Darja Aslamovová
22. 8. 2017
(Pokračování textu publikovaného ZDE)
Darja také navštívila středisko pro uprchlíky v Katánii. Vyrábějí zde přírodní mýdlo z olivového oleje a místních rostlin, učí se šít oděvy a tašky, vyrábějí papírové ozdoby. Vypadají, že mají více než dvacet let, i když svorně tvrdí, že jim ještě není osmnáct. Neplnoletost je do jisté míry chrání. Nemají dokumenty. Údajně připluli z Gambie, Nigérie a Ghany. Družstvo vedou – jak Darja říká – skuteční entuziasté, Rodolfo Ungeri a Julie, emigrantka z Ukrajiny. Oba si dělají starosti o to, co s jejich chovanci bude za několik měsíců, kdy dovrší plnoletost a budou muset komunitu opustit. Bez dokumentů nezískají zaměstnání a pošlou je do sicilského tábora pro uprchlíky Cara Mineo, který i média označují za skutečný koncentrační tábor.
Bylo proti němu již několikrát zahájeno trestní řízení, ale soudní proces je v nedohlednu. Italka Eleonora, aktivistka Defend Europe, řekla Darje, že tábor je kontrolován mafiózními klany, kterým stát platí 35 euro za člověka na den, tj. 1050 euro za měsíc. Při 50 migrantech i sebemenších nákladech získají 10 000 euro čistého zisku za měsíc. A v táboře je několik tisíc migrantů, ale jejich přesný počet prý nikdo nezná. Novináře tam nepouštějí. Ukrajinka Julie říká, že tam žijí i roky, že tábor je izolován od okolního světa, že každé ráno uprchlíky odvážejí autobusy na pole, kde pracují až 13 hodin za 10 euro. Jsou prakticky moderními otroky. Darja si spočítala, že čistý zisk z takového tábora může činit až 6 milionů euro za měsíc.
Darja dále hovořila s messinským politikem Ninem Beninatim, který se rozhořčoval nad nezaměstnaností v Itálii, která činí 22 %, z mladých je 40 % nezaměstnaných. Angelo Attaguile je politik hnutí Noi con Salvini, což je větev patriotické Severní ligy. Řekl Darje, že nelegální migrace s sebou nese celou řadu dalších problémů: kriminalizaci společnosti, nemoci, zhoršení sanitárních podmínek a především rostoucí finanční prostředky pro italskou mafii. Členové mafiánských gangů vykonávají všechny pracovní činnosti v táborech, uprchlíci pro ně představují velký byznys – prý lukrativnější než prodej narkotik.
Další, s kým reportérka hovořila, Fausto Melluso, který pracuje v Palermu s běženci, uvažuje o „pozitivním ekonomickém efektu“, totiž o vytváření nových pracovních míst, protože migranti budou potřebovat učitele italštiny, psychology, příslušníky ochranky, kuchaře, uklízeče aj. Darja komentuje jeho slova tím, že tuhle „pohádku“ slyšela už v Německu, migranti budou prý potřebovat sluhy. Ti, kteří „pozitivní efekty“ obhajují, zapomínají, že by tuto obsluhu měl platit stát ze svého rozpočtu. Itálie utratí za tyto služby 5 milionů euro za rok! Vytáhne je z kapes platičů daní…
Když se Fausto rozohňuje nad „charitativní“ činností mez. nevládních organizací, které „ušlechtile“ zachraňují běžence z vod Středozemního moře, uvádí Darja, že v Rusku pracují statisíce pracovních migrantů, kteří mají platné dokumenty. Na rozdíl od Afričanů. Fausta tento fakt velice překvapil. Darja dále připomíná, že italská vláda už dávno zpracovala „kodex chování mezinárodních nevládních organizací“, který jim zakazuje vplouvat do teritoriálních vod Lybie a mít kontakty s kontrabandisty. Několik z nich, kupř. „Lékaři bez hranic“, ho odmítli podepsat. Nedávno se v Itálii rozhořel skandál: vláda publikovala fotografie dokazující, že loď Juventa, patřící německé Jugend Rettet (v překladu – Mládí zachraňuje, pozn. překl.), připlula přímo k lybijským břehům a přijala lidské „zboží“.
