Česká televize zamlčela fakta o kauze Čechů zadržených v Turecku

4.8.2017 Agentura EXANPRO
(Specifické hodnocení 11050)

Dne 2. srpna 2017 přinesla Česká televize zprávu o verdiktu tureckého soudu ohledně zadržených Čechů Miroslava Farkase a Markéty Všelichové (zadrženi v listopadu 2016 v Turecku). Oba byli odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šest let a tři měsíce. Rozsudek zatím není pravomocný. Pro české politiky a novináře je to překvapivé vyústění. 

Zejména ministr zahraničí Lubomír Zaorálek neskrýval své udivení. Z pohledu všech dřívějších poznatků a souvislostí se však nejedná o nic překvapivého. Pokud české zpravodajské služby poskytují dostatečnou podporu výkonným politikům, nemohlo české politiky rozhodnutí tureckého soudu zaskočit, a to obzvlášť proto, že tato kauza je od svého počátku spjata s otevřením kurdské kanceláře v Praze (duben 2016).

Zadržení českých osob, jež se staly objektem zájmu turecké zpravodajské služby MIT právě kvůli oné kurdské kanceláři v Praze, je rozebráno v produktu 12018 „Spolupráce s Kurdy je Tureckem ostře sledována a selektivně postihována“. Produkt byl na stránkách agentury EXANPRO zveřejněn 5. prosince 2016. Následně byl 24. prosince 2016 publikován doplňující produkt, který potvrzoval spojitost mezi zadržením obou Čechů a kurdskou kanceláří v Praze, neboť po zatčení obou Čechů se 12. prosince v českých médiích objevuje článek s názvem „Kurdové zavřeli pražskou kancelář, nenašli podporu“. Souvislosti byly dovysvětleny v doplňujícím produktu 12020 „Potvrzený vztah mezi zadržením Čechů v Turecku a kurdskou kanceláří v Praze“.

Česká televize se rozsudku nad oběma českými občany věnovala uvedeného dne hned v několika pořadech, ale ani v jednom z nich moderátoři nepoložili otázku na vztah mezi zadržením Čechů a kurdskou kanceláří v Praze. Přitom byly tyto informace dostupné a samy se nabízely. Ve výše uvedených produktech zveřejněných na konci roku 2016 jsme psali např. následující:

„Česká republika se tak touto přívětivou aktivitou směrem ke Kurdům ocitla ve vyšším zpravodajském zájmu turecké vlády a jejích zpravodajských složek.“ 

Je personál veřejnoprávní České televize tak neprofesionální, že nedokáže divákům zprostředkovat úplný obraz o příslušné záležitosti, anebo je až příliš provládní a vládu úmyslně šetří v pokládání zásadních otázek?

Na druhou stranu je ale zvláštní, proč pracovníci ČT mají nutnost kritizovat konkurenční společnost Televizi Prima za to, že v hlavním vysílacím čase uvedla dokument „Svět podle Putina“, který podle nich nebyl vůbec konfrontační (viz pořad Newsroom ze dne 18. a 25. června 2017). Od pracovníků ČT je absurdní a pokrytecké, aby kritizovali konkurenční subjekt za něco, co oni sami neumějí nebo nechtějí provádět směrem k českým politikům, čímž divákům zamlčují fakta o celé řadě událostí a jevů (příklady viz odkazy níže1). A je nanejvýš trapné, aby personál ČT polemizoval nad tím, zda měla Televize Prima odvysílat dokument s Putinem v hlavním vysílacím čase.

Česká televize se snižuje k tomu, aby ohledně konkurenčních médií podsouvala divákům, jaké pořady jsou dobré čili v aktuálním politickém trendu a které nikoli. ČT vnucuje divákům své hodnocení o tom, kteří novináři, dokumentaristé a další osoby z mediální branže dělají svou práci špatně s odkazem na to, že jejich výtvory tudíž nestojí za nic. Tyto nadbytečné aktivity jsou ale pro ČT oslabující a naopak pro konkurenci posilující, a to zvláště když pracovníci ČT nedokáží přinášet divákům vlastní poctivé zpravodajství.

