Bohatá diskuse o humánním zacházení s teroristy

Avatar
Původní autoři

Ivan David
2. 8. 2017
Pršelo. S kamarády jsme se uchýlili do hospody v středoslovenské Muráni. Dva Romové se zdvořile zeptali, zda si mohou přisednout. Chovali se zdrženlivě, kultivovaně. Byli z Ostrova nad Ohří. S Romy u jednoho stolu jsme si okamžitě znepřátelili místní štamgasty. Jeden, posílen mnohými vodkami a borovičkami zabodl nůž do našeho stolu a vedl krátkou nesouvislou řeč o tom, že se mu hrubě nelíbí že stolujeme s Cikány. Byl to Laco, měl čtyry triedy a robil u koňov.
Tak začal nepatrný případ terorizmu v roce 1969.


Utekli jsme v rychlém sledu přes dvůr, kdy byl záchod. Laco se dozvěděl, že táboříme v tělocvičně místní školy. Za chvíli nás tam navštívil i s nožem. Hnal se na skupinku výrostků v rohu tělocvičny. Rozutekli se, jen můj mladší bratr zůstal na místě a klidným hlasem oslovil útočícího primitiva s nožem: “Myslíte, že jednáte správně?… Že je to správné jednání?” Laco na okamžik strnul a hleděl vytřeštěně na mého bratra. Zřejmě nechápal překvapivé otázky. Byli jsme zděšení. Co dělat? Miloslav Krátký, mezi přáteli výhradně zvaný “Šaman” zařval: “Laco!” Obrovitý opilec se otočil, zavrávoral a upadl. Šaman mu velmi pohotově vykopl nůž z ruky. Členové naší výpravy utekli. Laco pak jezdil po vesnici traktorem a řval, že nás pobije.

Policie (totiž Veřejná bezpečnost) nevyhověla naší telefonické žádosti a nepřijela, protože jsme přiznali, že jsme zatím všichni živí. Policie (a ti, kteří jsou povoláni pomáhat a chránit) občas vnímá svoji úlohu, tak, jak je to popsáno v písni “Cvočkařem byl Danda, bejvala s ním sranda…. Přijela policie na místo činu, aby změřila krve kalužinu.”

Uvádím příhodu z dávného mládí jako hezký příklad zjevně neadekvátní kulturnosti v kontextu agrese hrubou silou.

Článek, který jsem napsal ZDE, měl dosud 121 komentářů (všechny nenapsal zoufalý trol). To sice nevystihuje jeho kvalitu, ale dokazuje názorovou nejednotu čtenářů nesouhlasících s autorem a také mezi sebou. Diskuse jsou nesmírně důležité, nutí nás přemýšlet nad argumenty a postoji. Těším se, že na novém webu vynutíme její kultivovanost. Ty zajímavější začínají od 22. července 17.23.

Nejvíc mě zaujaly ohlasy řekněme prodchnuté humanismem. Zamysleme se, zda lze tytéž formy chování uplatňovat univerzálně a zda máme hledět na předpokládatelné následky nebo se do posledního dechu držet “ušlechtilých ideí”.

Jistěže důsledně zcela opačná volba, při níž se jedná jen podle zákonů džungle, vede zákonitě jen do té džungle.

Musíme si tedy klást otázku: “Kdo jsme to MY? Jaké máme cíle? Chceme přežít. Dá se vždycky žít a nechat žít?”

Pod vlivem docela jiné ideologie navrhovali někteří vojáci Rudé armády věrní bolševickým idejím za druhé světové války: “Nechme Němce přijít blíž, vždyť jsou to také dělníci a rolníci, nestřílejme na ně, jsou také příslušníky vykořisťované třídy, určitě nás pochopí. Domluvíme se s nimi!”

Pokud je někdo lapen ideologií, kterou není schopen vnímat aspoň trochu kriticky, ale přijme nebezpečně debilní výklad světa a jeho chodu, stává se nebezpečným nejen pro další stoupence svého výkladu.

Laco s nožem se nemusí jevit jako terorista, ale jako pouhý individuální agresor. Jednal ovšem pod vlivem proticikánského rasizmu posilován sdíleným postojem jeho necikánských spoluobčanů.

Slovo “teror” znamená původně “hrůze a děs”. Oběť terorismu má být zastrašena, aby nějak konala a nekonala jinak. Může být pro výstrahu zabita.

Teror se děje ve jménu ideologie nebo za prosazení zájmů s nimiž se oběti nechtějí ztotožnit.

Někdy lze přijmout terorem prosazovanou ideologii (aspoň na oko) a vyměnit původně deklarované přesvědčení za nedůstojný život člověka, který byl zlomen nebo zradil (jsou takoví “šťastlivci”, kteří se ztotožní s jakoukoli ideologií, někdy i doopravdy).

V diskusi k článku napsal anonym “KR” bezvýhradně podporován Janem Kopeckým mimo jiné toto:

“To, co učinilo Evropu Evropou, že není několika mraveništi mravenečků, bylo uznání diverzity světa, společnosti, uznání jedinečnosti každého z nás, tolerance a respekt k jinému, jeho zkoumání, včetně zkoumání původu a podnímek existence, zjišťování příčin, souvislostí a důsledků a hodnocení s pokorou před pravdou a s vizí spravedlnosti.
Ano, svět a Evropa mají značné mezery v nalézání a uplatňování spravedlnosti a zákonnosti. Nemohou za to ale muslimové, židé, Slované, kuřáci, slávisti, děti. Může za to konkrétní společenská třída, v níž najdete katolíky, prostestanty, židy, muslimy, Anglosasy, Slovany, kuřáky i nekuřáky, fanoušky toho a těch, jen děti nikoli. Každá třída má svoji morálku, svůj žebříček morálních hodnot. Jedni na násilí, strachu, nevědomosti, lži a podvodu staví svoji moc, bohatství a pokrytecký společenský status. Druzí ctí poznání, pravdu, spravedlnost, čestnost, humanitu, solidaritu. Další se motají a vyčkávají mezi nimi, z nevědomosti, nerozhodnosti, bezradnosti, lhostejnosti, vypočítavého pragmatismu. Tápající hledají konkrétní pevný, reálný bod, příklad, kde zakotvit, kudy se vydat, co napodobit.
Článek a postoj Ivana Davida nevede do Evropy komenských, masaryků a čapků, vede z Evropy pryč. K fanatikům, ke krevní a ideologické mstě, do koncentráků a gulagů.
Řešení není v odmítnutí soudů, v zapomenutí na právo a spravedlnost, ale naopak v jejich zlepšování, tříbení, vyžadování. Není jednoduchých cest a řešení – neví a necítí to jen hlupáci a cynici.
Aktuální případ migrační vlny s jejími tragickými a hrozivými následky, s jejími spletitými a odpornými důvody, by neměl zatemňovat naši mysl a převracet naše hodnotové žebříčky. Neměli bychom z tohoto žebříčku dělat štafle a měřit různými metry. Buďme fanatikům, náboženské nevyjímaje, vzorem kultivovaného sepětí inteligence a emocí a s chladnou hlavou jim racionálně dokažme, že než předstoupí před boha, tak budou nejprve skládat účty svým spoluobčanům na této Zemi. A že to bude účet poctivý, že ani boží EET na něm nic nefér nenajde.
KR”

Je to ušlechtilé nabídnout fanatikům sebe jako “vzor kultivovaného sepětí inteligence a emocí a s chladnou hlavou“. Můj postoj prý nevede do Evropy “Komenských, Masaryků a Čapků“. Dobře vybrané příklady, Komenský musel prchnout z Čech před terorem, Masaryk by jistě dopadl velmi špatně, kdyby včas nezemřel a totéž platí i o Karlu Čapkovi, jehož bratr byl utýrán k smrti. Anonym asi nepostřehl, že cituji z Čapkovy Matky, které humanista Čapek vložil do ruky zbraň, aniž by se stala vzorem “kultivovaného sepětí”.

Myslím, že účinný trest zaslouží každý, kdo se dobrovolně vědomě přidal k organizaci, jejíž cílem je zotročení lidí a prostředkem jsou hromadné vraždy. Postavit je před soud a dokazovat? Když se nechá hrdě vyfotografovat drže uřezanou hlavu, není to jistě důkaz vraždy. Že by podmínku? Ty, ty, ty…!

Jednat “humánně” s osobami, které prokazatelně humanitu odmítají je idiotské. Něco jiného je vrah, který až dosud žil spořádaně a společensky konformě a nezvládl náročnou situaci.

Pro mne nejsou kulturní výdobytky balastem, jenže je lze uplatňovat jen tam, kde je kultura respektována. Jistě je možné blábolit o jinakosti a chápat násilníky, protože už dlouho nesouložili a vrahy, protože mají prudkou povahu a měli těžký život. Pak se staneme obětí vlastního dvojího metru a blbosti zplozené po kavárnách.

Že bych tak neměl mluvit jako psychiatr? Zajisté chápu motivy vraha a mohu znát jeho těžký život v němž se mu nedostalo řádné výchovy a naučil se na krutost reagovat krutostí. Nakolik mohlo jít o poruchu osobnosti? Nakolik se podílela vrozená dispozice, nakolik nepříznivé výchovné prostředí a tíživá sociální situace? Mohu odsuzovat společnost, která to dopustila (o dopouští čím dál víc). Přesto je nutné používat stejná měřítka. Od každého musíme žádat, aby se zdržel zločinu. Pokud je schopen rozpoznat protiprávnost, odhadnout následky a ovládnout své jednání.

Válka se zločinnou organizací není válečným konfliktem, kde se dodržují pravidla. Že by bylo možné toho zneužít? Jistě, zneužít lze i měkký zákon.

Legálně se mohou k moci dostat i zločinci. Pro někoho zločinci, pro jiného hrdinové. Činí zlo nebo dobro? Měřeno jejich vlastními zákony? Veřejným míněním? Úsudkem stoupenců? Pak je pozdě říkat, my jsme to tak nechtěli, kdybychom to byli věděli, tak bychom to do volební urny neházeli. Chceme vrátit čas. Čas se vrátit nedá, ale zákony jsou změnitelné.

Že by se společnost zvrhla do džungle s jediným právem, právem silnějšího? Pokud budeme velmi soucitní s těmi, kteří soucitní nejsou, pak je vláda práva silnějšího jen otázkou času. Pak budeme ti slabší. My, kteří hájíme slabší proti zvůli se staneme obětí, nejenom ti soucitní, kteří hledají u nepochybných příslušníků vraždících teroristických skupin důkazy “viny”.

Do Evropy míří statisíce, možná milióny lidí, kteří měli možná těžké dětství. Pokud budeme vstřícní a chápaví, oni to ocení. Vyhodnotí to nepochybně jako důkaz naší neškodnosti a jako příležitost k uplatňování zákonů džungle proti nám. Nebudou si nás brát jako vzor. Jsme a zůstaneme pro ně cizí.

Ano, máme jim pomoci, ale řešit jejich problémy u nich doma a ne přehlížením jimi způsobených problémů u nás doma.

Není jejich chyba, že “řeší” populační explozi expanzí, je naše chyba, pokud přistoupíme na to, že expandují k nám, zatímco my budeme komprimováni. My jsme je nenutili plodit více dětí, než kolik jsou schopni uživit. Máme jim poskytovat vlastní zdroje, protože nedovedou hospodařit se svými? Pamatuji si ze školy, že “Nigérie má 30 miliónů obyvatel”. Kolik má dnes?

Hovořil jsem kdysi na jakési recepci ve Washingtonu s urostlým černochem. Byl to expert Světové zdravotnické organizace na populační explozi. Byl z Nigérie. Ptal jsem se ho, jak to chtějí řešit v jejich zemi. Řekl, že řešením je vzdělání žen. Zdá se, že se to moc nedaří. Holt ten islám…

Stojí za to připomenout, že vraždění jinověrců a neloajálních Islámskému státu neprobíhá v kavárně. Probíhá za podmínek, kdy nikdo není na kulturní výdobytky zvědav, jde o život. Když přežijí terorističtí vrazi, budou vraždit dál. Nejsou jako dobří němečtí vojáci věrně sloužící říši, kteří si po prohrané válce opět stoupli k soustruhu nebo si sedli za psací stůl a možná i změnili názory.

Pokud jsme se svojí kulturností pro srandu králíkům, budeme tím spíše pro srandu vlkům.

Nejhoršími rádci jsou důslední propagátoři a uplatňovatelé blbých ideologií. Ti pak zakazují popisování reálného stavu věcí, také proto, aby se neukázalo, jak jsou jimi doporučovaná, neřku-li i zavedená pravidla, zhoubná.