– kou –
29.8.2017 Focus a PrvníZprávy
Ukrajinský „euromajdan” nemohl změnit politickou strukturu v zemi, ale přivedl k moci pouze nové oligarchy, napsal Focus.
Stát zavedl tzv. neopatronální režim, ve kterém je moc soustředěna v rukou zkorumpovaných klanů, který pouze simuluje prozápadní kurz a reformy, poukázal Andreas Umland, autor materiálu.
V roce 2015 vydal politický vědec Henry Hale monografii s názvem „Patronální politika: dynamika vývoje euroasijských režimů ve srovnávací persketivě”, uvedl Focus. V ní se hovoří o určitém typu vztahů mezi státem a společností, charakteristických pro země postsovětského prostoru, vysvětluje Andreas Umland.
V takzvaných patronálních režimů existují interakční nebo konkurenční „záchranné pyramidy”, nebo jinými slovy, korupční sítě vedené vysokými patrony, kteří řídí velké koncerny nebo zaujímají vysoké vládní pozice. Takové struktury mají vliv na činnost sociálně významných institucí: ministerstev, stran, podniků, médií a veřejných organizací. Současně je pevnost, účinnost a udržitelnost těchto pyramid zajištěna především prostřednictvím rodinných vazeb, osobního přátelství, dlouhodobých známostí a souladem s „polomafiánskými pravidly chování”.
Členové takové korupční sítě se odměňují funkcemi, penězi, objednávkami, nemovitostmi, zbožím, službami, licencemi, granty a výhodami, pokračuje publikace. A ačkoli takové formy vztahů lze pozorovat po celém světě, na rozdíl od právních států, v zemích s patronálním systémem tvoří jejich základ, smysl a účel. Současně mohou takové klanové struktury existovat nejen autoritativním způsobem, ale i s formální demokracií, poznamenal Umland.
V tomto ohledu není divu, že jedním z hlavních sloganů ukrajinské „revoluce důstojnosti” byla fráze „Gangy – pryč!”, napsal Focus. Rodina bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, jeho přátelé a spolupracovníci, „natolik dychtivě a bezostyšně plenili ukrajinský stát a nestydatě a násilně hájili kleptokratickou vládu“, že miliony občanů vyšly do ulic a vzepřel se, tvrdí autor.
Nicméně, ostatní „oligarchové” zřejmě stáli za „euromajdanem”, věří Umland. A tento předpoklad posiluje skutečnost, že v květnu 2014 byl jedním z nejslavnějších oligarchů země Petro Porošenko zvolen prezidentem země. Nahradil Janukovyče v místě hlavního “šéfa” v „neopatronálního politického systému Ukrajiny”
Přičemž Porošenkova kandidatura byla dohodnuta na polotajné schůzce ve Vídni v březnu 2014, které se zúčastnil ukrajinský magnát Dmitrij Firtaš, a velmi populární v té době politik Vitalij Kličko. Tato tajná dohoda, stejně jako další podezřelé události související s „euromajdanem”, již vyvolaly pochybnosti, že se po „revoluci důstojnosti” ukrajinský režim skutečně změní.
Autor konstatuje, že proevropská politika v zemích s neopatronálním systémem nemusí nutně odrážet upřímnou touhu orgánů prosazovat skutečnou, hlubokou a důslednou europeizaci. Například vláda v Kyjevě zpočátku zadržela podezřelé zkorumpované úředníky a politiky, široce to sdělovala v médiích a poté je propustila na malé kauce. A dnes je taková “ambivalence” pozorována v mnoha vnitřních politických procesech na Ukrajině, zdůrazňuje Umland.
Z hlediska Haleovy teorie není nic překvapivého na takových protirečeních a nesrovnalostech. V rámci patronálního politického systému může prozápadní zahraniční politika velmi dobře koexistovat s korupcí uvnitř země, zatímco europenizace nemá vliv na finanční nebo jiné základní zájmy vládnoucího klanu. Režim může dokonce připustit hospodářské a správní reformy, ale prostřednictvím různých manipulací se jim bude vzpírat, aby se „zachovalo fungování dominantní neformální pyramidy a zachování hlavních zdrojů moci, vlivu a zisků“.
V takových případech budou úspěchy na mezinárodní scéně, jako například nedávné „mezinárodní úspěchy“ Porošenka, užitečné pro panovnický klan, neboť povyšují jejich status a udržují popularitu hlavního patrona, vysvětluje autor. Tento výsledek zase vylepšuje stabilitu a legitimitu pyramidy a zabezpečuje její další korupční činnost.
V posledních třech letech se Porošenko snažil pilně změnit Ukrajinu a odstranit z ná označení „postsovětské oligarchické země“, pokračuje publikace. Ačkoli k částečné modernizaci a liberalizaci ekonomiky skutečně došlo, ale selektivní reformy nemohly vést ke globálním změnám v systému „v němž jsou rozhodující sponzorství a klientelismus, klany solidarity a hluboké proniknutí soukromých zájmů do činnosti prezidentských a provinčních správních orgánů“.
Nicméně, v posledních letech tlak ukrajinské občanské společnosti, médií a mezinárodních organizací zapojenými do pomoci rozvojovým zemím v boji proti korupci, dosáhl pro současnou vládu nebezpečné úrovně. Reformy stále více bolí klíčové členy a zákazníky subpatronů klanu Porošenka, míní autor. Protikorupčních opatření mohou oslabit jeho autoritu před prezidentskými volbami v roce 2019. To může také vést k demontáži patronálního režimu jako celku a jeho postupného nahrazení pluralitním politickým systémem. V každém případě oba tyto výsledky znamenají konec Porošenkovy vlády, možná dokonce před 2019, tvrdí poněkud optimisticky Umland.
Související článek:
Zabavené „Janukovyčovy miliardy“ dostali Porošenkovi přátele!