V poskytování zpravodajství o zatčení, obvinění a rozsudku ohledně dvou českých osob v Turecku porušili zaměstnanci ČT přinejmenším tuto část z Kodexu České televize:  

„… Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu bude vždy hrubým porušením tohoto imperativu.“ 

Pracovníci ČT porušují Kodex České televize opakovaně (dezinformují, manipulují, mlží, zatajují, neodborně předkládají), avšak nikdo na to nereaguje, čímž se onen kodex stává pouhým kusem papíru.

V kauze zadržené dvojice Čechů není vynesení rozsudku v podobě trestu odnětí svobody nic nečekaného. Ještě před uzavřením kurdské kanceláře v Praze jsme v produktu 12018 uvedli tento text:

„Oficiální stanovisko tureckých úřadů k činnosti obou českých občanů bude potom takové, které Turkům umožní provést odstrašující příklad pro ostatní potenciální podporovatele kurdské činnosti v Sýrii a Iráku, přičemž budou vyčkávat na případné ústupky českých politiků v případě kurdské kanceláře v Praze. Nemusí o tom ani otevřeně hovořit, ale mohou jen naznačit, že chtějí z české strany ujištění o tom, že nepodporuje subjekty, které oni (Turci) považují za teroristické.“

Ani výše trestu není překvapivá. Ve stejném produktu 12018 jsme hodnotili, jak turecké úřady oba Čechy vnímají:

„Turci ve skutečnosti nevnímají obě osoby z ČR jako vážné bezpečnostní riziko, ani jako teroristy, ale jako bezprecedentní prostředek k boji proti zahraniční podpoře Kurdům, a to jak ze strany jednotlivců a skupin, tak ze strany politiků (otevření kurdské kanceláře v Praze).“

Trest šest let a tři měsíce tak není vysoký s porovnáním s tresty za podporu teroristických organizací, které se v Turecku pohybují obvykle v rozmezí 10 až 15 let. Navíc je u české dvojice možné pozdější snížení trestu.

Zvláštní bylo udivení pracovníků Ministerstva zahraničí ČR a taktéž moderátora ČT nad tím, proč Turci nereagovali na argument, že tam česká dvojice působila z humanitárních důvodů. Jenže pro Turky není podstatné, co tam dva Češi prováděli, ale to, že to prováděli u kurdských milic YPG (více o YPG viz vysvětlivka v produktu 12018), které turecké úřady vedou jako teroristickou organizaci, a také to, že Česká republika umožnila Kurdům otevřít kancelář v Praze (navíc fotografie se střelnou zbraní, byť demonstrativní, nevypadá příliš humanitárně). Ministr zahraničí doplnil, že Česká republika nepokládá YPG za teroristickou organizaci. Avšak v tom je právě další problém, jenž je v produktu 12018 objasněn takto:

„Brzké propuštění nebo deportace do ČR nepřicházejí v úvahu. České úřady již uvedly, že podle českého práva se dvojice vlastně ničeho nedopustila, a tak turecká strana ví, že český pár by po deportaci do České republiky nečekal žádný trest. Turecké instituce by tímto činem předvedly špatný příklad pro další potenciální stoupence kurdských milicí ze zahraničních zemí.“

Česká televize nepřinesla divákům v této kauze ten nejúplnější obraz, přičemž jí v tom nic nebránilo. Je to další ukázka toho, jak ČT kupí svá pochybení, přičemž její pracovníci paradoxně rozebírají ostatní ze šíření dezinformací, z manipulace a prezentování „špatných” politických dokumentů.

1/ Příklady dezinformací, manipulace, zamlčování faktů a neodborného přístupu ze strany České televize: