Jurij Barančik
3. 10. 2017 zdroj
Podle výsledků referenda o nezávislosti, které se konalo 1. října v Katalánsku, hlasovalo 90% zúčastněných pro vytvoření nového nezávislého státu a vystoupení Katalánska ze struktury Španělska. V souvislosti s výsledky hlasování vůdce Katalánska Carles Puigdemont prohlásil, že tato španělská provincie získala právo stát se nezávislým státem. Proti nezávislost se vyjádřilo 7,8% voličů, kteří přišli do volebních místností, 2% účastníků hlasování vhodila do uren prázdné hlasovací lístky, 0,89% hlasovacích lístků bylo neplatných. V nejbližší době předá předseda Generalitatu (výkonné moci) parlamentu regionu výsledky vyjádření vůle obyvatel ohledně nezávislosti na Španělsku, aby se aktivoval mechanismus zákona o referendu.
Ústřední vláda Španělska, samozřejmě, referendum neuznává. To je pochopitelné, protože Katalánsko je dnes jedním z nejvíce ekonomicky rozvinutých regionů Španělska, který je region dárce, je páteří španělské ekonomiky. V ekonomice Španělska tvoří Katalánsko 20%, v exportu 25,6%, zatímco počet obyvatel regionu je 16% z celkového počtu obyvatel Španělska. Katalánsko, stejně jako ostatních 16 autonomních regionů Španělska, má právo samostatně nakládat s výdaji rozpočtu na vzdělání a zdravotní péči. V regionu je však nespokojenost s mechanismem systému rozpočtových převodů, kvůli nimž Madrid bere z rozpočtu provincie více, než jí vrací.
Na Katalánsko, které zabírá o něco více než 6% španělského území, připadá jedna pětina HDP země. Katalánský HDP tvoří 223,6 miliardy dolarů, což je třináctá příčka v Evropské unii a což převyšuje HDP takových zemí, jako jsou Portugalsko, Maďarsko, Dánsko, Finsko, Bulharsko a patnáct dalších zemí EU. Bez Katalánska Španělsko zůstane čtvrtou ekonomikou EU po Německu, Francii a Itálii. Avšak od Polska na pátém místě je bude oddělovat již velmi málo.
Referendum o nezávislosti, které se 1. října konalo v Katalánsku, zavdává příčinu znovu hovořit o dvojích standardech Západu. Chci připomenout, že hlasování se zúčastnilo 2,26 milionu lidí z 5,3 milionu oprávněných voličů, tedy asi 42% populace regionu (celkem v provincii žije asi 7,5 milionu osob). Přesto může být hlasování považováno za platné, neboť zákon Katalánska o uspořádání referenda žádná omezení ohledně účasti neobsahuje. Podle katalánských orgánů bylo z 2300 volebních místností silami Madridu zavřeno 319, podle údajů španělské vlády pouze 92. Volby tedy proběhly v naprosté většině oblastí.
Nicméně, jak soudí výkonné orgány Evropské unie, bylo referendum o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října, nezákonné. V pondělí to oznámil na tiskové konferenci v Bruselu oficiální zástupce Evropské komise (EK) Margaritis Shinas:
“V souladu se španělskou ústavou bylo včerejšího hlasování v Katalánsku nezákonné”. Podle něj Evropská komise opakovaně zdůrazňovala, že “situace v Katalánsku je vnitřní záležitostí Španělska, která by měla být vyřešena v souladu s ústavou Španělska. Také potvrzujeme zákonný postoj Evropské komise, že v případě, že by referendum proběhlo v souladu se španělskou ústavou, opouštějící území by opustilo i Evropskou unii”, poznamenal .
Opět tedy vidíme dvojí metr Západu, kdy v podstatě jedna a táž událost, ale probíhající v různých zemích, není vykládána stejnou logikou, ale pouze vlastními zájmy. I v Jugoslávii, i ve Španělsku jde o jedno a totéž – právo národů na sebeurčení. Avšak v jednom případě v zájmu dosažení svých geopolitických cílů je toto právo bráněno veškerou mocí válečné mašinérie NATO a jde se až na destrukci a rozdělení jednotného evropského státu, ale v druhém se postupuje naprosto odlišně. Proč může Španělsko kvůli svobodě Kosova bombardovat jinou zemi, ale vlastní provincii se zakazuje oddělit? Otázka to je pouze rétorická.
Obecně logika a jednotné standardy vůbec neexistují … Na takové partnery se také nelze spoléhat při provádění jakýchkoli jednání, protože nemají jednotně uplatňovaná pravidla a všechna pravidla jsou interpretována pouze k vlastnímu prospěchu. Jak ukazují dějiny lidstva, tito “partneři” rozumí pouze jednomu argumentu, jímž je síla nebo hrozba jejího použití. Takže všechna jednání těchto partnerů o “mezinárodních právech” nebo povinnostech není nic jiného než hra se známým koncem.
Co se bude dít dál? Podle katalánského zákona o referendu, přijatého katalánským parlamentem 6. září, pak zrušeným Ústavním soudem Španělska, by měl parlament uspořádat zasedání k otázce vyhlášení nezávislosti dva dny po vyhlášení oficiálních výsledků referenda.
Referendum o nezávislosti Katalánska, při němž v neděli 90% účastníků hlasovalo pro odtržení autonomie od Španělska, vyhrálo, a jeho rozhodnutí musí být provedeno, řekl šéf autonomie Carles Puigdemont na tiskové konferenci k výsledkům mimořádného zasedání katalánské vlády. “V několika nejbližších dnech moje vláda odešle výsledky dnešního hlasování katalánskému parlamentu, který představuje svrchovaná práva našeho národa, aby mohl jednat v souladu se zákonem o referendu”.
Znamená to, že legitimní orgány katalánské moci budou pokračovat v boji za nezávislost. Oficiální Madrid bude pokračovat silovými opatřeními v bránění svobodnému projevu vůle Katalánců a jejímu upevnění v podobě nového státního uspořádání Španělska a Katalánska. Je možné, že použití síly umožní španělským orgánům odložit na nějakou dobu nezávislost Katalánska. Avšak násilí, které bylo 1.října použito vůči obyvatelům tohoto regionu Španělska, bude jen dále radikalizovat jejich požadavky a doplní příznivce nezávislosti.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
