Jiří Jírovec
12. 10. 2017
Politik dělá politiku. Dobře, špatně nebo něco mezi tím. Nedílnou součástí politiky je kritika. Ta většinou pochází od opozice, i když se někdy do sebe pustí i koaliční strany, což je proces popsatelný jako sraní do vlastního hnízda. V českém politickém prostoru se objevilo sloveso zpolitizovat. Používají je politici, aby odrazili kritiku a snížili prostřednictvím Babišova jména volební preference ANO.
Tato pitomost jde až tak daleko, že jistý novinář z Hospodářských novin naznačil, že za posledním dílem z dílny Šumana může být Babiš. Jde o zveřejnění výpisu z bankovních účtů. Pokud Babiš není Šuman, tak to je průser, protože informace by musela uniknout buď z banky nebo živého policejního spisu.
Bylo to u Veselovského o jehož nestrannosti lze pochybovat, je-li pravda, že patří k Bakalovu mediálnímu impériu.
Mechanismus je vždy stejný: ČSSD na poslední chvíli udělá nějaký krok (reorganizuje policii nebo vydá memorandum o lithiu) ZDE a kritiku odrazí obviněním ze zpolitizování.
Zmíněné memorandum bylo diskutováno v Senátu ZDE .
Premiér Sobotka pronesl řeč, z níž stojí za zmínku jen tato pasáž: “V tomto okamžiku, kdy vzhledem k tomu, že platné horní právo ČR vychází ze základní premisy, že vytěžená surovina už nenáleží státu, náleží těžaři, nemá český stát žádnou možnost ovlivnit užití vytěžené suroviny, což je situace, kterou pokládám jako předseda vlády za situaci, se kterou se nelze smířit a na kterou musíme reagovat a naše vláda na ni reagovala.”
Většina diskutujících si neuvědomila, že uvedená pasáž je klíčem k pochopení smyslu memoranda. To mluví explicitně o dohodě. Nejde o cár papíru, ale o dohodu mezi dvěma stranami.
Pro investora to znamená, že ČR do projektu nehodí vidle, takže mu zůstane kontrola nad užitím vytěžené suroviny.
To, že se lithium bude z vytěžené horniny extrahovat v Česku, je nepochybné, protože nikdo nebude milióny tun vytěžené horniny převážet dál, než je nezbytně nutné.
ČR tahá za kratší konec provazu, protože nemá “žádnou možnost ovlivnit užití vytěžené suroviny”.
Sobotka varoval, že když budeme o lithiu příliš mluvit (tedy bojovat mezi sebou) investoři by mohli odejít jinam.
To je plácnutí do vody, protože jak prohlásil ZDE Zaorálek: “V tuto chvíli se pracuje na studii proveditelnosti, která by měla být hotová v říjnu příštího roku, a pokud se ukáže, že těžba lithia je perspektivní, stát pracuje na tom, aby vznikla infrastruktura na využití lithia přímo v Česku.”
Vláda zatím ví bezpečně jen to, že nemá na lithium drápy. Přesto urgentně vydává “nezávazné” memorandum k něčemu co nelze kvalifikovat ani kvantifikovat. Otázka je, kolik to jednou všechno bude stát. Po zkušenosti s OKD lze odhadnout, že hodně.
