Yekta Uzunoglu
14. 10. 2017
Ještě nedávno jsem napsal ve svém článku “Americko-ruská podpora” zveřejněném dne 1.9.2017, že dle předních stratégů USA stojí na rozcestí před rozhodnutím, jestli na Středním východě budou pokračovat ve strategickém partnerství s Tureckem či s Kurdy. První dny poté, co jsem popsal fakta, je možné, že USA vymění po víc než půl století svého partnera a budou pokračovat s Kurdy jako se spolehlivějším partnerem, odletěl do USA sám Erdogan a byl přijat “srdečně” Trumpem. Z úst obou státníků padaly před kamerami okouzlující slova o vzájemném přátelství a zdálo se, že se před televizními diváky sešli dva bratři jen s rozdílnou barvou vlasů.
Stále píši, že se media civilizovaného světa po porážce USA ve Vietnamu a to především díky objektivnímu zpravodajství novinářů a novin transatlantické civilizace, soustředí na tohoto nebezpečného nepřítele z vlastních řad, to jest na nezávislé – objektivní novináře a noviny. Tak média nastolila velice rafinovaně zpracované zpravodajství s Hollywoodským zákulisím! Tím stále krmí nás občany a tak my nemáme sebemenší šanci se dovědět, co vlastně politici ve skutečnosti činí – za nás pro nás, když jsou zvoleni našimi hlasy. Záběry z přátelského přijetí Erdogana Trumpem v Bílém domě je jen ukázka z téměř každý den se opakujícího cirkusu, který má s reálným pozadím pramálo společného.
Přitom Erdogan když odjel před měsícem do USA, aby se sešel s Trumpem, ještě do poslední chvíle nevěděl, zda bude přijat bratrsky, či zda soudy v USA nerozšíří zatykač i na Erdogana a nechají si ho v USA rovnou ve vězení! To kvůli praní špinavých peněz, porušování embarga vůči Iránu atd. Právě kvůli těmto obviněním ještě krátce před Erdoganovou cestou rozšířily americké soudy zatykač na Erdoganova přítele a bývalého ministra v kauze Reza Zerrab!
Přes divadelní představení obou státníků propagující bratrství obou zemí, ovšem ty skutečné síly, které rozhodují o politice, spěly dál k rozcestí. Erdogan to už dál nevydržel a aby měl náskok před USA, nechal zatknout dlouholetého zaměstnance generálního konzulátu USA v Istanbulu a další zaměstnanec radši neopustil generální konzulát, aby též nebyl zatčen, zato jeho žena a příbuzní to odnesli. USA hned zastavily činnost všech svých konzulárních misí, to jest udělování víz tureckým občanům. Na to vskutku Erdogan čekal a obratem učinilo Turecko totéž vůči Americkým občanům, ale ti přitom ani vízum do Turecka nepotřebují! Zdá se to být k smíchu, ale nikoliv! Turecko nechtělo čekat, jak se USA rozhodne a chce s Americkým státem rozvázat vztahy a ponížit je tak, jako toto činilo vůči evropským státům, především vůči Německu a jeho politickým představitelům včetně Angely Merkelové. Ale ve stejné době Turecko uzavřelo gigantické smlouvy s německými firmami, říkajíc tak německým politikům: jste jen slouhové Kapitálu, s vámi si můžu dělat, co chci a stejně nesmíte ani pípnout.
A totéž zkouší nyní Erdogan vůči USA! Všechny noviny Turecka, tak jako před ještě měsícem šly proti Evropě, začaly honem šít do USA!
Amerického velvyslance veřejně urážejí tak, že dokonce Erdogan veřejně vyzval Turky, aby se nikdo nešel s velvyslancem rozloučit! Velvyslanci vzkázaly noviny Erdogana (to jsou téměř všechny turecké noviny), že mu jeho drzost neodpustí ani v Afganistanu, kam byl přesídlen jako velvyslanec. Diplomaté míní, že jedná o nejhlubší krizi v dějinách vztahů obou zemí.
Je rozhodnuto o dalším směřování USA na dnešním rozcestí mezi Tureckem a Kurdy? Nikoliv! Amerika totiž stačila mezitím vyprovokovat u Kurdů pocit, že je zrádila, a to svým postojem před a po kurdském referendu o nezávislosti, když se jednoznačně postavila na stranu Turecka a dokonce Iránu a Iráku!
Ale co teď dál?
