Zaostalo Rusko s bezpilotními letadly? Už brzy všem může vytřít zrak

Napsal/přeložil: Geo
30.8. 2017  Eurasia24
Ruská federace byla v řadách odborné i laické veřejnosti dlouhou předmětem určitého despektu za to, že „zaspala“ ve vývoji bezpilotních letadel. Éra, kdy uvedené tvrzení platilo, se ale rychle blíží ke konci. Z Ruska se naopak může stát „dronová“ velmoc.

Zatímco Američané svůj MQ-1 Predator operačně nasazovali už v druhé polovině devadesátých let nad Balkánem, není známo, že by Rusové běžně používali obdobný prostředek k úderům v Sýrii (zato průzkumné drony VKS v Sýrii využívá velmi intenzivně). Mezi tím se v této kategorii dostala do „elitního klubu“ Čína a na teroristy už začal útočit svými vlastními drony dokonce Írán.

V době, kdy začíná být pravděpodobné, že víceúčelová bojová letadla následující generace budou – navzdory technickému pokroku a ještě nedávným prognózám – pilotovaná (nebo volitelně pilotovaná), vzniká samostatná kategorie nepilotovaných vzdušných prostředků: těžké úderné proudové stealth drony, určené především k potlačení protivzdušné obrany protivníka v prvních fázích konfliktu.

Prozatím v této kategorii dominuje Západ, ale rychle jej dohání Čína, připojuje se Korea, Turecko a další země. Spojené státy se těžké bezpilotní stroje chystají využít i jako vzdušné tankery pro námořní bojové letouny.

Jak na všechny tyto skutečnosti reaguje Rusko? Donedávna se zdálo, že vcelku nijak, ale šlo skutečně jen o zdání. V ruských konstrukčních kancelářích (OKB) totiž „potichu“, bez větší publicity a už roky běží několik vědecko-výzkumných prací s tajemnými názvy Korsar, Inochoděc, Altius a Ochotnik.

Skrývají se za nimi samostatné projekty nových bezpilotních letadel, které mají v plné míře „dohnat“ ruské zpoždění za „zbytkem světa“, ale především vytvořit pro každou kategorii špičkový bezpilotní stroj, schopný plnit celou řadu úkolů – průzkumných i úderných.

A jak je v Rusku pravidlem, zadání pro jednotlivé vědecko-výzkumné práce nepředpokládají, že jejich výsledky budou horší než projekty jinde ve světě. Ba právě naopak.

Vhled do těchto vědecko-výzkumných prací umožňují částečně první oficiální prezentace výsledků, dále údaje z dobře informovaných otevřených zdrojů a také screenshot, který „unikl“ v průběhu nedávného aerokosmického salonu MAKS-2017 v Žukovském u Moskvy.

Program Korsar je zaměřený na menší taktický bezpilotní průzkumný letoun:

Těžší a rozměrnější bezpilotní prostředky, s delší vytrvalostí a doletem, určené pro operace ve středních výškách (MALE), jsou vyvíjeny v rámci vědecko-výzkumné práce Inochoděc. Komplex vyvíjí společnost Kronštadt (dříve Tranzas) od roku 2011. Výsledkem je moderní stroj středního doletu s názvem Orion, představený v neveřejné části nedávného moskevského aerosalonu MAKS 2017:

V rámci vědecko-výzkumné práce Altius vzniká v OKB Sokol průzkumný bezpilotní komplex velkého doletu pro střední výšky s názvem Altair. Jedná se o velmi rozměrný stroj s rozpětím více než 28 metrů, délkou přes 11 metrů a vzletovou hmotností okolo pěti tun. Letoun dokáže vystoupat do výšky 15 kilometrů, jeho maximální dolet činí 10 tisíc kilometrů a ve vzduchu vydrží celých 48 hodin:

Letové zkoušky prvního prototypu Altairu byly zahájeny v polovině roku 2016, výroba se má rozběhnout v příštím roce.

Ve stejné době má být plně připraven demonstrátor největšího z rodiny ruských bezpilotních letadel. V rámci vědecko-výzkumné práce s označením Ochotnik jej vyvíjí OKB Suchoj ve spolupráci s Mikojanovou konstrukční kanceláří, která se několik let věnovala podobnému projektu Skat, jenž ale poněkud „předběhl dobu“.

Nový „lovec“ (Ochotnik) je vyvíjen na základě požadavků vzdušných sil. Výsledkem má být pokročilý, vysoce autonomní těžký úderný bezpilotní stroj se schopností dosahovat vysokých podzvukových rychlostí. Vývoj byl zahájen v roce 2011, společná práce dvou věhlasných OKB byla stvrzena dohodou z října 2012.

Vzlet demonstrátoru označeného S-70 se očekává v příštím roce a zavedení letounu do vzdušných sil pravděpodobně na počátku příští dekády. Letoun je označován jako „těžký, se vzletovou hmotností do 20 tun“.

Jak ukázala zmíněná uniklá fotografie z MAKSu, letoun bude vizuálně podobný například americkému experimentálnímu X-47 nebo francouzskému nEUROnu:

Sečteno a podtrženo, už v blízké době bude Rusko disponovat pro vlastní ozbrojené síly i pro export pestrou škálou průzkumných a úderných bezpilotních letadel vlastní konstrukce. A že de facto dohání, co zameškalo, nemusí mít jen negativní stránku – právě nyní totiž může do vývoje zapracovat cenné zkušenosti ze syrského bojiště.

Foto: © VKontakte, Министерство обороны России (via paralay.iboards.ru )