat KONKURENCI Nové hedvábné stezky, byl znevýhodněn ve prospěch Arménie. Té Arménie, která se v budoucnu má stát součástí Íránu (židovská země, která je na rozdíl od Izraele k Íránu vstřícná) a té Arménie, která ve spojení s Íránem má Ázerbájdžán vymazat z mapy světa. K propojení Íránu (Číny) s Gruzií (Evropou) je po dnešku opět blíže a pokud jde o Česko, zbývá otázka – jsou si Štětina, který hájí zájmy Arménie a„Návštěva íránského prezidenta v Arménii se ukázala bohatou nejen ve smyslu podpisu dokumentů, rozšiřujících spolupráci obou zemí, ale i ve smyslu vybudování geopolitického rámce, který v budoucnu může mít velký vliv na další dění v regionu. Pro Arménii, blokované Tureckem a Ázerbájdžánem, může být perspektiva, že se v budoucnu stane koridorem, SPOJUJÍCÍM ČERNÉ MOŘE s PERSKÝM ZÁLIVEM, motivujícím stimulem k ekonomickému rozvoji a k novým investicím. A pro Írán, který přes Arménii a Gruzii může získat PŘÍSTUP NA ČERNÉ MOŘE a DO EVROPY, ač jej může získat i přes Ázerbájdžán, je to událost značného významu.“ (zdroj zde) Stropnický, který hájí zájmy Gruzie (a NATO) vědomi toho, jak nás vedou do náruče Číny a s ní do náruče Íránu/správného islámu? A že tím vším jsou sice antiruští, ale současně i antiameričtí?
Aktuální perlička na závěr: Poslanci schválili vyslání českých vojáků do Pobaltí, NATO bude reagovat na ruskou hrozbu. Stropnický táhne na Rusko přes Pobaltí a Gruzii, Štětina přes Arménii…