Proslulá operní pěvkyně, Irina Pererva, která se na Sicílii přivdala, Darje zdůraznila, že připlouvající jsou doslova negramotní, komunikují pouze nářečím svého kmene. Jsou, podle její přítelkyně, učitelky italštiny, nevzdělavatelní, protože nechápou ani smysl jakýchsi klikyháků na papíře. Nemají žádná povolání. Irina se domnívá, že migrace je důsledkem zničení suverénních národních států, tedy Lybie a Iráku. Nemálo Italů vzpomíná s nostalgií na Kaddáfího, který migrační vlnu zadržoval.
V noci se Darja vypravila do historického centra Palerma, do Ballara, nyní africké čtvrti. Ve dne zde funguje malebný trh, v noci obchod s narkotiky turistům. Darja nemá žádnou tašku ani dokumenty, v kapse pouze 20 euro a malou kameru. Znásilnění jí nehrozí – na rozdíl od Kolína nad Rýnem. Mafie – jak jí řekli znalci – varovala Afričany, že se nesmí dotknout bílých žen. Oloupit je mohou, znásilnit ne. V opačném případě vykastrují nejen násilníka, ale i několik jeho druhů – pro jistotu.
V pouliční kavárně, kde není vidět bělocha, si k ní přisedl mladý černoch, představil se jako Baako z Nigérie a nabídl jí vynikající kokain a heroin. Sám kouří marihuanu. Po námitce Darji, že muslim se nemá zabývat prodejem narkotik, říká, že v Nigérii je mnoho křesťanů, on že je katolík. V Itálii žije už 8 let – bez dokumentů. Na dotaz Darji, proč v jeho čtvrti nejsou bílí, říká, že Itálie je Afrika, a vždy jí byla. V místních kostelech vystavují černé madony s africkými rysy. Budoucností je prý černá Sicílie. Baako zavádí řeč i na dívky. Chtěl mít bílou přítelkyni, ale ony černými opovrhují. Ovšem chlapíci z nevládních organizací jim slibují tolik černých dívek, kolik budou chtít. Až se ožení a bude mít rodinu, může se přestěhovat do Rakouska nebo Německa.
Předpověděl, že za deset-patnáct let vzplane velká bitva o Evropu – mezi Afričany a Araby. Bílí ať platí své dluhy, protože vysáli veškerou krev z Afriky, kde nyní čeká třicet milionů lidí na lodi, aby se přestěhovali do Evropy.
V dalším textu nazvaném Teroristé už nechtějí umírat se Darja zabývá nedávným barcelonským atentátem – podle ní skutečným atentátem, což nelze popřít, jako to udělaly před několika dny francouzské úřady, když řidič auta zničil pizzerii a zabil dítě. Přiznaly „záměrný čin“, ale „bez stop terorismu“. Evropská policie dostala tvrdý příkaz: popírat terorismus. Na vině musí být momentální duševní indispozice zločince, kupř. to, že vstal špatnou nohou z postele, pohádal se se ženou atd. V žádném případě neuvádět národnost.
Jako žurnalista pracující na atentátu v Nice Darja konstatuje, že „automobilový teror“ nejenže nabývá na populárnosti, ale doslova nabírá na obrátkách. Teroristé už nechtějí umírat za slov „Allah akbar“, ale buď prchají za hranice, nebo se okamžitě vzdají úřadům, odsedí si nějaký trest a poté je pustí za dobré chování, nebo bojují až do konce. Bojovat s nimi pomocí betonových bloků prý není rentabilní, všechny ulice nelze zablokovat. Darja připomíná, že v Rusku se s nimi „nemazlí“: speciální služby zneškodnily další bandu. Teroristé nemají žádná práva.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Alena Mikulášková
Převzato ze serverů: https://www.kp.ru/daily/26717/3743141/ a www.kp.ru/daily/26719/3745027/
