Většina z Vás ví, že Slované přišli do Evropy v šestém století ze své původní pravlasti, která se nacházela na území mezi Odrou, Vislou a Dněprem, tedy převážně na území dnešní Ukrajiny, ale hlavně na území, kde dávno předtím, než někdo o nějaké Ukrajině vůbec kdy slyšel, vznikla Rus (později moderními historiky kvůli rozlišení od té dnešní přejmenovaná na Kyjevskou Rus). Je tedy více než jasné, že slovanské národy v Evropě mají stejné předky a praotec Čech se klidně mohl jmenovat Čechov, z čehož lze také odvodit původní název skupiny Slovanů, která zůstala pod Řípem, tedy Čechové (nikoli Češi).
Toto kulturní dědictví nesmí být zapomenuto, protože Slované jsou národem, který je ve své podstatě mnohem mírumilovnější a čestnější, než národy západní. Slované mezi sebou žili jako bratři bez válek mezi jednotlivými kmeny. Všechnu špatnost, závist a řevnivost částečně přejali teprve, když se slovanská kultura díky své expanzi do Evropy střetla s Římem a germánskými barbary.
„První nápor Slovanů směřoval na jih Evropy a velice záhy po nástupu jednotlivých proudů stanula pomyslná noha slovanstva například na mytické aténské Akropolis. Zde, v oblastech vlivu Byzantských panovníků, se Slované poprvé dostali do kontaktu s antickou civilizací. Tento střet brzy přinesl i nepříjemné ovoce. Dosud jednotní a špatnostmi málo prostoupení slovanští lidé začali postupně přejímat typické rysy „civilizace“, jako závist, nenávist, hamižnost a další všelijaké osobní zájmy. Dokonce se o tom dochovaly zřetelné zprávy. „Přeškolených“ slovanských válečníků velice brzy začíná být využíváno proti bývalým vlastním, nově příchozím Slovanům. Tím byly zlomeny dvě tisíciletí platné vazby, původní charakter a národní pospolitost starých Slovanů. Skoro jako pohádka zní vyprávění Teofylakta Simokrattese, který k roku 585 zaznamenal příběh tří slovanských zajatců, kteří neměli žádné zbraně, jen hudební nástroje (šlo o tzv. gusle). Když se byzantský císař ptal, co jsou zač, odpověděli, že pocházejí ze slovanského kmene. Sdělili mu, že nejsou zvyklí nosit vojenskou výstroj, neboť jejich zem nezná zbraně, což jim dovoluje žít bez vášní a v míru. Slované se Slovany neválčí!“
(zdroj: http://www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2011010006)
Teprve později se západním národům podařilo získat a zkazit některé slovanské bojovníky a použít je proti svým nově příchozím bratrům. Slovanský národ se pak posléze rozštěpil na východní, což jsou Rusové, Bělorusové a Ukrajinci, na západní, tedy na Čechy, Poláky, Lužické Srby a Slováky a nakonec na jižní, kterými jsou Srbové, Slovinci, Makedonci, Chorvati a Bulhaři. Jak sami vidíte, Slované jsou národem velkým a mocným, který ovládá velkou část Evropy a díky Rusku také Asie. Všimněte si však, že ona stará antická taktika stále do dneška trvá! Od rozpadu Sovětského svazu jsou Slované západními národy zotročovány (EU), nebo obraceny jeden proti druhému, jako tomu bylo v bývalé Jugoslávii, nebo v případě Ukrajiny a Ruska.